Nová překvapení od Jana Wericha
Mýlil by se ten, kdo by si myslel, že všechno, co kdy Jan Werich načetl a navyprávěl na gramofonové desky, v rozhlase, anebo na magnetofony svých příznivců, už vyšlo během posledních patnácti let na CD. Mýlil by se stejně tak, jako se ještě dnes mýlí sestavovatelé filmografie Jana Wericha, kteří mají vždy po několika letech za to, že už do nich zaznamenali vše, v čem kdy Jan Werich hrál, kde zazněl jeho hlas, anebo na čem se podílel třeba i jinak.
Jitka Dolejšová: Základní povinnosti sekretářky
Začít, pokračovat, dokončit, psát, nadepsat, zapsat, podepsat, přepsat, zaškrtnout, podškrtnout, přeškrtnout, zvýraznit, vygumovat, zatrhnout, korekturovat, nalinkovat, ošifrovat, označit, parafovat, nadiktovat, orazítkovat, zalepit, poslat, odfaxovat, odmailovat, tisknout, namnožit.....
Olga Wister: Když kdysi dávno před léty, ale vlastně nedávno...
Když kdysi dávno před léty, ale vlastně nedávno jsem jako malá holčička seděla u stolu se svým tatínkem a panem Werichem v restauraci V Jámě, která bývala jen pár kroků od divadla pana Wericha a kde si oba tito pro mne dnes velmi vzácní muži pochutnávali na veliké pochoutce tehdejší doby, na smažených žampionech s bramborem a tatarkou...
Přemysl Veverka: Josefina Napravilová, čestná občanka Lidic
Této statečné ženě se dostalo významných ocenění. Otisk historické pečetě města Plzně předal plzeňské rodačce 27. října 2008 plzeňský primátor Pavel Rödl. Zastupitelstvo obce Lidice jí udělilo na tamějším obecním úřadě z rukou místostarosty Tomáše Skály čestné občanství Lidic, a to 20. ledna 2009, v předvečer jejích 95. narozenin.
Milan Turek: Zázračné fotografie
Ještě před pár lety měl jen málokdo představu automatických fotoaparátů a automatů na barevné vyvolávání fotografií, natož digitálního zpracování. Fotografové se objednávali a barva byla ve fotografii často považována za kýč. Obtížné bylo sehnat i kvalitní fotoaparát, fotilo se obyčejně Směnou a Flexaretou. Dobrou úroveň měly ruské fotoaparáty na kinofilm a také z NDR.
Olga Janíčková - Slavomír Pejčoch-Ravik: Ostrov Kilián / Jak se hledají poklady
Za mého dětství bývala léta spolehlivě žhavá. Všechny své prázdniny jsem prožila u řeky Ohře, vlastně v řece - od rána v plavkách, poslední koupel už za tmy, kdy voda byla teplejší než vzduch a plynula tiše. Od té doby řeku miluji. Snad proto mi kapitoly z vodního života maratonského otužilce Václava Židka zavoněly bahnem někdejších říčních tůní, kde za dne odpočívali sumci.
Jiří Suchý: PERPLEX aneb Praktický průvodce od ničeho k ničemu (6)
Všechno začalo mou nespavostí, která mě čas od času postihne. Řeším ji někdy noční prací a jednou jsem ji vyřešil tím, že jsem si sedl k televizoru a počal jsem se s pomocí satelitní antény a dálkového ovládače procházet po nočních programech světových televizí. Brzy jsem přišel na to, že v noci jsou televize krotší než přes den....
Helena Jarešová: Zásuvka, která vám může zachránit nejen počítač
Přítelkyně mojí maminky byla pověstná tím, že v pátek třináctého nikdy nechodila do práce; měla z tohoto data přímo panickou hrůzu již několik dnů předem. Na lednový pátek 13. však nezapomenu hodně dlouho ani já.
Ivo Jahelka: Něco na uklidnění
„Souhlasíte s návrhem na rozvod, který podal váš manžel?“ otázala se soudkyně paní, kterou jsem v tomto řízení zastupoval. „Já,…totiž…“ - z očí jí vytryskly slzy, což se někdy v soudní síni stává, zejména pokud si manžel najde jinou, mladší, a to byl i tento případ. Příští okamžiky se tedy nesly ve znamení vzlykání, posmrkávání, zajíkání; zkrátka paní nebyla schopna říct souvisle ani jak se jmenuje.
Cecilka Věra Pexová: Slunečnice
Slunečnice byla do Evropy dovezena v 16. století. Od té doby nás obohacuje mimo jiné i emotivně. Žlutá barva je totiž barvou slunce, která dává chuť do života. Povzbuzuje optimismus, uzdravuje tělo a mysl. Záliba ve zlatavě žluté prý značí duchovní vyspělost a ochotu učit se nové věci. Kruh, který svým květem vytváří, je symbolem jednoty, celistvosti, dokonalosti, věčné obnovy života.
Dělostřelecká baterie
„Co smněééješ klááácku, co smněééješ, marš za dvéérše, ja tě naúúčim znati!“ Posílání za dveře bylo Theofánovou specialitou. Najednou bylo za dveřmi i dvacet studentů a zbytek se otřásal obavami, kdy dostane pro nic za nic kouli. Ostatní profesoři to už dobře znali, a když byl někde přede dveřmi větší shluk, znamenalo to, že tam vyučuje Theofán.
Jitka Dolejšová: Fráňa Šrámek aneb Jak jsem podváděla
Bylo to ve třetím ročníku střední školy. Naše profesorka na češtinu byla vyhlášená nejen svou přísností, ale především svou důkladnou znalostí jazyka českého a literatury. Znala do detailů životopisy každého spisovatele, každého básníka, a co hůř, všechna jejich díla, všechny básně, a to snad i zpaměti.
Dobromila Lebrová: Otakar Ševčík, houslový virtuos a pedagog...
Po absolutoriu byl v letech 1870 - 1873 činný jako koncertní mistr v salzburském Mozarteu. Podle určitých pramenů zároveň učil a také založil své vlastní kvarteto. V dubnu 1973 se stal koncertním mistrem pražského Prozatímního divadla, ale hned v květnu nato dostal nabídku stát se koncertním mistrem Vídeňské komické opery.
Václav R. Židek: Sám ve víru zdymadel (7)
„To bylo vlastně tenkrát, kdy Vašek Loch přišel o svoji loď. Potopila se mu v osmašedesátem v Anglii. Trápila nás myšlenka, kde vzít dobrý model, předlohu. Tak jsme běhali a sháněli po Císařské louce a všude možně kolem Vltavy. Až jednou se nám podařilo zabloudit na Veslařský ostrov.