Publicistika – Rozhovory

Josef Krám: O střele LITTLEJOHN

Vystudoval jsem strojní fakultu ČVUT, ale chodili za mnou dva členové StB, otec totiž dělal poradce ministra války v Anglii, a já se pak bál dělat práci inženýra. Ale jakmile jsem se dal na muziku, okamžitě jsem měl od nich pokoj. Udělal jsem si státní zkoušku z houslové hry na pražské konzervatoři, dále studoval u profesora Muziky a udělal Pražskou konzervatoř.

Peter Závacký: Karikaturista Lubomír Vaněk vystavuje v Brně a Pelhřimově

395 nakreslených karikatúr za 3 hodiny. Bol to výkon, pri ktorom som poslednú polhodinku kreslil s kŕčom v ruke, ale nevzdal som to. Najzložitejšie je však kresliť obidvoma rukami súčasne a to každou niekoho iného. A, je to obrovská záťaž na šedú mozgovú kôru a  sústredenie. Všetky moje rekordy zapísané v Guinessovej knihe rekordov a  Českej knihe rekordov už od r. 1996 sú uvedené na mojej webovej stránke.

Jaroslav Kňap: Rozhovor s básnířkou Věrou Ludíkovou

Projekt POŠLI TO DÁL je asi tak bláhový jako je bláhové psát poezii, zvláště poezii duchovní, asi tak bláhové jako ptát se po smyslu bytí, tak bláhové jako samotný altruismus, avšak bláhovější je považovat duchovní hodnoty za méněcenné, a hodnoty, které společnost má, za neměnné.Mnozí si vzpomenou, jak toužili mít nové džíny a jak na ně sháněli bony, jak moc si přáli ochutnat svobodný svět za „železnou oponou“.

Tomáš Danko – Jitka Vykopalová: Nahá pravda o švédské hudební branži I.

Velmi úspěšný švédský podnikatel, Tomáš Danko, vyprávěl o svém životě a o švédské hudební branži novináři Mikaelovi Janssonovi. Vznikla kniha se zajímavým čtením pro všechny, kteří mají rádi tento žánr. Kreativní nápady a unikátní vyprávění Tomáše Danka, jaké to bylo, když se po příchodu do Švédska jako velmi mladý emigrant v roce 1968 do této branže dostal a následně pohyboval po většinu svého života.

Hana Veselá – Jitka Dolejšová: Recept na zdravý úsměv

Zuby stačí čistit dvakrát denně, ráno a večer po jídle 3 minuty správnou technikou. Na kartáček nikdy netlačíme, žádné čištění by nemělo bolet. Používáme zubní kartáček s malou pracovní hlavou a měkkými vlákny. Jen zubní kartáček ale nestačí, velký význam má čištění mezizubních prostorů.

Olga Wister - Václav R. Židek: Jen ten, kdo věří v budoucnost, věří přítomnosti

Málokdy se v životě stane, že se s někým setkáme, a již od prvního okamžiku je nám jasné, že máme proti sobě člověka, který je naladěn na stejnou vlnu. Já to velké štěstí měl. Ono štěstí se jmenuje Olga Wister a je bývalou přítelkyní paní Olgy Havlové. Olga Wister založila ve Švédsku Nadaci Dobré vůle Olgy Havlové a mnoho let je v této zemi její prezidentkou.

Pavel Pávek: Osobitý malíř hledá tajemno

Když plakáty zvou zájemce na výstavu malíře Reona Argondiana, stávají před galerií často fronty. Plátna vyzařují tajemno, mystiku a magii stejně jako celá osoba autora. Používá při své tvorbě staletími ověřené techniky starých Mistrů, nechává se nezřídka inspirovat jejich náměty, celou svou osobností vyvolává představu renesančního člověka.

Dat Vuogn - Václav Židek: Chci vyniknout a nechci jít jenom nudně životem

Když jsem se poprvé sešel s uměleckou osobností Datem Vuongem, měl jsem pocit, že se s ním znám již dávno. Jeho pevný stisk ruky a přímý a upřímný pohled do očí mi dával tušit, že se jedná o člověka dobrosrdečného a veselého. Jeho stálý úsměv ve tváři a šibalské plaménky v očích mu dodávají ještě více mladosti v jeho zevnějšku. Vůbec nevypadá na padesát jedna let. Už po několika minutách jsem věděl, že si s tímto člověkem budu rozumět a že se od něj mnohé dozvím.

