Václav Židek: Hoří, má panenko!
Bylo to začátkem jednoho velkého vítězného října, měsíc po započetí školní docházky první třídy. Šestiletý Míša odjíždí vlakem s velkou červenou pěticípou hvězdou a se svými rodiči i o šest let starším bratrem Tomášem směrem na Západ. Při strachuplném přejezdu státních hranic v Rozvadově nic netuší a nemá ponětí, co ho čeká v blízké budoucnosti i v nejbližších letech.
Jitka Dolejšová: Malé zamyšlení nad jogurtem
Obsah jogurtu je 200 g, to znamená, že se do jednoho kelímku vměstnalo 20 miliard maličkých organismů. Pro názornost ještě rozepíšu: 20 000 000 000 mrňousků! Pokud beru v úvahu, že nás obchodníci šidí, dále že v kelímku a na lžičce pár set tisíc potvůrek taky zůstalo, tak mi vychází, že jsem se právě stala hostitelskou planetou pro nějakých 18 miliard životaschopných jedinců.
Ondřej Suchý: Jeňýk Pacák odešel
Předloni jsme si konečně poprvé sedli spolu k jednomu stolu a jednomu mikrofonu, abychom si pověděli, co jsme si během těch desetiletí, od chvíle, co jsme se poznali, nestačili říct. Znal jsem ho jako Jana Antonína Pacáka, jako Jeňýka Pacáka, s přízvisky „Sorry“, „Kytička“ anebo „Strýček“.
Josef Fousek: Diagnóza / Panelové ghetto
S přibývajícím věkem přibývá nadávek. Je to hořkost ze ztráty mládí. Jakmile se přistihnu, že začínám kárat, nabádat, radit, poučovat, odsuzovat, připomínat, – dal bych si nejraději facku. Každé setkání s někým, kdo se usmívá navzdory počasí, obtížen desítkami křížků v občance, vítám jako posla dobrých zpráv.
Musíme opět začít hledat cestu ke kořenům
Dneska již všechno dělají informační systémy automaticky, a na výsledku je to strašně moc vidět. Je tam – podle mého mínění - cítit nedostatek lidské péče a osobního zaujetí pro věc.... Přeci jenom lidská práce - i se všemi svými nedokonalostmi - je neopakovatelně autentická, upřímná, jedinečná, a když jí člověk dělá z přesvědčení a rád, musí to na ní být časem prostě vidět.
Ivo Fencl: Šest medvědů s Cibulkou
Co se stane v dětství, to utkví. A filmy, které shlédneme v raném věku, přečasto zůstanou nezapomenutelné. Pro nás. Ale taky je pravda, že obvykle nehodnotíme objektivně. Pořád zíráme jen očima toho dětství, okouzleni, uhranuti a... Nebo se naopak dostaví zklamání. Rozčarování. Jistě, docházívá i k tomu zlomu, abych si zarecitoval, ale v případě některých filmů se to většině z nás nestane a nepřihodí. Jedním z takových výtvorů jest i komedie Šest medvědů s Cibulkou (1972).
Slavomír Pejčoch-Ravik: Biblické příběhy (6) - Doba soudců / Samuelova kniha nám povídá...
Dalším mocnářem, který utlačoval Izrael, byl kanaanský král Jabín, vládnoucí v Chasóru, jehož armáda byla vyzbrojena 900 železnými vozy. Tento násilník utlačoval zemi déle než oba předchozí cizáci – totiž plných dvacet let. Jediným „mužem“ mezi Izraelci byla tehdy – jak plyne z Písma – prorokyně Debóra, která si mezi adepty válečného umění vybrala vojevůdce Báraka z kmene Neftali a vydala příkaz k pochodu na horu Tábor.
Josef Fousek: Co jsem andělům neřekl (32)
Ten muž mne zaujal od prvního okamžiku. Seděl na lavičce poblíž bývalého nádraží a ťukal prstem do popraskaného opěradla, ve kterém byl vyryt neslušný obrazec a hákový kříž. „Mohu si k vám přisednout?“ „Proč ne?“ odpověděl a udělal mi místo vedle sebe. Nejlépe lidi sbližují společné starosti. Vyprávění o nemocích a o špatné době je nastartováním rozhovoru. „Sportem ke zdraví,“ pronesl jsem unaveně a zakroutil jsem hrudníkem, abych uvolnil zaseklé plotýnky.
Milan Bowery Hofmann - Zdeněk Pošíval: Potlach s Čechoameričanem
Poznali jsme se ze vzájemné korespondence mnohem dřív, než došlo k okamžiku, kdy jsme si stiskli pravice. V době obnovy svobody v naší zemi se lidé začali nostalgicky vracet k původním a často již zapomínaným hodnotám a zvykům. Mezi ně patřila i westernová tematika, která se dokonce rozrostla do zřetelného boomu. V totalitě byla tato zájmová orientace zapovězena, jako venkoncem všechno, co v nějaké pozitivní podobě připomínalo Severní Ameriku.
Ondřej Suchý: A večer bude biograf (3)
Mnoho společného s crazy komedií má také fraška (odrůda situační veselohry, jejímž cílem je jen a jen pobavit) podobně jako klasická groteska. Gagy, absurdní vtipy, jsou typické jak pro Friga Bustera Keatona (v němé podobě), tak pro Vlastu Buriana, pro bratry Marxe i pro členy legendární liverpoolské skupiny Beatles, nebo pro skupinu mladých francouzských komiků Les Charlots či pro Luďka Sobotu.
Ivo Fencl: Pokus o návrat do dětství…
Jedna naše výprava byla „pražská“ (lanovka, Petřín, Hrad, zámecké schody, plavba po Vltavě z Kampy ke Štvanici a zpět, Karlův most a Staroměstská mostecká věž se svými pavouky), ale já se vás pokusím zaujmout putováním po zdejším okolí. Bydlím v Plzenci od narození, a tak mám tendenci vodit děti tam, kam jsem chodíval sám.
Josef Krám: Jak se řekne anglicky a německy Bylo nás pět?
Sousoší pětice kluků z knihy Bylo nás pět, dílo profesora hořické kamenickosochařské školy Michala Moravce, odhalené 28. června 2003 za přítomnosti Karla Smyczka, režiséra televizního zpracování stejnojmenné knihy, a představitelů klukovských rolí, připomíná nejslavnějšího rychnovského rodáka Karla Poláčka.
Petr Kolínský - Zdeněk Pošíval: Zpívající scénograf
Měl jsem v životě velké štěstí na scénografy, neboť žádný z nich nebyl takovým tím výtvarníkem, co vám navrhne kulisy, aby na tom jevišti vůbec něco bylo a jevilo se to dekorativně. Správný scénograf je totiž tvůrčím umělcem, jenž dokáže spolu s režisérem vyložit hru jako určité poselství. Když jsme s Petrem začínali spolupracovat, byly jeho děti mrňouskové nebo chodily
Pavel Kovář: Otec kulak, syn zelený baron (8)
Nezapomenutelnou postavou ve fotbalové historii Rudné byl správce hřiště Josef Psohlavec. Obětavý klubista, ale někdy až příliš prudká povaha. Hrálo se derby s Cementárnami Beroun, hosté prohrávali nedlouho před koncem snad o dva góly, když si všimli, že tyč jejich branky se povážlivě viklá. Nebylo nic snazšího, než se o ni opřít, aby se poroučela k zemi.