Eva Rydrychová: Slunce zářilo a já zářila taky - štěstím!
Slunce zářilo, jakoby ani nebyl konec listopadu, když mé kroky mířily na vlakové nádraží v Hradci Králové. Přede mnou dlouhá cesta, na jejímž konci nepředvídatelní, neznámí lidé, netušené okamžiky. Má první cesta na Slovensko. A jak to už tak chodí, vše se vším souvisí. První účast Pozitivních novin na Knižním veletrhu v Lysé nad Labem. Rok 2007.
Zuzana Stirská - Milan Dubský: Nad Damaškem zazářila česká hvězda
Byl to překrásný zájezd. Doprovázela nás mírná nervozita, protože jsme přesně netušili, o jakou hudbu má tamní veřejnost zájem. Navíc jsme nebyli v Damašku s kompletním souborem, bylo nás tam celkem deset, osm členů souboru, klavírista a já. Tuto skupinu jsme nazvali pro tento koncert Fine Time a vybrali určitý průřez z našeho repertoáru.
Příhoda vánoční aneb Jak nám internet zachránil Klipa
Protože už bylo dost pozdě, šel jsem spát. Mobil jsem si nechal pro všechny případy na nočním stolku. Asi ve dvě hodiny v noci mi pípnul a vzbudil mě. Přišla SMS zpráva. Nějaký dobrý pán, pejska, potkal našeho Klipa u nedalekého nákupního střediska.
Josef Fousek: Fouskoviny pro lidi (7)
♦ Internet má největší význam pro neúspěšné zakomplexované morousy, kteří jeho pomocí mohou šířit myšlenky, o kterých se domnívají, že jsou vlastní. ♦ Domov je dobrovolná klec, kam se vracejí ptáci, když si polámou křídla. Kočka o tom dávno ví. ♦ Kávu můžeš osladit umělým sladidlem. Život se bez něj obejde. Osladí ti jej tví přátelé. ♦ V kolektivu nebožtíků je hrobník individualista.
Marta Urbanová: Turecko - Bavlněný zámek
Když letadlo klesá k přistávací dráze u Antalye a vidíte pod sebou hory a zase jen hory, tak máte dojem, že v těch kopcích nemůže vyklíčit život. A přece se posléze dole objeví milionové město na pobřeží Středozemního moře. Než si stačíte prohlédnout jeho historické památky a minaret, stojíte před vodní tříští čtyřicetimetrového vodopádu Düden padajícího přímo do moře.
Jakub Srovnal: Zkusme se vrátit zpět aneb Než se ta písnička ztratí (1)
Kdyby byla mezi mladými lidmi uskutečnina anketa na téma „Karel Hašler“, málokdo by asi věděl, kdo vlastně Karel Hašler byl, jaká je jeho tvorba a za jakých okolností jeho bohatý život tragicky skončil. Většinou bychom se zřejmě setkali s odpovědí: „Nevím“. Je velmi smutné, že dnešní mladí lidé nemají vážný zájem seznámit se s osudy lidí, kteří pro českou zemi obětovali vše, co kdy měli, dokonce i svůj vlastní život.
Dáša Cortésová: Jaký byl Jaromír Vomáčka (1)
Jaromír Vomáčka byl pro mne vzorem pilného člověka. Když byl na takzvané volné noze, vstával každý den v určitou hodinu a pracoval doma osm hodin, jakoby chodil do práce. To dokáže opravdu málokdo. Nikdo vás nekontroluje, chce se vám ještě spát, nemáte náladu, necítíte se fit - on se důvod vždycky najde. Ale pan Vomáčka říkával: „Když chce člověk složit nějaký ten hit, tak musí psát písničky pořád.
Slavomír Pejčoch-Ravik: Jan Hus - Svědomí proti autoritě a dogmatu
Jan Hus nebyl prvním, kdo se obořil proti zlořádům své doby – v samotných Čechách už měl celou řadu předchůdců. Málokdo však došel v konfliktu s církví tak daleko jako Hus a málokdy také usilovala církev tak vehementně o dramatické dovršení konfliktu, jako v tomto případě. Mistr Jan by zřejmě nebyl nikdy tak nebezpečným protivníkem, kdyby svou při se soudobou církevní mocí přenesl pouze na půdu uzavřených disputací.
Jan Drocár: Poselstvo českého krále Jiřího z Poděbrad v Anglii
Poselstvo dorazilo do Calais, ležícího na mořském břehu a poddaného tehdy anglickému králi. Půl míle za tímto městem končí Flandry, píše autor a dodává, že každý, kdo se chce dostat do Anglie, musí vyplout z tohoto města.
Jiří Suchý: Život není obnošená vesta (12)
Abych pravdu řekl, dopustil jsem se chronologické nepřesnosti. Tehdy, když jsme psali a chystali Jonáše, vznikal nový soubor a protože ten chtěl taky něco hrát a já nedokázal tehdy ještě psát dvě hry najednou, vzpomněl jsem si na pořad v Redutě -Šest žen se jmenoval. Byla to vlastně četba z jakéhosi fiktivního deníku Jindřicha VIIIl., krále anglického, proložená písničkami.
Dobromila Lebrová: Edmond Rostand, francouzský dramatik a básník
Život velkého francouzského básníka Edmonda Rostanda je důkazem toho, jak může být zhoubná sláva. Na konci 19. století, kdy napsal nejvíce svých děl, byl protipólem naturalismu - tehdejšího směru ve francouzské literatuře. Byl idealistou a romantikem, usilujícím o návrat ušlechtilých ideálů do francouzské kultury.
T.B. - Vlastimil Marek: Delfíni
Na Novém Zélandu se nedávno stal zvláštní případ. Čtyři delfíni kroužili asi čtyřicet minut kolem čtyřech lidí, kteří se koupali v moři, a zachránili jim tak asi život. Teprve po chvíli totiž ti lidé zjistili, že je poblíž s velkým zájmem pozoruje veliký žralok. Delfíni žádnému z lidí nedovolili opustit kruh, a odplavali až poté, co odplaval i žralok.
Miroslav Sígl: Sobota se světovou šampionkou v paměti
Celý den nám přednášela, obsluhovala přitom svůj diaprojektor, psala a ukazovátkem vysvětlovala na velkém plátně diagramy, tabulky a memogramy, žonglovala s míčky, testovala schopnosti účastníků kursu, aby v samotném závěru odpovídala na desítky zvídavých otázek. A neváhala – ač viditelně unavená v pozdním odpoledni - a na požádání nás vyzvala, abychom jí nadiktovali 30 dvojciferných čísel.
Neuvěřitelné! Bezplatný lesní bar
Vypadá to opravdu neuvěřitelně, skoro jako sci-fi. Kdo tam nebyl, neuvěří. Asi 1,3 km nad Lipovou-lázně je na kopci v lese tento lesní bar. Je zde vše, na co si vzpomenete: nealko pití, oplatky, kafe s vařičem, klobásky a špekáčky v chladícím boxu, pivo, slivovice, rum, je zde také zapálený krb, ve kterém si můžete špekáčky opéct. Za barem je dřevo, sekera, chrastí, pití je krásně chlazeno protékající vodou a to vše bez jakékoli obsluhy barmana. Prostě tu nikdo není! Platí se do kasičky a je možné si zpětně vrátit mince /rozměnit/. Vše je jen na poctivosti nás návštěvníků!
strana 1 / 264