Jiří Suchý: Život není obnošená vesta (6)
V sezóně 1960-61 jsme uvedli dvě premiéry. Ta hlavní se jmenovala Taková ztráta krve - název byl poněkud odvozen od Kohoutovy Takové lásky. Premiéra se konala 12. října 1960. Co k ní říci? Snad, že při psaní jsem pocítil tak trochu to, co pocítili V & W, když po slavné Vestpocketce začali psát svou Smoking revue a věděli, že zavděčit se publiku, zhýčkanému úspěchem první hry, nebude snadné.
František Schwarzenberg: O VLTAVSKÉM ÚDOLÍ
Mým domovem je údolí Vltavy. Tam jsem vyrůstal. Tam bylo na světě nejkrásněji. Vždyť tam také znám každý kámen a každý strom, každou peřej i mělčinu. Vím dosud, jak široká jsou vrata každého jednotlivého jezu a vím, o kolik stoupla voda, když je zatopena „navigace“. Znám všechny mlýny na řece i na jejích přítocích, znám plazy a vím, jaké dříví se odkud plavilo.
Josef Fousek: Mobil / Slušný řidič
Jel jsem metrem z Dejvic k Muzeu. V budově Českého rozhlasu jsem měl namlouvat Rychlé šípy pana Foglara pro kazety. Najednou se ozvalo zakňučení mobilu. Vzápětí se poblíž mne ozval vzteklý hlas: „Slyším! Čtrnáct hektarů! Na to seč vykašli! Jaká privatizace nebo restituce? Bude to naše! Mám známý právníky! Já to zařídím!
Montáž (1/2)
Připravoval jsem se na výjezd do jedné malé firmičky na sítotisk, která si u nás objednala výrobu a montáž nějakých speciálních regálů do jejich meziskladu. Akci jsem vyfasoval na osobní přání šéfky, která s mou poslední prací u nich byla zřejmě moc spokojená. Když jsem si odškrtal všechny věci, který jsem měl za chvilku nakládat na dodávku, zavolal si mě šéf do kanceláře.
Miloš Ondrášek: Mimóza a jeho blahorodí blahovičník
Typickým australským stromem je ale blahovičník, bylo jich popsáno 450 druhů a nespočet druhů a forem. Anglosaská botanika nazvala strom, jehož okvětní lístky zůstávají pevně uzavřeny i po dobu květu, ukalyptem, toto slovo převzaly i jiné jazyky. V řečtině jsme se blahé paměti učívali, že eu znamená dobře a kalypto skrývám, zatajuji.
Ivan Kraus: Kolo
Každý kluk touží mít kolo. Vzpomínám na to, jak jsem si ho sám kdysi přál. Nějakým nedopatřením jsem však místo něho dostal piano. Řekl jsem matce, že jsem si nepřál piano, ale kolo, na kterém bych rád jezdil. Matka pravila, že na kole bych se mohl zranit, kdežto u piana mi úraz nehrozí. Na pianě nenarazím ani nepadnu do příkopu. Kromě toho mohu na piano hrát, což bych na kole, jak musím uznat, nemohl.
Peter Závacký: Ondrej Suchý ako ho nepoznáme
Jeho akurátna, čistá a istá úsporná obrysová kresba bez šrafovania, definujúca už len náznakom nádychom absolútnu podobizeň portrétovaného, zmyselná irónia pohľadu a precítenie nevšedného portrétneho majstrovstva mu umožňuje vytvárať groteskné a súčasne aj umelecký presvedčivé podoby portrétovaných. Za takmer pol storočia, čo ich kreslí, vytvoril vzácnu kroniku tvári známych i menej známych osobností českej umeleckej histórie - od Buriana, Beka, Libíčka, Hermanovú, Horníčka, Dvořáka až po po Adolfa Borna.
