Jan Jurek: David
On, jeho bratr, jeho matka a jeho otec. Bydlí v panelovém bytě dva plus jedna v nejvyšším osmém podlaží s výhledem na školní hřiště a za ním na přilehlou frekventovanou silnici. Mají hlučné sousedy. V jednom kuse se tam hádají. „Ten její ji určitě mlátí,“ říká mu matka. „Jednou sem ji viděla a měla na rameni takový jelito,“ povídá a ukazuje špehýrku mezi prsty, jak velký to jelito asi bylo.
Egon Wiener: Píši Vám, milý Krakonoši
Píši Vám, milý Krakonoši, ač se mi doneslo, že těch jmen máte víc. V Čechách jste byl znám v pověstech o Rybecálovi nebo též Rýbrcoulovi. Do literatury jste vstoupil na druhé straně svých hor, jejímž jste byl vždy dobrým duchem. Ve Slezsku se Vašich jmen zmocnil první J. Musaeus, v Čechách se otcem Krakonoše stal Václav M. Kramérius, který o Vás psal roku 1794 v Praze a v Jindřichově Hradci. Stal jste se i motivem J. A. Koublemu ke hře pro děti - ,,Rybrcoul druhý na Krkonoších“ – Praha 1867.
Marta Urbanová: AMERIKA – ZION NATIONAL PARK
Amerika je země nekonečných možností a všelijakých absurdit. Zadarmo je zde jen soucit; nedávno byl i aspirin, kdyby vás z té výhry být zde rozbolela hlava. To byla slova Petra, našeho průvodce, hned na uvítanou. Někde v Utahu mezi Bryce Canyonem a parkem Zion jsme na Mt Carmel zastavili u benzínky. Vešla jsem dovnitř.
Stanislav Háber: Bondy skúma Buddhove zákony
Dymil ako starý indiánsky náčelník. Jednu cigaretu za druhou. Pokyvoval pritom svojou bielou bradou a miestami sa "uchechtával" na tom, čo hovoril. Zbyněk Fišer alebo ako ho skôr poznali na tomto svete Egon Bondy na veľkonočný pondelok 9. apríla zavrel svoje oči. Teraz opäť v praxi skúma vlastné predchádzajúce zistenia. Ako je to s Buddhovými najsvätejšími pravdami, o ktorých vedel on taký presvedčený marxista zápalisto nielen rozprávať, ale najmä písať.
Alena Wienerová: Opravdu vydařený večer
Jiří se svojí ženou Jitkou si užívali spokojeného života. Blížilo se výročí svatby a Jiří přemýšlel, jak nejlépe tento významný den s manželkou oslaví. Byl dlouhou dobu nezaměstnaný, manželka na mateřské dovolené, roční syn také nemohl být o nic ošizen. Peněz se moc nedostávalo. Sociální podpora vystačila jen na nejdůležitější životní náklady.
Jaroslav Volf: Už chtějí ten článek, pane Čapku... (2)
Dejme tomu, vychází u nás tiskovina, která by všude ve světě byla bez okolků považována za petrolejnictví. Takové věci vycházejí všude; ale je naší domácí zvláštností, že tento oplzlý tisk vychází v tiskárně, která má správní radu, v jejímž čele sedí politik, bývalý ministerský předseda a vůdce strany. Je prostě úžasné (abych užil oblíbeného rčení dotyčného politika), že tento mladý muž a jeho okolí si neuvědomují společenskou nemožnost, které se dopouštějí.
Daisy Zdislava Waldstein - Martina Pfeffer: Za každého mají hovořit hlavně činy
Každý den potkáváme na ulici, v parku, při nákupech různé typy lidí, o kterých vlastně nic nevíme. Můžeme je soudit podle vzhledu, chování či mluvy. Ale ne každý den máme možnost setkat se s osobností, která v nás zanechá krásný hřejivý pocit
Ivana Horová: Můj největší dík | Jeden večer | Básně bez bázně
Cestou v metru jsem si povšimla zajímavého inzerátu. Jisté internetové stránky chtějí jít s dobou a nabízejí seznámení bez závazků. Tudíž tím odpadá už všechna snaha pánů a doufání dam. Není to trochu smutné? Trafiky praskají ve švech množstvím časopisů pro ženy, kde jim radí, jak si najít a udržet toho Pana Dokonalého nebo časopisů pro pány, kde jsou "zaručené" rady, jak uspokojit partnerku anebo jak ji poslat do háje. Celý svět neustále řeší vztahy. Možná proto jich tolik nefunguje, protože se jen řeší. Lidé pro sebe tak trochu zapomněli dělat překvapení. A proč taky? Bez urážky, ale ženy se podbízejí samy, chovají se hloupě a emancipace stále vzrůstá.
Smutek nad vilou Klauna
Seděl jsem na tiskovce v Sovových mlýnech, impozantním muzeu moderního umění, a bylo mi nedobře. Tématem konference byl osud Werichovy vily, přesněji řečeno beseda nad podivnostmi celého konkurzu i závěrečného rozhodnutí. Novináři ze všech možných medií si přišli ulovit svou kauzu, padala vzrušená slova, politické přestřelky....
Michal Čagánek: Něco pro nožky / Prazvláštní tvor
Spím moc rád. A nemám teď na mysli ani tak spánek samotný, jako spíš sladké usínání po náročném dni, či naopak omamné probouzení, například o víkendu, kdy člověk nikam zvlášť nemusí, a proto může kamkoliv a cokoliv a, dřív než vstane z postele, o všech těch možnostech ještě chvíli sní a ještě chvíli...
Jitka Dolejšová: Rakousko - Fotoaparát vypráví .... (1)
Jsem digitální fotoaparát značky Canon PowerShot A610, ale moje paní mi důvěrně říká foťák. Největší radost mám, když jí můžu být užitečný. Když fotím a fotím a fotím... S mojí paní a její rodinou už jsme toho dost zažili, loni jsme například podnikli velké putování po Skandinávii a já mohl fotit i půlnoční slunce na Nordkappu a soby a ledovce a nádherné červenobílé domečky, ale o tom vám na stránkách Pozitivních novin moje paní už vyprávěla.
Od dívčího deníčku k divadelní premiéře Deníku Leošky K. (1)
Divadlo U Valšů v budově Život 90 v ulici K. Světlé jsem neznala a první návštěva platila jemu. Hrála se Benefice Ljuby Skořepové, Stará bába tančí, a měla už asi 40. reprízu. A štěstí mě neopouštělo, hru totiž režíroval Akram Staněk, který se s obrovským zanícením ujal i Deníku. Ujal – to v této fázi znamenalo, že hru několikrát pročetl a udělal si první představu. Po předchozím hledání a přešlapování to byl docela pokrok.
Vlastimil Marek: Jiné myšlení
Nejen duchovní mistři všech dob (ti jaksi nepřímo), ale dnes i přímo a otevřeně jsme vyzývání ke změně myšlení. Naposledy a důrazně o to požádalo shromáždění laureátů Nobelových cen v prosince 2001: „Abychom přežili ve stále rychleji se měnícím světě, musíme se naučit myslet jinak, nově.“ Co je to to jiné, nové myšlení?
Václavský koncert a křest CD v Mýtě
V podání mýtského rodáka Jana Bauma a jeho žáka Františka Svejkovského, nyní prvního trubače Hudby Hradní stráže, zazněly ukázky z jejich společného nového CD MEMORY – muzikálové a filmové melodie. V pěveckém minirecitálu dále vystoupila jako host zpěvačka Jana Vlasáková, která svým přirozeným a procítěným projevem nadchla publikum v kostele.