Literatura – Inspirace
Jitka Dolejšová: Trafika
Rozespalé ráno se probudilo došediva. Auto vyplivne svázané barevné balíky a chodník se prohne tíhou. Spoutaná písmena se bázlivě krčí, retušované fotky spoře oděných modelek se zimomřivě choulí do sebe. Černobílí politikové vypadají mírumilovně a filmové hvězdy obyčejně lidsky. Veselé obrázkové postavičky zvědavě vykukují zpod snímků nablýskaných závodních aut.
Miloslav Sígl: Slohová cvičení z mých školních let
Co všechno se změnilo za těch uplynulých 70 let, kdy jsem do svých slohových sešitů psal svá první pozorování přírody a událostí kolem nás na vesnici, kde jsem vyrůstal!? Ze zachráněných trosek dokumentů po zátopách a nucené demolici mého rodného domku v srpnu 2002, jsem náhle v jedné „banánové krabici“ objevil rukou psaná vyprávění či líčení 13 – 14letého školáka z nezáviděníhodných let 1939-40.
Václav Markvart: Jak se podařilo přivést moje mladé potomky ke čtení knih
Už dlouho mne mrzelo, že moje děti a zejména vnoučata (už to nejsou malé děti), nemají zájem číst knihy. Ovládají sice bravurně mobily a notebooky, ale vzít do ruky knihu a začíst se do ní, to ne. Výsledkem je pak to, že jejich „esemesky“ vypadají tak, jak vypadají. Ubohá čeština s ubohou slovní zásobou, o gramatice a diakritice ani nemluvě. Protože nečtou, jsou také ochuzeni i o tvůrčí fantazii. Řekl jsem si proto, že to tak nemohu nechat.
Dana Puchnarová: Síť života „Geomantie a proměna“
Přesně sedm let poté, co jsme si uvědomili proces proměny Země, se odehrály tři katastrofy, jimiž byly současně otřeseny Země, příroda a lidstvo. Na plážích Nového Zélandu spáchaly sebevraždu velryby, Texas byl pokryt silnou sněhovou pokrývkou a pobřeží Indického oceánu byla zpustošena tsunami.
Blanka Kubešová: Štědrý den
Rozednívá se. Co dělají v mojí posteli ty hole? Dejte je pryč! Zadýchala jsem se, ale hlásek ze mne nevyšel. Zkusila jsem to znovu, zase nic. Nadzvedla jsem se v loktech, stálo to spoustu sil a nepodařilo se mi to tak, jak jsem si představovala, jen jsem trochu odstrčila ty dvě hole. Odpověděly mi chladem a nepřátelsvím. Jak mohou být dřevěné hole tak těžké?
Jana Stuchlíková: Ráno
Pípání budíku ji probralo z doznívajícího snu. Pootevřeným okem mrkla na číslice. Šero v místnosti a ověřený čas ji ještě na chvíli ukolébaly do slastného zdřímnutí. Teplíčko pod peřinou hladivě zpříjemňovalo poslední minuty před drastickým předělem mezi nocí a dnem. Očekávaný okamžik nastal a nezbylo, než opustit vyhřátý pelíšek.
Jitka Dolejšová: Pohádka o milosti aneb Poučení o učení
Honza byl chudý. Tak chudý, že i kostelní myš byla ve srovnání s ním bohatá.Honza byl mladý, ale nebylo mu to nic platné, protože mu nikdo nechtěl dát práci. Tedy ona by se práce našla, ale zadarmo. Jenže ani kuře zadarmo nehrabe a Honza potřeboval peníze. Honza byl hladový.Tak hladový, že už hlady šilhal.
Václav R. Židek: Když na tebe někdo myslí
Udělej si čas na své nejlepší přátele /a řekni jim, co pro Tebe znamenají. /Pokud to /uděláš, rozzáříš něčí den /a možná změníš jeho pohled na svět k lepšímu. /Říká se, že trvá minutu všimnout si někoho zvláštního, /že potřebuješ hodinu, aby sis ho začal vážit, /den k tomu, abys ho mohl milovat, /ale celý život potřebuješ na to, abys na něj zapomněl.
Vlastimil Marek: Laskavost se vyplácí
Pokud pravidelně (např. o úplňku, nebo o slunovratu meditujete, zkuste meditovat na vizi „laskavých lidí v laskavém světě“. Co můžeme každý z nás udělat pro lepší svět hned teď a tady? Nemusíme zkoušet přesunout hory, změnit lidi a svět. Stačí, když začneme být laskaví. K sobě, svému tělu a životu, ke svým bližním, ke kolegům, přátelům a hlavně nepřátelům, k přírodě, vesmíru. Není cesta k laskavosti, laskavost je Cesta. Cesta k Lásce.
Miroslav Horníček: HOVORY H /1968-1969/
Myslíte, že má význam bojovat proti blbcům, nebo je lépe v tomto směru rezignovat? *** Dovolte, abych ocitoval Jana Wericha: Humor je boj s lidskou blbostí. V tomto boji nemůžeme nikdy vyhrát. Ale nikdy v něm nesmíme ustat. Ovšem pozor na zmýlenou: ten, koho považujeme za blbce, považuje za blbce nás. Jde o to se nevyvraždit.
Jitka Dolejšová: Pozitivní zpráva o brýlích
Můj tatínek šel po roce na kontrolu k oční lékařce. Ještě musím předeslat, že nosí brýle. Tedy tatínek. Když přišel do ordinace a prohlásil, že má dojem, jako by hůře viděl, lékařka vstala od stolu, nasadila tatínkovi prázdné okuláre a jala se vyměňovat sklíčka o různých dioptriích. Ale tatínek pořád říkal: „Přes tohle sklíčko špatně vidím, přes tohle taky, teď je to také rozmazané…“
Milena Horáčková: Z čarodějné zahrádky - Drchnička rolní
Drchnička rozkvetla / potom se zalekla / že si to popletla / teď přijde do pekla… / Moc o ní říct nedovedu / prý má také trochu jedu / a dnes už se neužívá / značné nebezpečí skrývá / snad za časů babiček / vařil se z ní čajíček… / kdo si na to vzpomene? / (vaříval se z kořene) / píšou staré prameny / že léčila kameny / žlučové i ledvinové....
Jitka Dolejšová: Zoubková víla
Když cinkne lžička o první zoubek, dostane objevitelka (většinou maminka) peníze „na šaty“. Tato tradice je u nás stále hojně rozšířená. Počet mléčných zubů narůstá, až je jich dvacet… A pak to přijde. Kolem šestého roku věku dítěte se první zuby začínají viklat a vypadávají. První vypadlý zoubek bývá velkou událostí nejen pro dítě, ale mnohdy i pro celou rodinu. Nastává čas pro další různé zvyky a tradice. Jak je to u vás? Navštíví vás zoubková víla?
Vlastimil Marek: Návod na použití muže
Vážené ženy všeho dospělého věku, tahle otázka zcela jistě napadla každou z vás. Pokud to tedy ještě nevíte, přináším vám radostnou zvěst: poprvé v historii lidstva už prokazatelně víme, že ženy jsou jiné než muži. Výzkum odlišností některých funkcí obou našich mozkových hemisfér začal v 60. letech, ale až od 80. let, kdy za něj dostal R.Sperry Nobelovu cenu, začínáme chápat důsledky tohoto objevu, jenž následně přinesl celou řadu překvapivých, ale vlastně i logických zjištění.
strana 1 / 4