Literatura – Povídky
Emília Molčaniová: Pokušiteľ / Rendezvous
Bol príjemný májový večer. Mesiac v splne sa kúpal v jazere a žaby prednášali svoj ľúbostný recitál. Hladina jazera sa jemne čerila a nad ňou poletovali tancujúce vážky. Z neďalekej šašiny vyletela splašená kačka a dúhový pstruh sa zaleskol v nočnom svite mesiaca, keď čľapol naspäť do vody. Nasadli sme do člna.
František Mendlík: Dej pozor, La Tůr!
O tom čundru se diskutovalo celé druhé pololetí roku 1959. Budeme Robinsoni! Vytvoříme expedici do hor. Nejprve se pokusíme o zdolání Nízkých Tater a Malé Fatry. Posléze to odnesou Tatry Vysoké a možná i Alpy a Kavkaz! Masová předběžná přihláška počítá s masivní horolezeckou výpravou. Jak tak čas běží, zaobírá se myšlenkou méně a méně lidí. Nadšení opadává. Nakonec zůstává alpinistů jenom pět! Vůdcem je jednomyslně zvolen Kapitán Flint. Kromě velitelských pravomocí přebírá na sebe starost o zásobu cigaret.
Jitka Krpensky: Splněný sen
Její kamarádka má alespoň psa, Badyho. Je s ním docela legrace, když začnou vyvádět na louce, to se nasmějou a naskáčou až až, a říkají tomu, že dělají "psí kusy", a to tedy jo. No na psa by je možná doma ještě přemluvila, ale když ona by chtěla koně. Ať si lámala hlavu, jak chtěla, nic pořádného nevymyslela.
Vznešení cizinci zírali / Doktor a jeho návštěvník
Počátkem šedesátých let panoval v Československu zvyk nepouštět prostý lid zbytečně za hranice. I do bratrské NDR se dalo vycestovat jen s mnoha povoleními a na velice krátkou dobu. Patrně proto, abychom neměli možnost děsit se pohledem. Jenomže jsme si byli všichni rovni a tak potíže s cestováním za pracující lid s ochotou přebírali vybraní soudruzi ze stranických aparátů.
František Mendlík: Jeden princ na všechny tři cesty
Standa Laburda je spokojen. Přišel na gáblík a přinatrefil se k vepřovým hodům. V hostinci Na Růžku je živo. Šumí to tady jako v úlu. Kouřová clona znesnadňuje vidění. Je to, jako když křižník Edinburg položí umělou mlhu. Případný nekuřák, jdoucí jen pro limonády, musel by vejít a odejít se zavřenýma očima a prsty stisknutým nosem. Standa je ale silný kuřák a byl by naopak obtěžován čistým vzduchem. Životní prostředí v místnosti evidentně nevadí desítkám chlapů. S některými se Standa zná. Jako vlakvedoucí jezdí často do stanice Dobrotín.
Jan Jurek: Kateřina
Ten den šel jako obvykle do práce. Příliš se mu nechtělo. Přestože ve vzduchu už bylo cítit jaro a slunce hřálo víc než kdy dřív toho roku, neměl nikterak povznášející náladu. Po pravdě. Čím starší byl, tím více si liboval v deštivém pošmourném počasí. Snad že se více podobalo jeho vnitřnímu vybavení. Už když se probudil, nabyl dojmu, že celý den nebude stát za nic.
Antonín Suk: Černí kujóni | Namyšlenost
V Kulaté pasece u Bludova jsme obeznali prasata. Ani ta paseka, ani ti divočáci nebyli nijak velicí, a tak – jde se na ně! Dělba práce byla prostá. Přece jen bylo uznáno, že na hozenou ránu už nejsem tak nemožný. Strýc Jirka tedy sledoval ve sněhu šlak štětináčů a já šel vedle něho s flintou v ponosu, připraven k okamžitému výstřelu. Už několikrát se nám tento způsob lovu vyplatil.
