Jiří Vlastník: Tenkrát v Kalifornii
Tu čestnou vstupenku na Pražské jaro mi věnovali jako dar. A nemohl jsem dostat lepší. Seděl jsem tak 28. května 2007 přimrazen do polstrovaného křesla kina Lucerna a sledoval dvě hodiny film, o kterém jsem mnoho slyšel, ale nikdy neviděl. Snímek Faust živě doprovázel skvělým způsobem jazzový soubor Willem Breuker Kollektief.
Ivan Kolařík: Moje štace v Americe (2.)
Ježíšku, kdyby tak žena Máňa viděla, kam mě ti policajti večer zatáhli! Uvítala nás polotemná, zahulená místnost, ze které se linuly jazzové synkopy, při kterých se na sloupcích svíjely lehce oděné křehotinky. Jakmile jsme vešli, thajská majitelka podniku zatleskala, krasavice zanechaly tance a přisedly si k nám. Útlá umělkyně neklamně čínských rysů si sedla vedle mě, šibalsky se usmála a kamarádsky mně pohladila kalhoty v rozkroku.
František Mendlík: Agentura Kucan
Vychovatel František Šimek, zvaný Kucan, byl vychovatelem na internátu průmyslovky ve Valticích. Tento malý a vychrtlý človíček chodil v uniformě. Pocházel ze slovenských Kútů a od toho byla ta přezdívka. Ostatní vychovatelé chodili v civilu. Fero s hrdostí nosil na ramenou hodnost technik. Bylo to bílé téčko na modrém nárameníku. Podle sovětského vzoru byli hodnostmi označeni všichni železničáři. Téčko bylo odvozeno od vojenského staršiny. Na vojně ovšem nebyla tato hodnost tuplována. Nebyl starší staršina. To na dráze byli jiní kabrňáci.
Ivana Kríglová: Jak televize ovlivňuje naše děti
Myslím, že my rodiče bychom si měli udělat alespoň pár minut času, abychom poznali, co naše děti sledují a měli tak představu o tom, čím je tvůrci dětských filmů „krmí“. Za okamžik sledování pořadu zjistíme, že kromě laserových zbraní, tanků, useknutých hlav, prostřílených postaviček záporných i „kladných“ hrdinů, nepočítaných vulgarismů, honění se za majetkem, penězi a územím neuvidíme nic, co by na naše děti mohlo působit tak, jak bychom očekávali.
Jitka Dolejšová: Zrcadlo nastavené zrcadlu
Použití skleněných zrcadel se datuje od středověku. Ve středověku vyráběli nejdokonalejší zrcadla na světě Benátčané kolem roku 1300. Na zadní stranu skla natírali speciální směs rtuti a cínu (amalgám), kterou nebylo potřeba zahřívat. Recept na tuto směs střežili jako nejvzácnější tajemství – pro výrobu zrcadel vyhradili zvláštní ostrov. Jenomže rtuť je jedovatá a mnozí dělníci zemřeli nebo se zbláznili. Přesto tajemství nesměli pod hrozbou trestu smrti nikomu prozradit.
Michal Čagánek: Hledači pokladů
To všechno a ti všichni jsou neustále tady a osvětlují temná zákoutí mých dnů. Když v mysli stisknu tlačítko vzpomínek a srdce se otevře pocitům, tak vím, že je můj poklad přítomný. Poklad, který neničí rez ani kaz, poklad, který je v bezpečí před všemi lapky a zloději, poklad, jehož hodnota roste s člověkem, jeho pokorou a vděčností. Skutečný poklad domova.
Zdeněk Wachfaitl: Kunice – krajinná záležitost
Vykácet les a zanořit potok pod zem je totiž tak snadné – ale samotný les i potok v krajině jsou mnohem cennější i v případě nepůvodních rostlinných druhů. Proto dále doufám, že vše, co se zde významně v posledních letech zlepšilo a udělalo pro rozvoj obce, bude díky zastupitelstvu obce pokračovat ve všem kladném vůči přírodním záležitostem zde zmíněným.
