Pavla a Jana Kriglovy: Vodní záchranář
Jednou v zimě jsme já a moje sestra Jana dostaly nabídku účastnit se víkendového školícího kurzu „Plavčík“ s našimi kamarády - dvojčaty Patrikem a Davidem. V pátek ráno, při cestě autem k bazénu, jsme se my čtyři vzájemně trumfovali svými plaveckými úspěchy: „Vloni jsme s Jáňou obě vyhrály medaile na plaveckých závodech.“
Vladimír Kulíček: Bitánista nebo ekologista?
Pro ubitána byla určena jenom smrt, zpravidla propíchnutí oštěpem. U primitivního kmene byly i sny chápány jako reálná skutečnost a v tom s skrývalo velké nebezpečí. Stalo se to i našemu cestovateli. Jednou v noci vycítil nad sebou neobvyklý pohyb, rychle zareagoval a zjistil, že syn náčelníka se nad ním rozpřahuje s oštěpem v ruce.
Josef Krám: Za šlápotami do Varnsdorfu
Všecko začalo tím, že 1. srpna 1974, tedy v období tuhé normalizace a roce i měsíci 6. výročí Srpna, vyšla v okresních novinách Jiskra Rychnovska kresba zahradníka, jemuž někdo pošlapal zahrádku a on to komentuje slovy „Kterýpak zvíře?“ Podepsáno šifrou JP. Byl to tehdy malér non plus ultra – stačilo tuto kresbu pootočit vlevo o 90 stupňů a hned bylo jasno: Tou zahrádkou byla Československá republika a ony šlápoty udělaly okupační armády Varšavské smlouvy.
Jiří Suchý: Chvála povrchnosti
Vždycky mě zajímalo všechno to, co plynulo okolo mne: historie, mračna, hvězdy, dívky, hudba, fámy, svatojánské mušky a vlastně všechno, z čeho se skládá život. Rád o tom povídám, přemýšlím a píšu a rád kloužu po povrchu toho všeho: po povrchu historie, mračen, hvězd i dívek. Baví mě zlehka se dotýkat všech těchto darů života. Do hlubších rozborů se však nepouštím. Jen ne žádnou hloubku!
Jitka Vykopalová: Jiří Všetečka jubilující
Nejen zdatný „chodec“, ale i výtečný tanečník a samozřejmě uznávaný a oceňovaný fotograf. Především ale milý a usměvavý člověk se smyslem pro krásu, humor a radost ze života oslavil dne 12. října 2007 své jubileum 70 let. Pozitivní noviny přejí jubilantovi pevné zdraví, životní pohodu a ještě dlouhou tvůrčí kariéru s množstvím zajímavých a krásných fotografií pro potěchu svou, ale i pro potěchu nás, jeho obdivovatelů.
Václav R. Židek: Sám ve víru zdymadel (17)
Už když jsem stál s Františkem Venclovským na prknech Občanské plovárny v Praze mi bylo jasné, že můj další cíl bude mezi břehy Francie a Anglie ve vodách kanálu La Manche. Byl jsem rozhodnut přeplavat ho oběma směry nonstop. Moje rozhodnutí podpořil i fakt, že František Venclovský a Jan Novák ho překonali při oslavách 100. výročí přeplavání, a to každý už podruhé, přičemž Venclovský měl v kategorii veteránů nejlepší čas na světě.
Blanka Kubešová: Zima v Praze (2/2)
V těch listopadových dnech se událo ještě všelicos (kupříkladu vcelku pokojná demonstrace 17. listopadu na Můstku a u sv. Václava) a ještě víc se toho přetřáslo v bulváru (jako třeba svatba Jiřího Paroubka v hotelu bývalého spolupracovníka STB na výročí Sametové revoluce ověnčená transparenty typu Kráska a Zvíře).
Gracián Svačina: Zámeček se dostal až k princezně!
