Egon Wiener: Věřte nevěřte, něco se děje | O úklidu | Kamenná krajka

A přece se točí! Byť jsem si myslel, že takové příhody se už nedějí, stane se a pokaždé překvapí. Mají svůj kolorit, ve světě hospodářských krizí jsou bezvýznamné, leč potěší. Potěší? Nevím, zda v nich není skrytá výzva, zdvižený prst, takové to ponaučení našich předků, kteří mívali vidění, varování před něčím, co si rozumem nedovedli vysvětlit. Ano, už podruhé mi někdo zcela anonymní vrátil ztracenou peněženku. Šrajtofli. Kasír tašku. Ať to pojmenuji jakkoli a přisadím si germanismem, pořád jde o jednu a tutéž věc. O malý zázrak přírody.

Galerie IN

zobrazit další básně »

Výběr a grafické zpracování básní Jitka Stošická a Míša Stošická

Josef Fousek: Curriculum vitae laskavého rebela

Nemám rád závistivce, fanatiky a mrzouty, kteří spílají všemi a všem, nemám rád stejnokroj politických stran, diktaturu, které jsme si užili všichni, nelíbí se mi nelaskavost a hesla "Co můžeš, to urvi", "Po nás potopa". Neznám nic krásnějšího než je lidský úsměv.

Miroslav Sígl: Desatero, jeho význam a výklad v souvislosti s médii

Obvykle nebývám překvapen otázkami, jež mi kladou lidé, o dvě tři generaci mladší. O čem uvažují, nad čím přemýšlejí, co by rádi slyšeli od svých předchůdců? A naopak: jaké jsou jejich názory, které si teprve utvářejí na základě zkušeností, svého studia, svého života a praxe? Budou tolerantní k mým odpovědím, do jaké míry je přijmou za své? Jedna z těch mnoha vysokoškolských adeptek z Univerzity Komenského v Praze mne požádala tentokrát o odpovědi, které si klade ve své diplomové práci, týkající se Desatera božího přikázání.

Obraz nemusí být jen na plátně

Představa hospody, zařízené pro potěchu ctitelů divokého západu, obvykle vybaví interiér, pomalovaný kovboji či indiány. Ostré kontury více či méně zdařilých kreseb, vybarvené co nejjásavějšími a výraznými tóny, vyvolávají všechno možné, jen ne příjemné pocity. Opakem je interiér nově vznikající restaurace Alesso v Mnichovicích, na němž pracuje malířka, která si říká Alice.

František Mendlík: Kulantní firma Polák

Na sklonku osmdesátých let pořádá Osvětová beseda v Podboří slavné sběratelské burzy. Vždy na jaře a na podzim zaplní velký sál a přísálí stolečkáři z celé republiky. Burza v Podboří je uváděna v celostátním sběratelském kalendáři. Předseda OB vymyslel originální způsob obsazování stolů. Stolečkář si objedná požadované stoly a obratem dostane čísla. Na stolech jsou pak umístěny stříšky s číslem a jménem objednatele. U vchodu jsou pokladníci a prodávají vstupenky příchozím. O něco dále sedí u stolu hlavní pořadatel a „ubytovatel“. Prodávající se nezdržují u vchodu. Platí místo u stolu i vstupenku přímo šéfovi u osamoceného stolku.

Helena Dohnalová: Také vaše pračka žere ponožky?