Báječné perníkové setkání ve Křenku

Malá vesnička Křenek u Staré Boleslavi se může právem pyšnit, že má svoji legendu – Jindřišku Dvořákovou, mistryni lidové umělecké výroby v oboru zhotovování perníků. Domluvená hodina setkání byla ještě daleko ...

Vladimír Červenka - Jitka Dolejšová: Jsem v jádru pořád ten obyčejný kluk

Pozitivní noviny znám, ale, jak už jsem říkal, nemám bohužel moc času. Ale moje žena nebo dcery, které s počítačem pracují, si na stránky Pozitivních novin občas chodí pro pohlazení po dušičce. A podávají mi zprávy. Takže vím, kdy jsi co pěkného zase napsala. Jo, jak ses zmínila o tom rozhlase, tak před časem na stanici Praha 2 někdo vzpomínal, že když je otrávený a smutný ze všech těch zpráv a bulvárů, otevře si internetové Pozitivní noviny – a hned je mu dobře.

Stanislav Moc - Renata Šindelářová: Člověk je atomická částice (2/2)

Jistě všichni dobře znáte zábavný pořad Zlatíčka. Mnou zpovídaný Čechoaustralan Stanislav Moc ho neznal, to však již neplatí v tuto chvíli. Pan Stanislav Moc se totiž stal obětí mého nápadu, zrealizovat Zlatíčka žurnalistická. Mezi pečlivě nachystané otázky jsem nakladla několik zlatíčkovských pastiček, souvisejících s texty pana Moce. Výsledek je o to originálnější, že si pan Moc své zlatíčkovské komentáře vlastně nevědomky napsal sám, mj. jako příspěvky do Pozitivních novin.

Alfredo Sábat – Peter Závacký: Boli to tri nádherne dni v Prahe

Alfredo Sábat (1966), narodený v Montevideu (Uruguaj), žije a pracuje v Buenos Aires. Všestranný výtvarník – ilustrátor a sochár, sa venuje predovšetkým žánru zvanému novinová karikatúra, rovnako ako jeho otec Hermenegildo, či pradedo Hermenegildo, na ktorých je veľmi pyšný, ich mená majú dodnes v Argentíne a na kontinente svoj veľký kredit. Jeho dnes už kultová kresba "Mlčiace cunami" pre La Nación (reakcia na bezmocnosť ľudstva pred obrovskými prílivovými vlnami a odvahu pred vodným živlom ), obehla celý svet v roku 2005, priam rovnakou rýchlosťou, s akou ničivé cunami ráno 26. decembra 2004 nečakane dosiahlo pobrežie juhovýchodnej Ázie. Okamžite mu pootvorila dvere do veľkého sveta súčasnej kartún. Odniesla si aj jednoznačné prvenstvo z prestížnej súťaže.

Milan Turek: Dvě flétničky

Studentky Tereza Himmelová z Nového Města pod Smrkem a Kateřina Vanerová z Českého Dubu, první devatenáctiletá v prvém ročníku Finských a Dánských studií na Karlově Univerzitě, druhá dvaadvacetiletá ve čtvrtém ročníku Ekonomické a třetím ročníku Pedagogické fakulty Technické univerzity v Liberci, ač tak odlišné v životních drahách, spojily se jako přítelkyně v nepříliš běžném hudebním tělese zobcových fléten.

Honza Volf - Martina McLenehan: Každému sluníčku předchází noc

„Když člověk strádá, tak se duše aktivizuje a víc se i srdce probouzí a má blíž k lidem, nezavírá se a snaží se. I podle mé zkušenosti buď mám možnost se jít zabít, nebo s tím něco jít dělat, přehodnotit a jet dál, vydržet. A on se pak i ten nový svět začne objevovat. Já myslím, že to je vždycky o postoji člověka, jak smýšlí a že na tom je to celé postavené,“ říká Honza Volf.

strana 1 / 15

Další strana »