Danuše Markovová: Horké chvíle pelyňkové
Horké chvíle se dají zažít na vlastní kůži dvěma způsoby a vždy je konečný efekt stejný: Je nám ukrutné horko. Letos se o něj postarala rozžhavená Kréta, na níž slunce pražilo tak svědomitě, že pálilo i mou kůži, ostatními posměšně označovanou za hroší. Na vlastní kůži jsem „hroší“ přívlastek měla přilepený už od dětství tak často, že jsem uprosila rodiče navštívit zoologickou zahradu a prohlédnout si ono adjektivum pěkně zblízka.
Pavel Kovář: Bílá paní z Líčkova
Když se počátkem roku 1989 začal komunistický režim sám zvolna rozkládat, chtěli na ONV v Lounech prodat Líčkov za devizy do kapitalistické ciziny. Vážný zájem projevila jistá rakouská firma. Paní Marie, kterou na ONV vedli jako kastelánku či zřízenkyni, se obávala, že ztratí střechu nad hlavou. Ale pak přišel 17.listopad a s ním naděje.
Milan Markovič: Pestujete svoju škodoradosť?
Veľmi dobre viem, čo je to škodoradosť, ale i tak nie celkom chápem, ako sa ľudia môžu smiať až sa za bruchá chytajú, keď v televízii púšťajú „roztomilé“ domáce videá, v ktorých detičky havarujú na trojkolke, topia sa v bazéniku, v kotrmelcoch sa rútia do potoka, padajú dozadu na chrbát až im na betóne hlavička nadskočí. Vlastne ani nekarhám tých v štúdiu prítomných divákov, ktorí reagujú spontánne a od smiechu sa v pase prehýbajú...
Ivo Fencl: Mystifikátor Arthur Conan Doyle
"Mystifikátor" Doyle si v tomto případě ani zdaleka nevymýšlel a například i současný český kryptozoolog Jaroslav Mareš potvrzuje, že ještě dnes byste pravého Indiána k výpravě za Kurupurim ani za živého boha nepřemluvili. Mnozí prý stále věří, že lidé padají mrtvi k zemi i bez zjevného důvodu, jen když se k té vysočině přiblíží, a že z plošin, "kde neustále zuří bouře", se dolů vrhají malí kostlivci. Ano, podobně jako v Doylově románu...
Luděk Ťopka: Divokým Kurdistánem
Mezitím se na druhém břehu shromáždilo několik dětí, většinou kluků, kteří na mne volají a ukazují na něco na mé straně. Nerozumím, tak na ně jen zamávám, ale najednou slyším, že ryby ve vezírku sebou poplašeně mrskají, až se čeří bahno. Dojdu k nim, vytáhnu síťku a v tu chvíli chápu, co na mne ti kluci volali. Na vezírku visí dva krabi, kteří dostali na můj úlovek chuť.
Jitka Dolejšová: Norsko 2010 - Za všechno může Troll (4)
Jedeme z Otty na parkoviště Spranget (na cestě se platí mýtné). Pokračujeme pěšky 1,5 hodiny pohodlnou šotolinovou cestou k hotelu Rondvassbu a pak se vydáváme zdolat Storronden, druhou nejvyšší horu NP Rondane (2138 m.n.m.), převýšení 1000 metrů. Doprovází nás silný vichr a občasný bodavý déšť, ale to nás od našeho úmyslu neodradí.
Srdce vítězí
Podivuhodně krásný a výmluvný je královský erb té země. Tři Lvi a devět Srdcí – to samo mnohé již napovídá o poměru Síly a Lásky, o převaze slitovnosti a dalších funkcí Srdce jako symbolu v porovnání s hrubou silou ...
Miroslav Vejlupek: Do literatury s Wagonem.cz
V redakci Wagonu, literárního almanachu on-line se čtvrtletní periodicitou, se sešla trojice - Jitka „Natasha“ Srbová (šéfredaktorka), E. Choroba a Nykos -, již vedle základního biografického data (*1976) spojuje pozoruhodně kvalitní dílo.
František Mendlík: Trestní rota výpravčího Bernáta
Výpravčí Lojzík Bernát se projevil jako smírčí soudce. Tento mírný člověk, nevyhledávající konflikty, měl jedinou vadu. Byl huba plechová. Nedával si pozor na pusu a stěny v dopravní kanceláři mívaly uši. Jako každý představený měl i náčelník svoji síť placených informátorů. Hlavní stan byl u králíkárny. Prostořeký výpravčí mnohdy pronesl výrok, který nesprávně vyložen, mohl působit jako narážka. Náčelník jej přímo nepronásledoval. Přiděloval mu ale problémové zaměstnance.
Martin Foretník - Jarmila Moosová: Who is Martin Foretník?
„… co vlastně znamenají slepenky? To jsou všichni ti, kteří slepili na čas svůj život s mým. A taky toto slovo vyjadřuje moji slepou zamilovanost k nim. Věřím, že se v některém z mých zamyšlení najdete. Že vám připomenou vlastní pocity ...
Ivan Rössler: Ve zpovědnici Karla Svolinského
K některým lidem jsem přicházel s ostychem, měl jsem pocit, že vyrušuji, že se nehodí mrhat vzácným časem vzácného člověka. Tento pocit jsem měl, když jsem dostal nabídku, abych udělal rozhovor s Karlem Svolinským. Karel Svolinský mě přijal v místnosti, které dal jméno zpovědnice, protože v ní se většinou odbývaly rozhovory s novináři.
Ivo Fencl: Richard Halliburton a Amelie Earhartová
Aniž to bylo náležitě připomenuto, uplynulo letos 110 let od narození dobrodruha a cestovatele Richarda Halliburtona. Jeho život a osud jako by byl v mnoha směrech zrcadlovým obrazem osudu Amelie Earhartové, proč si tudíž nepřipomenou muže i ženu (oba silně specifické) společně!
Vyznání víry
Takových pět kilometrů východně od Kołobrzegu, hned za dunami pláží Baltského moře, leží malá obec Grzybowo. Uprostřed rašelinišť, podmoklých luk a polí dřímá a čeká na dva měsíce tepla, na chvíle své slávy, kdy nabobtná ...
Libuše Čiháková: Bertík
"Počkej na mne," říkávala jsem svému čtyřnohému kamarádovi pokaždé, když jsem odcházela z domu. "Až se vrátím, tak si užijeme." To znamenalo, že s ním půjdu za město, kde on bude, štěstím bez sebe, lítat a divočet. A já trnout strachy o něho. Když bylo mokro, z bílého dlouhovlasého pejska se zakrátko vytratila heboučká elegance maltézského aristokrata a proměnil se ve zplihlé, až po uši zablácené stvoření.