O některých celosvětových záhadách netušíte, že existují, dokud se vás nezačnou přímo dotýkat. Do té doby než jsem měla vlastní rodinu a nemusela vykonávat všechny běžné činnosti s tím související, jako je úklid, vaření a praní, mě tajemství mizejících ponožek nijak zvlášť neznepokojovalo. I potom se začalo hlásit celkem nenápadně a nijak zvlášť na sebe neupozorňovalo, ale ještě než do rodiny přibyly děti, při praní sem tam nějaká ponožka zmizela

Ondřej Suchý: Dvě sedmdesátky - Tibora Lenského a Bromova orchestru

Orchestr Gustava Broma zahájil svoji profesionální kariéru působením v hotelu Radhošť v Rožnově pod Radhoštěm. Stalo se tak v červnu roku 1940. Shodou okolností se 26 dne tohoto měsíce na Slovensku, v městě Vráble v okrese Nitra, narodil manželům Lenským chlapeček Tibor. Nikdo tehdy nemohl tušit, že se životní osudy slavného brněnského hudebního tělesa a talentovaného zpěváka (s manažérskými schopnostmi navíc) o pár desítek let spojí…

Vincek Cíců versus Vladimír Kulíček: Mimořádné pražské derby

Facka nepadla na sále, ale ve škole. Co se před časem stalo, víte asi všichni. Jen to už dneska umíme lépe pojmenovat. Ředitel školy, kterého žák hrubě urazil, neudržel emoce na uzdě a třepnul ho rukou přes obličej. Pohotový spolužák zachytil scénu na mobil a pak ji uložili na YouTube. Na malér bylo zaděláno.

Ivo Fencl: Dramatik a herec Jiří Ulrich odpovídá

Jiří Ulrich se narodil 22. 10. 1936 ve Strakonicích a v letech 1955–1960 vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou (ing.). Pracoval pak jako výzkumný pracovník v oblasti slévárenských pojiv ve Škodovce v Plzni (v tomto městě žije od roku 1971) a dnes je v důchodu a kromě toho, že píše (také poezii), realizoval řadu her. Jak svých, tak i dalších autorů.

Dobromila Lebrová: Viktor Schauberger, rakouský lesník, přírodovědec, vynálezce

Viktor Schauberger byl pro své současníky a - možná i pro naše současníky - rozporuplnou postavou. Většinu jeho objevů považovali za šílené, nesmyslné. Dost z jeho objevů se vymykalo uznávaným fyzikálním zákonům a jeho řeč nebyla vědecká, tak ho jen málokterý vědec dokázal pochopit. Mnohé jeho myšlenky předběhly svou dobu o staletí...

Slavomír Pejčoch-Ravik: Biblické příběhy (5) - Židé dostávají zákon

Vítězný zástup dosahuje konečně jižního cípu Sinajského poloostrova, vlastní hory Sinaje či Chorébu. Dva názvy nám zde splývají a historici si mohou být sotva jisti skutečným místem setkání. Zdá se však, že legendární hora Sinaj je nejvyšší vrchol skalnatého pohoří Choréb, jemuž říkají Arabové Hora Mojžíšova čili Džebel Músa.

Eva Střížovská: Na Starých zámeckých schodech...

Nejen já, ale i Ivo Zelenka jsme byli letos hosty na každoročním milém setkání krajanů v Kyrkekvarnu nedaleko Göteborgu, na jehož zorganizování se velkou měrou zasloužila také i Jitka Vykopalová ze Stockholmu, která je kulturním manažerem stockholmského Švédsko-česko-slovenského spolku a redaktorkou a zástupkyní „Pozitivních novin“ ve Švédsku.

Jiří Mára - Jiří Heller: Cestování s hendikepem

Jsem fotograf amatér a myslím, že mé kvality v tomto oboru má většina lidí. Výhodou je to, že se snažíme navštěvovat místa, kde se úplně každý nedostane. Potom jsou i pořízené fotografie o něco vzácnější. Moje první cesta na Nový Zéland byl studijní pobyt, cílem bylo zlepšení znalostí angličtiny.

Vlasta Korbová - Helena Procházková: Povídání u sklenice studeného čaje (2)

Tak jsme se po více jak čtrnácti dnech s Vlastou Korbovou opět sešly u počítače a sklenice studeného čaje. Tentokrát skutečně hodně vychlazeného s kostkami ledu. V tomhle vedru to ani jinak nejde. Budeme tedy pokračovat v načatém rozhovoru.

strana 1 / 419

Další strana »