Princezna Anna je na návštěvě ČR. Za svůj pobyt již stihla navštívit Velkou Pardubickou, poznat pražský hrad a také zámeček Lány, kde 15. října měla na programu představení projektů nadačního fondu Václava a Livie Klausových. Nadační fond pomáhá i časopisu Zámeček, který je pro dětské domovy v ČR zcela zdarma a plně zaplněn příspěvky od dětí. Toto nejvíce princeznu zaujalo.
Jitka Dolejšová: Norsko 2010 - Za všechno může Troll (14)
Znovu za deště balíme mokrý stan a jedeme kolem pěkných vodopádů (největším je kaskádovitý Tvindefossen) do Vossu, ve kterém se nachází netypický kamenný chrám s osmibokou věží a dřevěnou střechou. Kostel byl postaven roku 1270 a v jeho interiéru si mohou návštěvníci prohlédnout bohatou řezbářskou výzdobu. Nejstarší památkou je kříž sv. Olava, který pochází z 11. století.
MUDr. Helena Procházková: Babička
V letních měsících bývají dny, kdy je v kanceláři volněji. Marie s kolegyněmi si tedy může mírně protáhnout polední pauzu a pokračovat v hovoru déle, než jen pár minut, stačících tak na rychlé shltnutí jednoduchého oběda. Anička měla teď mnoho hezkých zážitků z rodinné dovolené, která byla příjemnější tím, že byla poprvé s vnoučkem. S tím nejkrásnějším, jak bývá pro každou babičku ten její milovaný drobeček.
Milan Dubský: Hudba v básních Petry Haasové
Vedle uvedeného je ještě další možnost. Přijít s rukopisem, ať již s ilustracemi nebo fotografiemi, do tiskárny a nechat si jej vytisknout. Ta knihu nebo publikaci vytiskne s označením „vydáno vlastním nákladem“. V tomto světě, a také i v našem, je pronášeno a napsáno dost prázdných slov, která naplňují prostor, z něhož vytlačují slova obsahuplná, která mají smysl.
Michal Dlouhý: Dvojnásobný šampion
Dne 25. dubna 1932 navštívil Pyšely plukovník Josef Ježek z ministerstva vnitra, mimo jiné člen výboru Sportovního klubu pro policejní a ušlechtilé psy, a přednesl účastníkům kursu přednášku na téma "Vycvičený pes k účelům policejním a jeho použití v životě občanském a ve službě bezpečnostní", kterou si všichni se zájmem vyslechli. Tento neúnavný budovatel pátrací služby u četnictva a milovník psů si nenechal ujít možnost navštívit každý výcvikový kurs a osobně se přesvědčit o úrovni výcviku služebních psů. Na památku se účastníci kursu a jejich instruktoři vyfotografovali spolu s plukovníkem Ježkem.
Luděk Ťopka: Dlouhý tlustý slepý slepýš
Dědečku, proč sbíráš ty žížalky?“ „Na rybičky, Kačenko, na rybičky. Zítra přijede tatínek a pojedeme na Jesenickou přehradu na ouhoře.“ Moje odpověď patrně uspokojila její zvědavost, a tak odběhla na louku, kde jsme pro ni postavili „cvičírnu“, jak říkala víceúčelové trubkové konstrukci s hrazdou, s tyčí a lanem na šplhání a houpačkou.
Jiří Melíšek - Zdeněk Pošíval: Spisovatel nejenom duší...
»Jiří Melišek (1932), absolvent oboru dramaturgie na FAMU, (Filmová fakulta Akademie múzických umění), po dokončení studia pracoval v Redakci zábavy v Československém rozhlase. Po roce 1968 se živil jako scenárista. Podílel se celkem na šesti celovečerních filmech, z nichž nejznámější je zřejmě Lipského snímek Ať žijí duchové. Z televizní tvorby pro děti byly nejpopulárnější seriály Robot Emil a Robot Emílek, z devadesátých let si pamatujeme seriál Slavné historky zbojnické.«