Publicistika – Komentáře
PhDr. Miroslav Kovářík: Mladí básníci - skutečně vyvolení své generace
Mladí a poezie, mladí a literatura, mladí a literatura duchovně orientovaná - zajímavá témata! Myslím, že každá nastupující generace je poměrně diferencovaná ve svých zájmech. Vždycky existuje určitá elita této generace, a pak ovšem rovněž konzumentská většina, která je v současné době čím dál tím víc bombardována útokem médií nejrůznějších kalibrů, v podstatě diktujících její vkus, takže v této zemi nejde díky tomu na příklad uskutečnit soutěž typu Superstar v recitaci nebo psaní poezie – a to nejenom u nás, protože poezie už dlouho není mediálním heslem dne
Adéla Muchová: Krása kolem nás
Dostala jsem pozvání na nedělní návštěvu. Na to město s rudou září jsem měla pouze mlhavé vzpomínky z dětství, kdy tam ta záře ještě byla. Dnes, kdy slýchám od mnoha přátel a mladých rodin, jak se tam houfně stěhují, jsem byla velmi zvědavá na všechny ty demokratické proměny. Co jsem viděla, předčilo i mé nejsmělejší očekávání a demokracii jsem tu bohužel o víkendu nezaznamenala.
Milan Dubský: Potřeba učení a vzpomínání
Ideje vždy byly poraženy a jsou poráženy zájmy států, skupin a jednotlivců. Každý systém a řád má kromě kladů také své negativní dopady. Pokud je schopen si je uvědomovat a odstraňovat je, pak se prodlužuje jeho existence. Kapitalismus přes své dynamické vlastnosti, přednostmi před svými historickými předchůdci a přínosy, má také řadu nepříznivých a nedobrých následků.
Vlastimil Marek: Kdo nás s naší povahou stvořil
První vteřiny a minuty života totiž každého člověka zásadně programují na celý život také tím, s jakou základní emocí začíná fungovat mozek novorozence. Pokud je čerstvě a přirozeně, ideálně porozený človíček na bříšku maminky, v šeru a teple, v bezpečí, instinktivně se umí doplazit k prsu a zdroji potravy – a je mu fajn. Je v bezpečí a obklopen péčí.
Adela Muchová: Skutečně nevěřící?
Jsme prý Češi národ bezbožný, praví statistiky. Ale mně se to nějak nezdá. Během posledních týdnů jsem se setkala s tolika náboženskými (přesněji křesťanskými) projevy, až se mi hlava zatočila. A to jsem jen brázdila ulice hlavního, údajně tak nevěřícího, města. Koneckonců, posuďte sami.
Jan Kuthan: Hoši politici i fotbalisté - děkujem!
Co mají společného politici a fotbalisté? Kupodivu mnohem víc, než by se na první pohled mohlo zdát. Především si velmi dobře uvědomují, že jejich kariéra je a bude velmi krátká a je potřeba se během ní co nejvíce činit, aby se člověk takzvaně „zabezpečil“. Politik i fotbalista neustále zdůrazňují, jak svou práci dělají pro lidi, jak by jejich práce jinak ani neměla smysl.
Milan Dubský: Extrémy a svoboda
Extrémy vedou vždy k problémům. Jejich zesilování a kulminace vedou k ničení a zkáze. Vezměme sociální, přehumanizované postoje, které se v politice zahalují do nepravdivých až lživých parol, hesel a transparentů. Hlásají rovnost lidí, ačkoliv každý člověk je jiný. Nejsou dva identičtí jedinci. I jednovaječná dvojčata jsou rozdílná. Něco jiného je rovnost práv. Zde jsou si všichni lidé rovni.
Monika Petrlová: Kdo frituje nezlobí
Že nevíte o co jde? Talking CHOU CHOU je revoluční nástupkyně starší kolegyně zvané Baby Born. Slovy kdejakého adolescenčního výrostka: čoučou je vytoužená panenka Baby Born. S přihlédnutím k tradici českého překladu bychom předchozí větu mohli interpretovat také jako „Mluvící čoučou je vylepšené Děťátko Narozené“.
Vlastimil Marek: Malé české
Proč není běžně ke koupi klasická česká literatura? Jak do vztahu nakladatelů, kritiky a čtenářů zasahují mezilidské vztahy? I o tom se píše v současném vydání kulturního týdeníku A2 (číslo 6/07). Na titulu je anotace – Malý český nakladatel, a začátek velmi poučeného rozhovoru Daniely Iwashity s Janem Šulcem, známým editorem a redaktorem několika nakladatelství.
Ivan Kolařík: Australské peklo - Očité svěděctví našeho krajana
Většina požárů buše končí lidmi vyhranou bitvou nad neúprosným živlem. Zůstane ohořelý buš, pole a louky. Málokdy dojde ke ztrátě obydlí nebo dokonce ke ztrátě na životech. Vyčerpaní požárníci se šťastně usmívají a komunita je jim, zrovna tak jako ostatním složkám podílejícím se na boji s požárem, neskonale vděčná.
Vladimír Vondráček: Paradoxy češtiny (1)
Abychom se dostali k meritu (jádru) věci, tedy k paradoxům češtiny, musíme nyní zařadit úvod druhý a alespoň krátce pojednat o takové zajímavé maličkosti, jako je SLOVO. V naučných slovnících si přečteme, že SLOVO je nejmenší jazyková jednotka, přičemž pod pojmem jazyk se zde samozřejmě nemyslí to, co máme my a většina živočichů v ústech...
Vlastimil Marek: Rodina
Politici a sociologové začínají bít na poplach (a dnešní třicátníci netuší, jakou budou mít, pokud vůbec nějakou, penzi), protože vymíráme. Sečtělejší ale marně varují a upozorňují, že termíny, kterými se výše zmínění ohánějí (právě tak jako jejich druh myšlení), jsou zastaralé a v současném světě naprosto nevyhovující.
Milan Dubský: Nedokončený a nikdy nekončící 17. listopad
V ten den před devatenácti roky jsme zvonili klíči. Mnozí, později převlečení zvonili s námi, ale už tehdy přemýšleli, jak to „zaonačit“, aby se jim nežilo hůř, a kuli plány. Přispěli jsme svým skromným dílem k pádu špatného, zpuchřelého režimu a systému. Většina chtěla, aby byla obnovena občanská společnost, která by respektovala práva občanů a vytvořila podmínky pro lepší a spravedlivější život.
Chvála nemožně možného
Prohlásí-li český politik, že je něco nemožné, pak ono nemožné se brzy stane realitou. Mluví-li obsáhle o možné dohodě, je téměř jisté, že ona dohoda bude mít jepičí život. Stratégové politického vyjednávání jsou si dobře vědomi ...
strana 1 / 9