Jiří Suchý: Život není obnošená vesta (9)
Další inscenace, o níž se musím zmínit, bylo Papírové blues. Ve snaze neopakovat se a hledat nové způsoby vyjádření (tuhle snahu jsem o něco později přehnal inscenací Sekta), rozhodl jsem se pro literárně-kabaretní představení. Na počátku všeho byl Christian Morgenstern, s jehož tvorbou mě kdysi seznámil Ivan Vyskočil. To bylo ještě v Redutě.
Josef Krám: Byl Ferda Mravenec v Rychnově aneb Kant po Rychnovsku
Ondřej Sekora se dostal do Rychnova 13. července 1926 jako redaktor Lidových novin, aby pro ně zpravodajsky pokrýval cestu Tomáše Garrigua Masaryka do východních Čech 10. – 13. 7. od Chlumce nad Cidlinou po naše město, kde prezidentova návštěva vyvrcholila. Ověření faktu, že O. S. v Rychnově byl, mělo trochu komplikací.
Martina Fialková: Chvála Smetany a Liszta v podání Jitky Čechové
Nedávno vyšlo další (již v pořadí páté) z řady smetanovských CD, které pro SUPRAPHON nahrává postupně klavíristka Jitka Čechová. Vynikající pianistka, která se Smetanovu dílu věnuje s velkým nadšením, úctou a zodpovědností systematicky již řadu let, znovu dokazuje, jak je tato hudba svěží i po 170 a více letech. Tak „mladé“ jsou totiž Smetanovy rané klavírní kompozice z dob studií na gymnáziu v Plzni či o pár let později, kdy se v Praze teprve začal systematicky vzdělávat ve skladatelském umění.
Josef Fousek: Eman a Kornelie, boží lidé (22)
Na sloupu jsem si přečetl při lucerně plakát: - DO TUMLOVIC PŘIJEDE ASTROLOG ING. BÓDYŠ. Přednáška o osudových čarách a o neodvratnosti vesmírné budoucnosti. Vstup 90 korun. V sokolovně - 18.00 - 17. listopadu. Zve vzdělávací a osvětová společnost při Akademii věd. - Doma jsem se napil piva ze džbánu a řekl jsem Kornelii: „Končo, neboj se, nejsme zaostalý.
Egon Wiener: Vodou po kolena | Staré fotky, aneb co se v pohraničí fotilo
Co různých lidí znám, tolik chutí mají. Předestírám, že nejsem až tak moc obézní. Vemte si jenom vývařovnu u nádraží, nádražní restauraci, bufet na perónu. Každý by jedl, ale jen těžko poznáte předem, co by si kdo dal. Mysleme, jak se dnes říká, kreativně, a posuňme se dál. Restaurace „U Radnice, Radniční sklípek, Imperiál, Zlatý lev, Plzeňská restaurace, U Medvěda, a tak dál. Co host, to jiné přání. Polévka, předkrm, hlavní jídlo, něco k pití, dezert a platit. Každý si dá něco jiného, tisíce možností a variací. Každý měl hlad, a mám ho i já.
Jan Jurek: Sladce hořké dětství
Cyklista z Beverly Hills - tak zní titul knihy světoznámého autora W. Saroyana vydané v nakl. Eminent /přeložila Věra Klásková/. Na úvod se možná patří poznamenat, že málokterý autor vzbuzoval a snad stále vzbuzuje v řadách literárních kritiků a stejně tak v řadách čtenářů tolik rozporuplné reakce. Jedni ho bez nadsázky upřímně zbožňují a druzí mu mnohdy v lepším případě nemohou přijít na jméno, doslova i obrazně.
Egon Wiener: Což takhle dát si špenát | Krámek s textilem | Roman Karpaš
Nedávno jsem listoval ve výpravné knize, která oslavila můj rodný kraj lidmi, kteří jej pojmenovali svou přítomností, podílem na logu a na hrdosti, kterou máme z dobře udělané práce každého, kdo obohatil kraj něčím významným. Náš kraj kolem Jablonce, na pomezí státních hranic, pod Ještědem, podhůří Krkonoš, kraj nevyzpytatelných řek a potoků.
