Jiří Suchý: Život není obnošená vesta (12)
Abych pravdu řekl, dopustil jsem se chronologické nepřesnosti. Tehdy, když jsme psali a chystali Jonáše, vznikal nový soubor a protože ten chtěl taky něco hrát a já nedokázal tehdy ještě psát dvě hry najednou, vzpomněl jsem si na pořad v Redutě -Šest žen se jmenoval. Byla to vlastně četba z jakéhosi fiktivního deníku Jindřicha VIIIl., krále anglického, proložená písničkami.
Jiří Rückl - Zdeněk Pošíval: Sklář a jeho rod
Narodil jsem se v roce 1940 v Nižboru do rodiny sklářských průmyslníků, pokračovatelů rodu Rücklů, kteří do Čech přišli pravděpodobně ze Švýcarska, nebo severní Italie zhruba před 300 lety. Zde jsem chodil do obecné školy, byl členem později zrušeného Junáka, ale také prožil padesátá léta, která rodinu po znárodnění v roce 1945 těžce postihla.
Jan Řehounek: Na sv.Ondřeje slunéčko už nehřeje
Svatý Ondřej pocházel z Galileje a byl bratrem Šimona - Petra. Oba rybařili na Genezaretském jezeře a bydleli v městečku Kafarnaum na jeho pobřeží. Učedníky Kristovými se stali mezi prvními. Ondřej pak šířil evagelium hlavně ve Skýtii, na severním pobřeží Černého moře, v Malé Asii a v Řecku, kde nejen kázal, ale i hojně uzdravoval.
Ondřej Suchý - Jiří Vlastník: MAGICKÁ LATERNA (a slepá kamera pana Wericha) (2)
Byla to tehdy veliká a doslova světová atrakce a režisér Radok byl veliká osobnost, která mohla být rovněž světová, kdyby se tehdejší režim na něm barbarsky nepodepsal. Poznal jsem ho - ovšem jen zpovzdálí - už před léty, když jsem byl členem Propagační tvorby a Marcel Pokorný, který navrhoval kostýmy pro hru Jedenácté přikázání, nadšeně nám o něm vyprávěl.
Michal Dlouhý: Humoresky vážně
V pátek 23. listopadu 2007 se televizní diváci na kanálu ČT1 definitivně rozloučili s hrdiny oblíbeného televizního seriálu „Četnické humoresky“, kteří řešili své služební i soukromé problémy po celých třicetdevět večerů. Je pravdou, že období, v němž děj seriálu skončil patří k nejsmutnějším v naší historii, ale nebylo možno dobovou realitu ignorovat.
Ondřej Suchý: Druhý dar z nebes – korespondence pánů V + W
Jinými slovy: Druhý díl Korespondence Jiřího Voskovce a Jana Wericha je na světě! Pokračování úžasného čtení, které vydalo nakladatelství AKROPOLIS společně s Nadací Jana a Medy Mládkových. Obdiv patří panu prof. Matějkovi, který celý obří projekt edičně připravoval, a pak samozřejmě těm dvěma velikánům, kteří svými dopisy vytvořili další obdivuhodné literární dílo.
Expedice tandem 2006
Začalo to 17. července v pondělí a dopředu byli všichni informováni, že se máme ráno sejít v Tyflocentru – hodina výjezdu 10.00! Už na začátku musím oznámit, že počasí nás nezradilo, ale spíše naopak – místy bylo zase až moc teplo.
Ivo Fencl: Indiana Jones a Království křišťálové lebky
Otázka místo motta: Brána k lebkám z Akatoru se otevírá lebkou z Akatoru. Jak tedy mohla být jedna ukradena? Existuje nějaký „většinový divák“? Určitě. Stačí tedy tento film většinový divák vstřebat a správně vyhodnotit hned po prvním shlédnutí? Říkám: Určitě ne. Snad jen vnímavým dětem totiž neutečou všechny linie a „vychytávky“. Ale zase jim nedojdou podtexty.
Lubomír Mikisek - Jarmila Moosová: Modrý pohled
Hledejte na netu jméno plzeňského spisovatele Lubomíra Mikiska. Pokud narazíte také na jeho fotografii, bude na ní zcela jistě v bleděmodré košili. Hrdinové jeho povídek často bývají vystrojeni ve stejně modrou.
Antonín Hančl: Ejhle cirkusy a varieté (5)
První cirkus vznikl ve starém Římě a jmenoval se Circus Maximus. Jeho aréna měla délku 640 metrů a šířku 130 metrů. Pod sedadly byly vybudován prostory pro přechovávání divokých šelem. Největší část programu ale zabíraly závody na vozech tažených koňmi. Poslední se zde konaly roku 549 n. 1.
Josef Krám: Za Božou Modrým ke koláři do rychnovských Chaloupek
Úvodem krátce ke slovu Chaloupky. Karel Poláček, rodák z Rychnova nad Kněžnou, v románu Vyprodáno o nich píše: Mimoděk zabloudil Jaroslav v čtvrt chudiny, která se nazývá Chaloupka. Jednopatrové dřevěné baráky se tisknou k opukové stráni; na každém dvoře je otep klestí a vítr tu nadouvá modré a pruhované prádlo.
Helena Procházková: Vzpomínky na Jindřicha Jindráka (2)
Jindra se nebál. Když některou houbu dobře neznal, prostudoval klíč, určil si ji a pak z nich vařil. Kupodivu se nikdy nespletl a my jsme se vždycky ráno probudili. Neznám lepší houbovou omáčku, než „Mechovkovou“. Když ji vařil už třetím rokem, nedalo mu to a houbu odnesl do mykologické poradny.
Jitka Dolejšová: Kultura na dosah ruky – Terakotová armáda
Zajímavý nápad měli organizátoři výstavy Terakotová armáda – umístili ji totiž do prostor pražského obchodního centra Eden. Samozřejmě, že vystavena byla jen malá část tohoto mauzolea, které patří k největším a nejbohatším na světě – rozloha mauzolea je 46 km čtverečních, a jenom terakotová armáda by zabrala plochu přibližně 5 fotbalových hřišť.
Miroslav Sígl – Karel Helmich: Bezzubá kuchařka
Jakmile opustíte po totální devastaci své ústní dutiny stomatologické pracoviště, nastane Vám údobí kašovité. Zatímco Vaši příbuzní budou před Vámi konzumovat tučné bůčky, křupavé husičky i vídeňské řízečky s vlašákem, netřeba Vám strádat. Nemusí Vás však čekat nevábně vyhlížející kašičky, ale gastronomické opusy, překonávající kouzla poživačných Gargantuy a Pantagruela. Nezbytná je jen Vaše nekonečná fantazie a mixér.
strana 1 / 264