Srdce a sláva
On se narodil jako jediné dítě sicilského hasiče Anthonyho Martina Sinatry 12.12.1915. Ona - Pařížanka Édith Giovanna Gassionová, přišla na svět jen o týden později, přesně 19.prosince téhož roku. Frank Sinatra, pilný žák svého idolu ...
Miroslav Sígl: Karlínská „akáda“ to je naše mládí…(2)
Ke studiu na Obchodní akademii v Praze-Karlíně (OAK) jsme nastupovali ve školním roce 1940/41, tedy před 70 lety. Bylo nás 46 ve třídě, jak už jsem psal v předchozím článku (Pozitivní noviny, 2. 9. 2010). CO JSME SE DOZVĚDĚLI o historii naší školy? První českou obchodní školou ještě v Rakousko-Uhersku byla Českoslovanská obchodní akademie v Praze, Resslova ulice, založená v roce 1892.
Hudební festival Beautiful Days 2006 (1)
Jakýsi člověk mne zavolal. Mně neznámého jména. Na mobilní telefon. Jeden teplý červencový den. Blahopřál mi k výhře. Prý jsem správně tipoval počet návštěvníků koncertního turné skupiny Divokej Bill. Ano, byl jsem na jaře na jejich koncertu v Písku. A že prý jsem vyhrál vstupenku na hudební festival. Na festival Beautiful Days. Srpen 2006 v jižní Anglii. A také letenky a odvoz z letiště na místo festivalu.
Elena Paclová: Zvířata vědí víc, než si myslíme (3)
Po čase se ukázalo, že Pepíček z neznámých důvodů vůbec nechce létat. Ne, že by to neuměl, ne že by nemohl, nechtělo se mu. Patrně usoudil, že když chodí jeho zachránci, nebude se nad ně vyvyšovat, bude chodit jako oni, po zemi. Dospělí se naučili dívat se pozorně pod nohy, v obavě, aby ho nezašlápli, protože se svižně přemisťoval a objevoval se v nečekané chvíli na nečekaných místech.
Egon Wiener: Sestav si svůj svět | Čarostřelec | Zlatý lev
Myslím si, že to podstatné už bylo vymyšleno. O to víc mě překvapil pan inženýr Ulrych z Nymburka svým nápadem. Systém puzzle využil ke hře Putování Českým rájem, něco, co jsme tu ještě neměli. Magnetické střípky, 43 kusů, jednoduchá estetická doplňovačka toho nejhezčího od Sychrova přes Frýdštejn, Malou Skálu k Sobotce, Kosti, Lomnici nad Popelkou až po Jičín.
Pavlína Jůnová – Milan Turek: Obrázky z jizerské chalupy
„Dělá mi radost, když má zákazník a budoucí majitel mé produkce z obrázků hřejivý pocit…“ otevírá pohled do svých myšlenek energická mladá žena, která ani jiná být nemůže, protože žije již řadu let téměř v nejvyšších partiích Jizerských hor – Horním Maxově, místě, kterému se říká Sedmidomí. Lidová umělkyně Pavlína Jůnová, vytvářející podmalby na skle, obývá v drsném prostředí hor vlastnoručně vybudovaný domov, horskou chalupu u silničky, spojující Horní Maxov s Karlovem, podobně jako kdysi prapůvodní obyvatelé v sedmnáctém století.
Milan Turek: Karolina Světlá - královna Ještědu
Kraj se však může pochlubit turistkou, v Evropě historiky hodnocenou jako spisovatelku, která nemá konkurentku - Karolinou Světlou. Dokonale poznala kraj, chodila nejen po vesnicích a pomáhala lidem, šířila osvětu, bojovala za české školy spolu s dr. Václavem Šamánkem, ale konala i dlouhé vycházky do hor. Vynikající manažerka a politička svou literární tvorbou a svým stylem života evidentně inspirovala k organizované turistice nejen Vojtěcha Náprstku (který ji před založením Klubu českých turistů navštívil ve Světlé), ale i další Pražany.