Publicistika – J+O Suchý

Ondřej Suchý: Jak šla Anička Ondráková do světa

Příběh Anny Ondrákové, která kromě dodnes u nás populárních českých filmů (On a jeho sestra, Kantor Ideál, Polská krev, Důvod k rozvodu) hrála také ve filmech rakouských, německých, francouzských a anglických (v Anglii byla hvězdou dvou snímků mistra filmového hororu Alfreda Hitchcocka) se v roce 1933 provdala za boxerského šampióna Maxe Schmellinga a ve svoji filmovou kariéru ukončila v Německu v roce 1951.

Jiří Suchý: Život není obnošená vesta (12)

Abych pravdu řekl, dopustil jsem se chronologické nepřesnosti. Tehdy, když jsme psali a chystali Jonáše, vznikal nový soubor a protože ten chtěl taky něco hrát a já nedokázal tehdy ještě psát dvě hry najednou, vzpomněl jsem si na pořad v Redutě -Šest žen se jmenoval. Byla to vlastně četba z jakéhosi fiktivního deníku Jindřicha VIIIl., krále anglického, proložená písničkami.

Ondřej Suchý - Jiří Vlastník: MAGICKÁ LATERNA (a slepá kamera pana Wericha) (2)

Byla to tehdy veliká a doslova světová atrakce a režisér Radok byl veliká osobnost, která mohla být rovněž světová, kdyby se tehdejší režim na něm barbarsky nepodepsal. Poznal jsem ho - ovšem jen zpovzdálí - už před léty, když jsem byl členem Propagační tvorby a Marcel Pokorný, který navrhoval kostýmy pro hru Jedenácté přikázání, nadšeně nám o něm vyprávěl.

Ondřej Suchý: Druhý dar z nebes – korespondence pánů V + W

Jinými slovy: Druhý díl Korespondence Jiřího Voskovce a Jana Wericha je na světě! Pokračování úžasného čtení, které vydalo nakladatelství AKROPOLIS společně s Nadací Jana a Medy Mládkových. Obdiv patří panu prof. Matějkovi, který celý obří projekt edičně připravoval, a pak samozřejmě těm dvěma velikánům, kteří svými dopisy vytvořili další obdivuhodné literární dílo.

Jiří Suchý: OD PRAVĚKU K ZALOŽENÍ SEMAFORU (III.)

Nadepsal jsem tuto kapitolu a skoro mi začalo být líto, že píšu o Egyptě. Měl bych totiž ohromnou chuť, rozepsat se při této příležitosti o Staré Říši na Moravě — o té nevelké obci, kde pan Florian se svou početnou rodinou vydával nádherný knížky a žil svůj zvláštní život. Můj smysl pro povinnost však mi velí zůstat v Egyptě a Starou Říši na Moravě zahrnout případně do dvacátého století, ke kterému se, doufejme, taky jednou dopracujeme!

Ondřej Suchý: Vzpomínka na zpívající princeznu

„Stáří je zlá, úskočná, nespravedlivá a krutá potvora a my s ní musíme bojovat ze všech našich sil,“ napsala před léty filmová a divadelní herečka Stella Májová. Tehdy už se ale podepisovala jako Stella Mraz a žila v kalifornském městě Fallbrooku, kam se provdala za přítele z mládí, Jaroslava-Jerryho Mráze.

Jiří Suchý - Jitka Vykopalová, Václav Židek: "Lampenfieber" s Jiřím Suchým (1/2)

Význam slova LAMPENFIEBER nemusím lidem znalých němčiny vysvětlovat – v překladu to znamená TRÉMA. Je zajímavé, že něco podobného je i ve švédštině – RAMPFEBER. Doslovně přeloženo „horečka z divadelních reflektorů a světel pódia“. Ale proč tím vlastně začínám náš rozhovor s panem Jiřím Suchým? Došel jsem totiž k závěru, že obě slova, jak v němčině, tak i ve švédštině, mají hluboké kořeny vzniku někde u divadla.