František Mendlík: Jasná zpráva
Nejlepší informační středisko je od pradávna mateřská školka. Učitelky se dovídají informace z rodinného života místních obyvatel z první ruky. Malé děti nelžou a mají vyvinuté pozorovací schopnosti. Petr Nárožný jednou v rozhlase pravil, že ti malí tvorové nás matou svoji nepatrností. Svým vzezřením klamou veřejnost a v malých hlavičkách proudí velké myšlenky. Rodiče si neberou servítky a nestřežené okamžiky rodinných debat se ukládají do těchto malých komputerů.
Ivan Kraus: Řešení
"Jak se máš?" zeptal jsem se Nývlta, když jsem ho zaslechl v telefonu. "Mám moc práce. Jsem tajemníkem nové politické strany." Byl jsem zvědav, o kterou se jedná. "UPSDLKOKNZ," pravil Nývlt o poznání hlubším hlasem. Když si povšiml, že si se zkratkou nevím rady, vysvětlil mi, že je tajemníkem Unie pravicových sociálních demokratů, liberálních komunistů, odtržených křesťanů a neekologických zelených.
Pavel Grygar: Lucie
Zavřela dveře. Tyhle chvíle soukromí milovala už od dětství. Svět se rozdělil na ty, kteří jsou za dveřmi, a ty, kteří jsou s ní…A s ní byly jen myšlenky. Její myšlenky. Z nočního stolku vyndala malou krabičku omotanou gumičkou…Když ji otevřela, vyvstaly znovu vzpomínky. Ty krásné i ty, které by radši zapomněla. Ale i ty byly součástí jejího života a bez nich by to nebyla ona. Něco z jejího světa by chybělo.
Kamila Urbanová: Nápadník pro kozu
Pak se kozel otočil směrem k nám, ještě si poskočil na zadních nohách a pak už jen letěl jak neřízená střela tryskem přímo k nám. Nikdy bych do sebe neřekla, že dovedu tak rychle vyšplhat na strom. I tatínkův skok na plot byl úctyhodný.
Stanislav Moc: Austrálie - můj osud (27)
Na Mt. Saunders bylo Čechů více než na Wallabi Beach a to nemyslím jen v kuchyni, ale vůbec. Scházeli jsme se vždy po práci u hospody a kluci jako Mrdák, Ota a Zdenek koupili pár kartonů, než hospoda zavřela, protože my z kuchyně jsme chodili až po zavírací hodině. Později, na nátlak Unie, právě kvůli lidem jako my, byla zavírací hodina posunuta na desátou, což mělo za následek, že absence vzrostla.
Kamila Urbanová: Nadějné vyhlídky
Chtělo se mi říct: "Mám vás všechny moc ráda!" ale nebylo třeba slov. Jsme si všichni moc blízcí, i když si často lezeme na nervy a hádáme se. Prvotní rámus ustal, jen ještě občas nějaký opozdilec odpálil rachejtli. To ticho bylo kouzelné. Jen sníh nám křupal pod nohami.
Jitka Krpensky: Kde je?
Druhé patro, třetí dveře zleva, kancelář č. 4. „Kde je?“ „Co je s ní?“ „ Dneska nepřijde?“ Ještě před rokem ji nikdo z nich neznal, a teď si jejich kancelář bez Káti nedovedou představit. Veselo a živo přinesla s sebou. Ty její legrácky a poznámky dovedou všem zvednout náladu už v pondělí ráno. Jenže teď chybí, prvně neohlášeně, což je opravdu neobvyklé. Ale ani tentokrát je nenechala dlouho v nejistotě. Asi po hodině se konečně vřítila, celá rudá a „splavená“, jak podotkla. „Pepíček mě nechal ve štychu“, vysvětlovala osazenstvu. „No už by sis měla konečně koupit nějaké pořádné auto“, ozvalo se. „Co proti němu máš, teď ho trochu vypucujou a bude zas jak novej.“
strana 1 / 26