Letos v březnu uplynulo tři sta let, co byl v Evropě poprvé vyroben bílý porcelán, do té doby známý jen v podobě exkluzivního importovaného zboží z Číny. Tento krásný porcelán se vyrábí v podstatě stále stejnou technologií ve známé porcelánové manufaktuře v Míšni dodnes.

   

Za vynálezem míšeňského porcelánu byla odvěká touha mocných vyrobit zlato z laciných materiálů. A tak i saský panovník – kurfiřt August Silný - si najímal alchymisty. K jeho cti lze ovšem dodat, že od nejisté cesty k výrobě zlata z jílů těžených nedaleko se vydal na objevnou cestu výroby náhrady velmi drahého a vzácného čínského porcelánu. V jeho alchymistické dílně pracoval i Johann Friedrich Böttger.

   

Böttger se při lékárenském studiu v Berlíně seznámil s řadou alchymistů a záhy se kolem něj začala šířit pověst, že umí vyrobit zlato. Byl však nařčen z podvodu, a tak raději volil útěk, aby se nedostal ještě do větších nesnází. Azyl, i když ne příliš příjemný, získal u Augusta Silného, který jej v podstatě uvěznil ve své alchymistické dílně v podzemí svého drážďanského hradu.

    

Po neúspěších při výrobě zlata byl dán k ruce hraběti Ehrenfriedovi Waltheru von Tschirnhausovi, v té době již uznávanému odborníkovi na výrobu skla a keramiky.
Společným bádáním odhalili tajemství složení čínského porcelánu a vyrobili smícháním coldického jílu (kaolínu), vápenatého alabastru a křemičitého písku materiál, který byl po vypálení při teplotách vyšších než 1 4000 dostatečně tvrdý, bílý a průsvitný. Krátce před dokončením technologie Tschirnhaus zemřel, a tak za vynálezce evropského porcelánu je mnohdy označován pouze Böttger, který 28. března 1709 oznámil vynález Augustu Silnému.
Ten v lednu následujícího roku zakládá v Drážďanech manufakturu na výrobu porcelánu a Böttgera ustanovuje jejím ředitelem. V obavě, aby přísně střežené složení materiálu nebylo prozrazeno, nechal August přemístit provoz porcelánky na hrad Albrechtsburg do nedaleké Míšně. Od samého počátku má míšeňská porcelánka ve znaku zkřížené meče.

   

Chcete-li se seznámit nejen s výrobními postupy, ale především s nádherným figurálním i užitným míšeňským porcelánem, z něhož nejznámějším je bezesporu originální „cibulák“, udělejte si výlet do Saska.

   

Už samotné historické město Míšeň stojí za prohlídku, především Hradní vrch – Burgberg – se dvěma zámky a nádherným dómem – gotickou trojlodní katedrálou sv. Jana (v knížecí kapli je pod měděným náhrobkem pohřbena dcera krále Jiřího z Poděbrad, Zdeňka, manželka markraběte Albrechta Srdnatého), ale i gotická radnice z patnáctého století a gotický kostel Freuenkirche, na jehož věži je nejstarší porcelánová zvonkohra v Evropě.
Manufaktura na výrobu porcelánu byla postupem doby přemístěna z hradu dolů do města, kde funguje dodnes. V moderní budově je vybudováno reprezentativní muzeum, v němž stovky turistů denně obdivují jak historické porcelánové výrobky, tak tvorbu současnou. Součástí prohlídky muzea je i seznámení s výrobou. V několika sálech předvedou mistři svého oboru turistům celý výrobní postup od zpracování namíchané hmoty přes tvarování ve formách i ruční dotvoření a omalování. Každé skupině je počítačově přehráván komentář v její řeči, nejčastěji v češtině a japonštině.

   

V závěru prohlídky muzea je reprezentační prodejna, v níž oči přecházejí jak nad tvary, vzory a kvalitou, ale i nad cenami. Vždyť porcelánový náprstek tu stojí 30 euro. Kdo si ale chce domů odvézt skutečně exkluzivní dárek, nebo si udělat radost, neodjede s prázdnou. Ostatním zbudou jako památka alespoň fotografie, neboť, narozdíl od českých muzeí, v muzeu míšeňského porcelánu vám nebude nikdo klást sebemenší překážky ani vyžadovat poplatek za fotografování – fotit můžete úplně všechno až do zaplnění paměťové karty nebo vybití baterie (jako se to stalo mně).