Ondřej Tichota: Trpěl jsem lupénkou, teď mám klid
Pocházím z Mělníka, jehož ulicemi se od svých 11 let procházím s nevyléčitelnou nemocí kůže. Na projevy lupénky zabíraly účinně jen pobyty u moře a léčba v denním sanatoriu v Praze-Čimicích. Z mastí užívaných doma dokázaly proti neustále se rozrůstajícím suchým červeným flekům zabírat jen hormonální masti, ovšem s krátkodobým účinkem.
Jan Hora: Sběratel dobrodružství (25) Pyramida mayského krále
Na jaře roku 2006 musel archeolog Escobedo požádat guatemalskou vládu o vojenské hlídky. Escobedo vedl vědecký tým, který prováděl vykopávky ve zříceninách starého mayského města El Peru Waka a jejich výzkum stále častěji narušovali guecheros, vykradači předkolumbovských staveb. V noci 4. května si Escobedo pozdě večer nalil ještě trochu vlažného čaje a prohlížel si maličký reliéf z perleti a nefritu, který zřejmě představoval opičí obličej. Musel detailně propracovanou miniaturu dávného indiánského umělce obdivovat. Pocházela z asi dvacetimetrové pyramidy, kterou se Escobedův tým snažil vyrvat z obětí pralesních stromů a lián.
František Mendlík: Svérázný výklad teorie relativity
Je měsíc únor. Pro vinaře Vaška Bouchala doba vegetačního klidu. Výpravčí a majitel dvou vinohradů jezdí na kondiční rehabilitace do Luhačovic zásadně ve druhém měsíci v roce. Vždy po dvou letech se spojí s kamarádem, výpravčím Frantou Randákem. Tihle spolužáci pak pravidelně tráví čtrnáct dnů pospolu. Jejich pokoj má zvláštní účel. Skrývá se v něm propagační oddělení vinařského zasilatelství.
Iveta Kollertová: Západ slunce / Knihomolka / Nedělní zamyšlení
Obracím v rukou listy knížky z dětství. Hanzelka se Zikmundem mne zavedou do Afriky a vypráví mi o zemi, kde je slunce nad obzorem jako přilepené. Představivost se rozvíjí jak poupě růže za úsvitu. Mlčky šustí list za listem a vzpomínky na dobu, kdy byla maminčina knihovna tajuplnou skříní plnou neznámého, se vrací.
Anežkin odkaz spája
Anežka Česká Přemyslovna, ktorú si 2. marca pripomína celý katolícky svet ako veľkú sväticu, mala vplyv aj na Slovensko. Za svätú bola vyhlásená totiž 12. novembra 1989, teda len päť dní pred koncom komunistickej bezbožnej vlády v Česko-Slovensku. V chráme svätého Petra v Ríme bolo vtedy množstvo veriacich Slovákov, ktorí povstali proti komunistom už 25. marca 1988 na sviečkovej demonštrácii na Hviezdoslavovom námestí v Bratislave.
Libuše Čiháková: Jak jsem ucpala tobogan ...
Když si připomenu dovolenou na ostrově Tenerife, první, co mi naskočí, je akvapark s obrovským toboganem a já v něm. V tu dobu jsem díky poblázněným hormonům přibrala patnáct kilo, které jsem si, na rozdíl od mého okolí, nijak zvlášť neuvědomovala. Když jsem se tehdy spolu s vnukem řadila do fronty mezi omladinu, nemohla jsem si nevšimnout rozruchu, který jsem vzbudila.
Ondřej Suchý - Václav Židek: Neraď, nebyl jsi v Rusku a není ti šedesát!
Byla sobota, pozdní slunné odpoledne, psal se 10. květen 2003, a já seděl po dobré večeři a ještě lepším vychlazeném pivečku v muzeu zábavy Jaképak bylo pro mne milé překvapení, když mi byl pan Ondřej Suchý totiž velmi obdivuje ruské cirkusové klauny a z nich především Olega Popova; kdysi před lety si přečetl v novinách článek, že jeden Čech, žijící trvale v Německu, tvoří sochy tohoto slavného ruského klauna a že kopie těchto sošek jsou velmi prodávané.