Miroslav Sígl: Karel Bureš v týmu s Jaroslavem Foglarem
Bylo jen otázkou času, kdy vyjde kniha autentického vyprávění o fenoménu časopisu pro mládež, jakým byl Mladý hlasatel a jím vyvolané v život kluby Rychlých šípů po celé naší zemi. Zasvěcená, pravdivá, nezastírající, že v padesátých letech budoucí spisovatel Ivan Klíma svým článkem Chata děsu v Mladé frontě ze 7. srpna 1952 poslal nejoblíbenějšího autora literatury pro děti a mládež Jaroslava Foglara (1907-1999) a s ním i jeho knihy na index Libri prohibiti.
Blanka Hrdinová: Moudrost z chrámu sv.Pavla
Kráčej v poklidu středem hluku a spěchu. Pamatuj na to, jaký klid může být v tichu. | Pokud možno bez vzdávání buď zadobře se všemi lidmi. Mluv pravdu klidně, pozvolna a zřetelně, poslouchej ostatní, dokonce i tupce a ignoranty, i ti mají svůj příběh. | Vyhýbej se hlučným a agresivním osobám, jsou utrpením ducha.
Sloupky Jiřího Menzela (20)
Nevěděl jsem, že budu mít tolik známých a přátel, kteří mají dost prostředků i snobských tužeb, a kteří by si podobný přepych - mít vlastního komorníka, sluhu, majordoma, či jak by ho pojmenovali - rádi dovolili. Telefonovali mi kamarádi, kteří to vzali jako recesi, ale taky mi volali a vyhledali mne lidé, do kterých bych to nikdy neřekl, ale kteří opravdu projevili vážný zájem mít někoho takového, kdo by jim podával poštu, ošetřoval šatstvo, uváděl hosty, naléval drinky a já nevím co všechno musí takový správný komorník dělat.
Omladzovacia kúra
Raz ráno som vstala s predsavzatím, že niečo musím pre seba urobiť. Päťdesiatka na krku, vlasy šedivé, telo mľandravé, tvár samá vráska a ja som sa doposiaľ nečinne pozerala, ako čas vykonáva na mne túto skazu.
Ladislav Gerendáš: Sousedská jednoho houslisty
V jednom okresním městě žil Franta Kabeš. Houslista. Říkali mu Paganýny. I když hrál daleko hůře než Paganini. Přesto byl Franta Kabeš nejlepším houslistou v baráku. A to měl ten barák šest poschodí! Každý den po práci si Franta ty housle strkal pod bradu, zatímco sousedé na něj ze všech stran bouchali a volali, aby si je už konečně strčil někam jinam.
Milan Markovič: Lož je predsa len zaujímavejšia
Mnoho známych príkladov veľmi výrečne dokazuje to, čo vlastne už dávno vieme: ľudia sú radi klamaní. Nie je to však len špecialita politikov – hovoriť svojim vďačným voličom o tom, ako je v krajine všetko v poriadku, akí sú spokojní a akí sú šťastní a koľko šťastia ich všetkých ešte len čaká. Ono sa to dobre počúva aj kdekoľvek inde a hoci národ za tým často aj tuší všeličo nie celkom príjemné, neprotestuje.
Luděk Ťopka: Dýmka a smrt
Přiházejí se v životě věci a události, které spolu někdy vzájemně a přímo osudově souvisejí. Příčinami velkých, mnohdy osudných a tragických následků bývají většinou neblahé lidské vlastnosti, zloba, pýcha či závist – kořeny zla, ústícího často v tragédie a neštěstí lidí. Jeden takový příklad příčinné souvislosti jsem jednou, zcela náhodně, vyslechl i já.
Jitka Dolejšová: Študáci a kantoři s úsměvem
Karel Sabina pocházel z nemanželského manželství – Přemysla Otakara II. probodli, a pak ho 17 ranami dodělali, tedy dorazili – Musíme si prověřit správnost údajů, které chceme prověřovat – První fáze řešení problému je zjištění, že to problém je, tedy že jde o problém – Marie Terezie zavedla reformu školnictví – Opěrná soustava nám umožňuje vzpříčeně stát – Kdo má příčně plochou nohu, měl by chodit hodně bos, aby měl podélně plochou nohu, což je lepší – Úryvek hudby byl z Labutího jezera od Evžena Oněgina.
Stanislav Moc: Mráz přichází i v srpnu - Rád nebo nerad na to vzpomínám!
Tak a máme konec srpna. Měsíce pohnutého nejen pro mne, ale pro celou mou generaci. V srpnu-září se za mých mladých let sekaly otavy. Strejda Anton Moc z Barchovic šel první a kosou krásně trávu pokládal do dlouhých a rovných řad. Měl široký záběr a co chvíli se zastavil, vytáhl dlouhý brousek z poza pasu, plivl na něj a kosu „doladil“.
Jarmila Moosová: Podíl lásky na polidštění mobilu
„Ale ano, coby, má…“ s ironií procedí Erik mezi zuby. Doteď si byl téměř jistý, že on jediný má cosi výjimečného. „Moje paní se mě vůbec ráda a skoro pořád dotýká. Ona ti má v konečcích prstů takové elektrické výboje, že mě ani nemusí zas tak často krmit přes tu dlouhou černou šňůru, co končí v zásuvce ve zdi u nás doma. Vydržím dlouho – s tím napětím,“ povyšuje se Erik vítězně.
Ruth Hrušková: Obyčejný zážitek / Doktor Bú
Doktor si vyhrnul rukávy, poplácal vylekanou krávu chlácholivě po hřbetě, požádal o pomoc vdovu Kučerovou a chlapce poslal na dvorek. Jeník si sedl na zápraží na schodek a držel si rukama obě uši. Začalo lehce poprchávat. Kapka za kapkou smáčela zaprášené kameny a za chvíli se dalo do deště. „Božíčku v nebíčku, zachraň naší Stračku…“
Stanislav Moc: Mráz přichází i v srpnu - Ti, co nejvíc křičí, mají výhodu
Dneska se mi z postele vůbec nechtělo a tak jsem vstával pozdě a nestačil už zajít na mou obvyklou ranní procházku. Museli jsme s ženou do Macksville, kde jsme měli řízení ohledně našeho výletu do západní Austrálie. Do Perthu, konkrétně, ať z té angličtiny něco vychutnáte. Mám tam kamaráda z mládí, kterého jsem v devětašedesátém dostal do Austrálie /sponzoroval jsem ho/.
Helena Dohnalová: Proč se vlastně učím anglicky?
Jako malá jsem toužila, učit se anglicky. Nevedla mě k tomu vzdělání chtivost, ale medvědi. Ne, že bych znala nějakého medvěda, který mluví anglicky, kromě Médi Bédi. Tehdy jsem ale zahlédla rodinu roztomilých kreslených medvídků v učebnici mých spolužáků, které jejich rodiče na angličtinu přihlásili.
Anna Malchárková: Andělé mezi námi
Setkání s andělem máme všichni za sebou, a ani o tom nevíme. Nemají křídla a zlaté vlasy, ale stále jsou tu a ochraňují nás. Nikdo je nevnímá, protože neupoutávají žádnou pozornost, nekřičí, nejsou ani bohatí ani vlivní.