Orchestr Gustava Broma zahájil svoji profesionální kariéru působením v hotelu Radhošť v Rožnově pod Radhoštěm. Stalo se tak v červnu roku 1940.
Shodou okolností se 26 dne tohoto měsíce na Slovensku, v městě Vráble v okrese Nitra, narodil manželům Lenským chlapeček Tibor.
Nikdo tehdy nemohl tušit, že se životní osudy slavného brněnského hudebního tělesa a talentovaného zpěváka (s manažerskými schopnostmi navíc) o pár desítek let spojí…

O Lenského uměleckých začátcích napsali v roce 1970 v časopise Melodie:
„…v Bzenci na Moravě vystudoval průmyslovou školu, žije v Brně. Zpívat začínal v Novém Městě nad Váhom, později zpíval v Trenčíně, v Bratislavě natočil své první zkušební snímky. V roce 1964 dostal nabídku k angažmá od Mirko Foreta, přijal, a tak se ocitl v Brně. Zde si odbyl svůj první opravdovský zpěvácký křest, točil rozhlasové snímky, dostal se poprvé na televizní obrazovku.
Rok 1966 jej zastihuje jako sólistu orchestru Jiřího Daneše, jehož vedení se později ujímá Erik Knirsch. Tato kapela tvoří základ Studia Brno a s ním zpívá pochopitelně i Tibor Lenský. Natáčí i s Velkým smyčcovým orchestrem, jeho rozhlasové snímky můžeme slyšet ve vysílání téměř denně.
A uvědomíme-li si, že vedle zpěvu má Tibor ještě ‚civilní‘ povolání chemika ve Frutě v Modřicích, nezbývá, než se divit, jak to může všechno stihnout. K jeho největším dosavadním úspěchům patří třetí místo v loňském ročníku soutěže o Moravského brabce a účast na letošní Bratislavské lyře s písní Domov sa vrať.“

 

V roce 2010 píše o Tiboru Lenském významný rozhlasový hudební redaktor, skladatel a aranžér Max Wittmann:

„Ten, kdo trochu pamatuje zlatou éru brněnské populární hudby, což byla především padesátá až sedmdesátá léta minulého století, reprezentovanou takovými jmény jako Gustav Brom, Mirko Foret, Erik Knirsch, Eva Martinová, Karel Duda, Jarmila Veselá, Helena Blehárová, později pak sestry Martha a Tena Elefteriadu, Štěpán Mátl, či sourozenci Ulrychovi a celá řada dalších (díky, že jste se vy nejmenovaní neurazili), nemůže určitě opomenout sympatického elegána s vrozenou noblesou svých maďarských předků, Tibora Lenského. (…)
V roce 1973 vstupuje spolu se mnou do služeb Gustava Broma. Začíná se prosazovat jako velmi talentovaný impresário, především právě na oblast Polska a tehdejšího NDR. Zdálo by se, že zpěv definitivně pověsil na hřebík, protože - a je to možná i pravda - stát na jevišti vedle Heleny Vondráčkové, Jiřího Korna, Jitky Zelenkové, polských VOXů a mnoha dalších, kteří tenkrát s Bromovým orchestrem vystupovali, už něco znamená. Ale bylo to jen zdání. Tiborova láska ke swingové muzice a k velkým kapelám však přetrvala všechny časy a jeho sytý baryton, který prošlými roky získal tu správnou barvu gentlemana v nejlepších letech, se pomalu začal vedle výše zmiňovaných hvězd objevovat stále častěji…“

     

Když se blížilo Lenského životní jubileum, zalistoval jsem v československé části Encyklopedie jazzu a moderní taneční hudby (vydal Supraphon v roce 1990) a s podivem jsem zjistil, že tam sice jméno Lenský uvedeno je, ale že je ohraničeno letopočty 1908-1981 a že se jedná o hudebního skladatele. Na zpěváka Lenského se jaksi zapomnělo. Řekl jsem si tehdy: Alespoň někdo z téhle rodiny - a svůj „dálkový rozhovor“ s letošním jubilantem jsem začal následující otázkou:

Do historie československé populární hudby se už kdysi jeden Ctibor (vl. jménem Tibor) Lenský zapsal, coby hudební skladatel. Předpokládám, že to byl Váš blízký příbuzný. Můžete mi o něm a o jeho vlivu na Vaší uměleckou dráhu něco víc říct?
„Pan Ctibor Lenský nebyl můj ani blízký, ani vzdálený příbuzný. V dětství mě k hudbě přivedla nejbližší rodina - otec i strýc byli profesionálními muzikanty, vedle kterých jsem vyrůstal a kteří také objevili a posléze zdokonalovali můj vokální talent.“

Jaký druh písní, které jste za život zpíval a natočil, Vám byl nejmilejší?
„České taneční písně a hlavně swingové skladby. Mým prvním hitem byla v sedmdesátých letech Modlitba básníka, která vyšla na deskách u firmy Panton. První profesionální angažmá mi nabídl v roce 1963 Mirko Foret a jeho výborný orchestr v Brně, kde jsem natrvalo zakotvil. Pak následovala dlouholetá spolupráce s orchestry Studio Brno a TOČR Bratislava. Nakonec jsem se přes různé hudební skupiny dostal až k orchestru Gustava Broma…“

O tento orchestr se v současné době staráte a občas si také ještě zazpíváte. Sedmdesátka dneska nic neznamená a tak se logicky ptám: Jaké máte plány do budoucna?
„Pan Brom mě angažoval nejdříve jako zpěváka a později ze mě udělal také svého manažera. Pan Brom byl fenomenální dirigent, muzikant i manažer, který mě za 20 let spolupráce naučil všemu, z čeho pro práci s orchestrem čerpám dodnes. S orchestrem zpívám stále a doufám, že to tak ještě nějaký čas potrvá. S novým dirigentem, panem Valovičem, se mi spolupracuje velice dobře, protože orchestr Gustava Broma je stále ve vynikající formě.“

A co ze svého současného repertoáru zpíváte nejraději?
„V současné době zpívám nejraději známé swingové evergreeny z mého CD Unforgetable, skladby Krokodýlí slzy, Duben, první duben a Sedmikrásky nad Brnem.“

Tak ať Vám to, pane Tibore Lenský, ještě hodně dlouho swinguje a dohlédněte prosím na to, ať Orchestr Gustava Broma i po sedmdesátce dál pokračuje v cestě na své hvězdné dráze!