Publicistika – Co je psáno...
Jan Řehounek: Jára Cimrman v Kyšperku
Po vystoupení ze zmíněného vlaku zašel Cimrman do restaurace u Forchů, kde si dal svíčkovou a několik piv. Po obědě se vydal pěšky silnicí k Šedivci a k večeru došel do Pastvin, kde se ubytoval v hostinci u Vágnerů. Zde byl později nalezen ubrus pokreslený plány na stavbu přehrady. Druhý den se vydal zemskou bránou, kde shledal místo pro stavbu nevyhovující vzhledem k blízkosti hranic s Pruskem.
Ivan Rössler: Karel Černoch a film zezadu
Rád bych vám Karla Černocha představil z jeho málo známé stránky. Jednou jsem si s ním totiž povídal o jeho někdejší profesi, o které se jeho umělecké životopisy nezmiňují. Karel byl totiž filmovým rekvizitářem. Zvu vás tedy na film zezadu s Karlem Černochem. A buďme důslední, chcete-li tuto profesi poznat, napíši toto setkání jako filmový scénář. Aspoň uvidíte, jak takový filmový scénář vypadá.
Ivo Fencl: Mystifikátor Arthur Conan Doyle
"Mystifikátor" Doyle si v tomto případě ani zdaleka nevymýšlel a například i současný český kryptozoolog Jaroslav Mareš potvrzuje, že ještě dnes byste pravého Indiána k výpravě za Kurupurim ani za živého boha nepřemluvili. Mnozí prý stále věří, že lidé padají mrtvi k zemi i bez zjevného důvodu, jen když se k té vysočině přiblíží, a že z plošin, "kde neustále zuří bouře", se dolů vrhají malí kostlivci. Ano, podobně jako v Doylově románu...
Ivan Rössler: Ve zpovědnici Karla Svolinského
K některým lidem jsem přicházel s ostychem, měl jsem pocit, že vyrušuji, že se nehodí mrhat vzácným časem vzácného člověka. Tento pocit jsem měl, když jsem dostal nabídku, abych udělal rozhovor s Karlem Svolinským. Karel Svolinský mě přijal v místnosti, které dal jméno zpovědnice, protože v ní se většinou odbývaly rozhovory s novináři.
Ivo Fencl: Richard Halliburton a Amelie Earhartová
Aniž to bylo náležitě připomenuto, uplynulo letos 110 let od narození dobrodruha a cestovatele Richarda Halliburtona. Jeho život a osud jako by byl v mnoha směrech zrcadlovým obrazem osudu Amelie Earhartové, proč si tudíž nepřipomenou muže i ženu (oba silně specifické) společně!
Petr Pučelík: Čechoameričan Ladislav Kořán nedovolil své šťastné hvězdě utéci
Ladislav Kořán začínal za války závodně s cyklistikou, ale po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha byl s kolem konec, cyklistické závody Němci zakázali. Nebylo žádoucí opouštět místo trvalého pobytu. Začal tedy s běháním a byl hned úspěšný, už jako dorostenec vyhrával všechny možné závody. Byl natolik dobrý, že v roce 1944 jel na juniorské přebory protektorátu, kde se poprvé setkal s Emilem Zátopkem.
Ivan Rössler: EX LIBRIS Cyrila Boudy
Jsou lidé, s nimiž se stýkáte téměř denně, a když se po letech zamyslíte a pokusíte se cokoliv o těchto lidech napsat, zjistíte, že není na nich nic zajímavého k zachycení. Jinými slovy: neuložili jste do své paměti jedinou věc, která by stála za zmínku. Naproti tomu jsou lidé, s nimiž jste se setkali jednou či dvakrát za život a oni vás za tak krátkou dobu dokázali obohatit natolik, že ze setkání s nimi žijete řadu let.
Jan Řehounek: Matěj Rössler - pokrokový kněz a slavný ovocnář
V závěru srpna uplyne 180 let od smrti Matěje Rösslera. Dnes už, bohužel, ani mnozí ovocnáři nevědí, že tento pokrokový kněz, který většinu života strávil v Poděbradech, se nesmazatelně zapsal mezi světově uznávané šlechtitele ovocných stromů. Stejně tak poděbradští občané a návštěvníci a lázeňští hosté nemají potuchy, proč se jednomu místu na okraji Poděbrad, nedaleko známého golfového hřiště, říká Sanspareil.
Stanislav Motl: Režisér Jan Sviták a jeho soudce Lynč
Kdo ví, jestli ten zkrvavený člověk tuší, že mu zbývají už jen poslední okamžiky života. Života, který byl plný dramatických zvratů. Přitom ještě docela nedávno se mu spousta lidí pokoušela vetřít do přízně. Bylo to v době, kdy byl ještě jedním z nejmocnějších představitelů české filmu. Úspěšný herec, režisér, producent. Jeho jméno – Jan Sviták.
Jan Wiener: Bojovník - Vždy proti proudu (1/2)
Moje rodina, tedy jedna její větev, odešla už v sedmdesátých letech devatenáctého století do Hamburku. Salomon Bondy byl velmi podnikavý muž. Znamenitě se vypracoval a stal se velkým bankéřem, aktivní byl samozřejmě i na burze. Nikdy v životě se nenaučil plynně německy, ale postavil pro svoji rodinu nádherné domy.
Ivan Rössler: Jak jsem Josefu Sukovi přinesl jeho dědečka
"Když tuto řeč dědeček pronášel, tak mi byly tři roky. Já sám jsem žil skutečně s rodiči v krásné vesničce, která se jmenuje Křečovice, kde se dědeček narodil. Mám na něj - bohužel - jen matné vzpomínky, protože zemřel, když mi bylo pět let. Pamatuji se na něho jen z doby prázdnin, když měl dovolenou a přijel za námi do Křečovic.
Josef Krám: Hrabalení aneb Blecha z Rychnova
Cože by tedy měl mít společného slavný spisovatel Bohumil Hrabal s Rychnovem nad Kněžnou a Blechovými z toho města? Tomáš Mazal zmiňuje ve své knize „Bohumil Hrabal“ příjmení spisovatelova biologického otce Bleha (s písmenem h) a František Cinger v „Prokletí slavných“ (vyšla 2006) uvádí víc v kapitolce „Bohumilem po otci, ale považoval za něj Francina, vlastně Pepina“.
Ivan Rössler: Škrtl jsem dnes zápalkou...
Ještě než jsem se stal překladatelem, byl jsem knihkupcem a dodnes jsem přesvědčen, že je to jedno z nejhezčích povolání vůbec, neboť vám umožňuje fantastické zážitky, například, že klempíř se může živě zajímat o archeologii a shánět příslušnou literaturu ve francouzštině, nebo že může existovat mostecký kombajnér s profesionálními znalostmi v oblasti astronomie – zkrátka, že lidé jsou schopni ve svém volném čase a ze záliby dosáhnout neuvěřitelného rozhledu v libovolném odvětví.
Jitka Vykopalová: Eva Pilarová a Josef Fousek - Pohlazení
Tyto dva velikány české populární scény netřeba nikomu představovat. Jsou veřejně známí z televize, rozhlasu, filmu, divadla a nesčetných koncertů a veřejných představení. Jsou zárukou kvality veškeré své produkce; ba co víc, zárukou píle, úspěchu, člověčenství, rovných a čestných mezilidských vztahů. Známe je ale i z knihkupectví - z velkého množství úspěšně vydaných knížek a z výstavních galerií, kde vystavují své umělecké fotografie. Každého z nich vždy zvlášť. No právě, každého zvlášť…
strana 1 / 42