Pavel Landa: Z hudebního zeměpisu (3)
Boston – hlavní město státu Massachusetts s 608 352 obyvateli leží na východním pobřeží. Bývá označován za jedno z nejkulturnějších měst USA. Sídlí v něm mj. světově proslulý Boston Symphony Orchestra založený v roce 1881, u jehož dirigentského pultu se vystřídala nejznámější maestra.
Břetislav Stejskal: Prý musíš mluvit tiše
Jedu tramvají. Nečtu a koukám z okna. Vyjedeme z tísně baráků a objeví se široká obloha. Ta nádhera mraků. Kochám se. Nutně se s někým potřebuji podělit o tu krásu. Otočím se. Na sedadle za mnou holčina – snad pětadvacítka. Pozdravil jsem, omluvil se a upozornil ji na tu krásu mraků. Pochopila. Poslouchala mne a dál to rozvíjela, ukazovala mi, kam se mám podívat na další a další krásu.
Ivo Fencl: Trio adeptů na pleš aneb Bohoušek, Dlouhé Bidlo a Červenáček
Vzpomínáte, jak Rychlé šípy došly v jednom z prvních příběhů do skal a Červenáček se srdnatě rozhodl, že vyšplhá na nejvyšší? Výstup se zdařil, hoch mohl kamarádům zamávat a je to pěkně nakresleno JUDr. Janem Fischerem, nicméně původně to pěkně nakresleno nebylo. Zřejmě následkem „kvaltu“. Červenáček mával čapkou, ale druhou měl na hlavě.
Vlastimil Marek: Kdo nás s naší povahou stvořil
První vteřiny a minuty života totiž každého člověka zásadně programují na celý život také tím, s jakou základní emocí začíná fungovat mozek novorozence. Pokud je čerstvě a přirozeně, ideálně porozený človíček na bříšku maminky, v šeru a teple, v bezpečí, instinktivně se umí doplazit k prsu a zdroji potravy – a je mu fajn. Je v bezpečí a obklopen péčí.
Danuše Markovová: Výtvarná skupina In Signum
Olomoucké výstavy se zúčastnilo pouze pět členů skupiny- Antonín Gavlas, Karol Hercík,Lenka Kovalová, Danuše Markovová a Václav Návrat ( ostatní čtyři výtvarnice- Hanka Albrechtová, Eva Damborská, Mirka Filipová a Kateřina Gavlasová jsou zaneprázdněny v současné době jinými individuálními výtvarnými aktivitami).
Luděk Ťopka: Příběh od Žárského rybníka (1)
Bylo to asi tejden po soudu v Budějicích, když partajní předseda Nývlt odešel z hospody, kam chodil pravidelně na mariáš. Protože ale domů nedošel ani do půlnoci, šla si pro něj do hospody jeho žena a našla ho u kostela s kudlou v zádech. Přijeli novohradský policajti s doktorem, ale nezbylo, než konstatovat smrt následkem vraždy.
Egon Wiener: O provaze | Italsky rychle a plynně | Z Liberce do Znojma
Sebevrah nebo akrobat? Skoro bych řekl, že to bude ten, co si pod sebou zvykl na něco jiného než na pevnou zem. Osoba jistá si sama sebou tak, že se provazem poutá spíš s nebem než s námi ostatními, co s provazem máme jen málo společného. Co napsat o provazu? Snad jenom to, co nás spojuje. Provaz je vlastně spojovací článek mezi všemi. Provazem byly propojeny ukradené ženy, zajatci a otroci. Pro tonoucí byl záchranným kruhem hozeným jim z lodi. Na provaze vodili lidé osly, koně, krávy, ovce na trh. Na provaze, na silném laně byly uvázané lodě v kotvištích, provázkem vám sešil ranhojič roztrženou paži a krejčí z kusů látky oblek.
Miloslav Švandrlík: Oběť přírody
Je mi silně proti mysli chodit za cizí ženou. Za vlastní ovšem chodit nemohu, protože ta mi utekla loni až kamsi k Uherskému Hradišti s nějakým Maštalířem. Byl to vdovec a lakýrník. Teď žije s mou ženou na hromádce a jí prý tam říkají gazdina roba.
Egon Wiener: V kostrách není rozdílu a najdete je v každém šatníku
A víte, že na tom rčení o kostlivci v každé rodině něco je? Nedávno jsem byl s Janou na zámcích Ploskovice u Litoměřic a v Zákupech u České Lípy. Tam všude zanechali své stopy příslušníci vládnoucí šlechtické rodiny – Habsburg-Lotringen. Nakonec nejen tam. Vždyť se kdysi jednalo o vládnoucí dynastii. V majetku rodu byly i další statky a zámky. Patřil mezi ně i Ostrov nad Ohří v severozápadních Čechách.
Ivan Kott: Historie jedné rodiny
Mezi knihy, které na pozadí osudů jedné rodiny dokážou postihnout určitou etapu v dějinách národa, patří i novinka z nakladatelství Argo. Jmenuje se PRAHA ZA ZRCADLEM a její autor IVAN MARGOLIUS v ní líčí a dokumentuje osudy své rodiny a zároveň postihuje poměry v českých zemích a částečně i v celé střední Evropě v průběhu 20. století.
Barbara Semenov: Amerika podle vzoru "žena"
Osobně jsem byla pro ženu prezidentku, která dávala smutně stagnující zemi jakousi naději. Hilary Clinton byla inteligentní, obklopovala ji celá řada kvallitních politiků včetně světově oceňovaného prezidenta předchozího. Přesto byla pod neustálou palbou kritiky. Voliči jaksi paradoxně nefandí nikomu, kdo se zdá být příliš chytrým.
QUODLIBET (4)
Potřebovala by poradit. Kulantně řečeno šéfredaktor Střepa není její krevní skupina. Před ocásky před a za jmény panáčkuje jako cvičený zajíc. Kdyby tu práci tak nepotřebovala, nedělá ji. Lucie si nesmírně váží moudrosti a zdravého rozumu.
Ing. Petr Ďásek: Kmotrovství na dálku
V Indii je v současnosti několik tisíc dětí, které přišly z Tibetu. Žijí a učí se v exilových školách, které vznikaly už od 60. let minulého století. Ve větších centrech byly zřízeny střední školy a vzniklo i několik škol univerzitního typu zaměřených na buddhismus a tibetskou kulturu. Zastřešuje je charitativní organizace Tibetan Homes Foundation (THF), která vznikla z iniciativy J.S. dalajlamy a Indiry Gándhiové. Jsou zde domovy, ubytovny, školy a lékařská střediska.
Antonín Siuda: Pak to zvíře tiše umřelo
Paní od vedle chodí celá zkormoucená. Důvodem je, že zůstala sama. Umřel jí muž a záhy po něm starý člen rodiny, pejsek. To první úmrtí je naplněním determinanty života – chvíli jsme tu a pak už na věčné časy nejsme. Člověk musí žít velmi dlouho, aby dosti hluboce procítil krátkost svého bytí a smysl svého konce.