Publicistika – Komentáře
Jan Kuthan: Hoši politici i fotbalisté - děkujem!
Co mají společného politici a fotbalisté? Kupodivu mnohem víc, než by se na první pohled mohlo zdát. Především si velmi dobře uvědomují, že jejich kariéra je a bude velmi krátká a je potřeba se během ní co nejvíce činit, aby se člověk takzvaně „zabezpečil“. Politik i fotbalista neustále zdůrazňují, jak svou práci dělají pro lidi, jak by jejich práce jinak ani neměla smysl.
Milan Dubský: Extrémy a svoboda
Extrémy vedou vždy k problémům. Jejich zesilování a kulminace vedou k ničení a zkáze. Vezměme sociální, přehumanizované postoje, které se v politice zahalují do nepravdivých až lživých parol, hesel a transparentů. Hlásají rovnost lidí, ačkoliv každý člověk je jiný. Nejsou dva identičtí jedinci. I jednovaječná dvojčata jsou rozdílná. Něco jiného je rovnost práv. Zde jsou si všichni lidé rovni.
Monika Petrlová: Kdo frituje nezlobí
Že nevíte o co jde? Talking CHOU CHOU je revoluční nástupkyně starší kolegyně zvané Baby Born. Slovy kdejakého adolescenčního výrostka: čoučou je vytoužená panenka Baby Born. S přihlédnutím k tradici českého překladu bychom předchozí větu mohli interpretovat také jako „Mluvící čoučou je vylepšené Děťátko Narozené“.
Vlastimil Marek: Malé české
Proč není běžně ke koupi klasická česká literatura? Jak do vztahu nakladatelů, kritiky a čtenářů zasahují mezilidské vztahy? I o tom se píše v současném vydání kulturního týdeníku A2 (číslo 6/07). Na titulu je anotace – Malý český nakladatel, a začátek velmi poučeného rozhovoru Daniely Iwashity s Janem Šulcem, známým editorem a redaktorem několika nakladatelství.
Ivan Kolařík: Australské peklo - Očité svěděctví našeho krajana
Většina požárů buše končí lidmi vyhranou bitvou nad neúprosným živlem. Zůstane ohořelý buš, pole a louky. Málokdy dojde ke ztrátě obydlí nebo dokonce ke ztrátě na životech. Vyčerpaní požárníci se šťastně usmívají a komunita je jim, zrovna tak jako ostatním složkám podílejícím se na boji s požárem, neskonale vděčná.
Vladimír Vondráček: Paradoxy češtiny (1)
Abychom se dostali k meritu (jádru) věci, tedy k paradoxům češtiny, musíme nyní zařadit úvod druhý a alespoň krátce pojednat o takové zajímavé maličkosti, jako je SLOVO. V naučných slovnících si přečteme, že SLOVO je nejmenší jazyková jednotka, přičemž pod pojmem jazyk se zde samozřejmě nemyslí to, co máme my a většina živočichů v ústech...
Vlastimil Marek: Rodina
Politici a sociologové začínají bít na poplach (a dnešní třicátníci netuší, jakou budou mít, pokud vůbec nějakou, penzi), protože vymíráme. Sečtělejší ale marně varují a upozorňují, že termíny, kterými se výše zmínění ohánějí (právě tak jako jejich druh myšlení), jsou zastaralé a v současném světě naprosto nevyhovující.
Milan Dubský: Nedokončený a nikdy nekončící 17. listopad
V ten den před devatenácti roky jsme zvonili klíči. Mnozí, později převlečení zvonili s námi, ale už tehdy přemýšleli, jak to „zaonačit“, aby se jim nežilo hůř, a kuli plány. Přispěli jsme svým skromným dílem k pádu špatného, zpuchřelého režimu a systému. Většina chtěla, aby byla obnovena občanská společnost, která by respektovala práva občanů a vytvořila podmínky pro lepší a spravedlivější život.
Chvála nemožně možného
Prohlásí-li český politik, že je něco nemožné, pak ono nemožné se brzy stane realitou. Mluví-li obsáhle o možné dohodě, je téměř jisté, že ona dohoda bude mít jepičí život. Stratégové politického vyjednávání jsou si dobře vědomi ...
Vladimír Vondráček: Úvaha vážná i nevážná na téma dilema
Podívejme se ale do svých luhů a hájů, jak své dilema - zda jít dále, či zůstat v okolí Řípu -vyřešil náš praotec Čech. Nevím, nevím, zda správně usoudil, že nám, jeho potomkům, bude stačit mléko a strdí, kterýmižto dary přírody krajina vůkol prý oplývala, a že nám nebudou chybět třeba vyšší hory nebo moře? No – musíme mu opustit, každý máme nějakou tu chybičku, že?
Eva Rydrychová: Zlá matka cenzorka
Je sobota odpoledne. Po dobrém obědě se celá rodinka sejde na gauči před televizním přijímačem. Tupě zíráme do svítícího obdélníku a sotva vnímáme děj. Když tu nás na veřejnoprávním kanále vytrhne z myšlenkového vzduchoprázdna reklama. Reklama na zvýšení erotického prožitku pomocí jakýchsi pilulek. Spadne mi čelist v údivu na prsa, která si podle následující reklamy mám potírat přípravkem na zpevnění.
Milan Dubský: Dopuštění kohosi a čehosi
Celebrity netvoří dějiny, ačkoliv si to dost velká část této nehomogenní skupiny myslí. Aniž bych podceňoval úlohu osobnosti v dějinách, dějiny pouze osobnosti netvoří. Dokonce ani jejich větší část Dějiny tvoří občané, lidé, kteří žili a žijí, my současníci. Jsme schopni říci jací jsme, o co nám jde, o co usilujeme, kam kráčíme, co chceme vykonat?
Vlastimil Marek: Trojí zápor aneb nic není nemožné
Po zvolení Terminátora guvernérem Kalifornie odpověděla česká konzulka, komentující tuto událost i možnost dalšího postupu Arnoldova svalnatého, leč původem rakouského těla až na post prezidenta USA pro Český rozhlas typicky česky. „Tady už několikrát i v této souvislosti padl výraz Everything is possible, tedy Nic není nemožné.“
Naděžda Munzarová: Plameny svobody na Seině
Na konci ostrova Alée des cygnes (Labutí aleje) ve směru toku řeky Seiny v Paříži stojí už přes sto let originál sochy - symbol svobody - jejíž čtyřicet šest metrů vysokou kopii darovala Francie r.1886 New Yorku k výročí založení USA. Do podstavce byla vtesána slova na uvítanou příchozím do Nového světa, toužícím po možnosti svobodně dýchat.
strana 1 / 9