Ondřej Suchý: Můj šemanovický konec roku 2007

Na skutečnosti, že je pojednou o mou práci zvýšený zájem, má bezesporu velký podíl Česká televize. Po dokumentech z cyklu Příběhy slavných, Sesazení krále (o V.Burianovi) a Zapomenutý zpěvák (o R.Cortésovi) na nichž jsem spolupracoval, čeká televizní diváky v prosinci další film, Moudrý šašek, v němž jsem měl pro změnu možnost zavzpomínat na skvělého komika Jaroslava Štercla.

Ondřej Suchý: Komici u psacího stroje (38) Vlasta Burian II.

Geniálního kabaretního, divadelního a filmového komika Vlastu Buriana, křtěného Josef Vlastimil (1891—1962), jsme si v tomto seriálu už jednou připomínali. Byl autorem (nebo spoluautorem) několika knížek, řady kabaretních skečů a divadelních her. Na celostátním semináři „Filmový smích Vlasty Buriana“, který se konal v roce 1986 v Rychnově nad Kněžnou, vzpomínal Jaromír Trejbal, kuchař, který u Buriana sedm let pracoval, že slavného komika také vídával psát doma „různé příspěvky do časopisů“.

Jiří Suchý: Život není obnošená vesta (8)

Kolem Semaforu se sdružovali různí umělci a intelektuálové - mezi ně patřil Jan Schneider, velmi zajímavý básník, který měl blíž k Waldovi Matuškovi než ke mně - myslím si, že vím proč. Byl jsem jaksi - jiného druhu. Jakoby uhněten z jiného těsta. Teď trochu odbočím. Kdysi jsem přijel do Finska, abych tam režíroval našeho Fausta (teď jsem přeskočil nejmíň o čtvrt století, ale nejde tu o Fausta, jde o něco jiného).

Ondřej Suchý: Helga Čočková, hvězda mého života

V květnu letošního roku se objevila v tisku zpráva, že třetí řada seriálu Nemocnice na kraji města má za sebou první záběry. Opět se setkáme na televizních obrazovkách s Irenou, dcerou primáře Štrosmajera, kterého v legendární Nemocnici z roku 1976 hrál Miloš Kopecký a tak se opět setkáme s Helgou Čočkovou, filmovou hvězdou mého mládí.

Ondřej Suchý: Natočí se někdy film o životě Lídy Baarové?

Boj o autorská práva, tři scénáře, dva (ne-li tři) režiséři, vděčné téma pro novináře. Autory tří různých scénářů o životě Baarové jsou Otakar Vávra, Jiří Blažek, Ivan Hubač. Režiséry měli být Otakar Vávra, pak Filip Renč a uvažovalo se prý také o Juraji Herzovi. Zdá se, že šanci by v budoucnu mohl mít – díky svému nízkému věku – Filip Renč.

Ondřej Suchý: Komici u psacího stroje (31) František Kovářík

„Marečku, podejte mi pero!“ S vyslovením téhle věty, která také tvoří název jedné české filmové komedie, se snad každému okamžitě vybaví dobrácká, usměvavá tvář toho, kdo ji na plátně pronášel. Ano, dnes si připomeneme skromného a dobrého člověka a herce, kterému chyběly pouhé dva roky k tomu, aby oslavil 100. narozeniny. FRANTIŠKA KOVAŘÍKA (1886-1984) milovali jak diváci, tak i všichni jeho kolegové.

Ondřej Suchý: Komici u psacího stroje (30) Ruda Sieger

Sám aktivní sportovec-cyklista napsal na 500 sportovních reportáží; vystupoval jako konferenciér i kabaretiér, otextoval téměř 200 písniček, z nichž některé vyšly i na gramofonových deskách. Jeho vzpomínky vycházely začátkem osmdesátých let ve Svobodném Slově. O kom je řeč? O estrádním umělci RUDOVÍ SIEGEROVI (1905-198..), člověku, který uměl rozdávat úsměvy a radost i v době, kdy už byl na zasloužilém odpočinku.

strana 1 / 26

Další strana »