Vladimír Vondráček: Naši mazlíčci a ti druzí (5)
Je docela zajímavé, že u našich domácích mazlíčků nikdy nemluvíme o fenkách či dokonce psicích, ale vždy o psech, pejskách či psících, a naopak většinou mluvíme o kočičkách či kočkách a málokdy o kocourech. Minule jmenovaný starý známý kocourek Modroočko či nově známý Garfield jsou výjimky.
Mirek Koutský: Není putyka jako putyka
Minulou noc jsem spal až kupodivu dobře.Vstával jsem něco po jedenácté, avšak stále jsem se cítil děsně unavený. Náhle se dostavilo prudké bušení srdce.To trvalo asi 25 minut, v cca tří minutových intervalech. Zmocnila se mě panika, v minulosti jsem měl určitě srdeční potíže, ale nic takového jako teď. Nejprve jsem chtěl zajít na zdravotní středisko, které je téměř za rohem nebo dokonce zavolat pohotovost.
Egon Wiener: Zlato | Restaurace | Čím zaplatíš
Zlatem se platí už odnepaměti. Zlatem se platilo vojákům za vypálení vesnic i za prozrazení státního tajemství. Zlatem se platilo milenkám za mlčení, dosud se dává zlatý svatební prsten. Zlaté jsou zubní protézy. Zlatem se přikrášlují barokní sochy a rámy sakrálních obrazů. Zlatíčko je vaše malé dítě, zlato je vaše paní. Zlatá je Bulla sicilská, Zlatý bažant je název plechovky s pivem, zlato se používá v elektrotechnice, zlato se přidává v Gdaňsku do alkoholy a ten je moc dobrý.
Vladimír Vondráček: Střípky paměti, aneb od embrya po sklerózu (40)
Když se vrátil z Afriky, přinesl nám na prognózu kromě velké láhve bezvadného koňaku i různé africké suvenýry, mezi nimi i malý tam-tam. Pak odešel na audienci k našemu nejvyššímu vedoucímu, kde bohužel, tedy pro něj, setrval v delším, jistě srdečném rozhovoru. My se ho ale nemohli dočkat, jeho lahvinku jsme nejen načali, ale i dokončili! Nebylo to od nás moc pěkné, ale on se nezlobil a poslal pro další, což asi neměl dělat.
Chudoba pod hrad!
Toť nedávno ma zastavil Ďuro, spolužiak zo susednej dediny a spýtal sa: „Čože sa to tu u vás deje, všetko je hore nohami, komunikácie prepchaté povozmi a na hrade plno mechanizmov.“ „Jój, Ďurko môj, odkedy si odišiel, tu sa ti udiali náramné zmeny. ...
Ondřej Suchý: O Mileně Zahrynowské, nedoceněné hvězdě
Když jsem se v loňském roce ocitl na Polabském knižním veletrhu jako host v programu, který moderoval mladý zpěvák a herec Filip Sychra, nečekal jsem, že mě tam potká jedno zvláštní překvapení. Myslím na onu chvíli vlastně dodnes. Filip Sychra, když jsme si byli představeni, mi řekl: „Vy jste se nejspíš dobře znal s mojí maminkou.“
Jiří Winter Neprakta – Peter Závacký: Za kráľom českého kresleného humoru
Rodák z pražských Holešovic Jiří Winter, ktorý svoje páčivé kresby, už od spolupráce s Kopecným, podpisoval ako Neprakta (celkovo spolupracoval s tromi libretistami - zberateľom Bedřichom Kopecným, spisovateľom Miroslavom Švandrlíkom a novinárom Emilom Schneiderom) zomrel po krátkej chorobe, 30. októbra 2011 o 15.00 hod., vo veku nedožitých 88 rokov, v pražskej Střešovickej vojenskej nemocnici. Česť jeho pamiatke!