Miroslav Sígl: Výstava k výročí Antonína Dvořáka
Pokud jste zde ještě nebyli, mohu vřele doporučit jeho návštěvu. Z bývalého kostela se stalo nejen muzeum, ale velkolepá koncertní síň. A přitom zde v nedávné minulosti byl poštovní úřad, četnická ubytovna a státní archiv. Dnes hlavní expozice muzea má název Člověk-nástroj-hudba, vystaveny jsou ukázky vzácných hudebních nástrojů, notové zápisy, dokumenty o významných hudebnících, staré gramofonové desky a lze si poslechnout i ukázky jednotlivých hudebních nahrávek.
Jiří Suchý: Život není obnošená vesta (14)
Tak tahle písnička mi dneska zní hlavou a evokuje celou řadu vzpomínek. Totiž, kdyby řadu! Chumel vzpomínek, ve kterém vyznat se není snadné, takže nevím, kde začít. Chronologie mi velí, abych začal tím, jak Jiří Šlitr dostal chuť napsat operu - samozřejmě, že v jazzovém (tehdy džezovém) rytmu. Protože koupelny jsou mou slabostí, napadlo mi tenkrát napsat libreto opery, která by se jmenovala Ve vaně - podobně jako je Blodkova opera V studni. Jiřímu Šlitrovi se to zamlouvalo a tak jsem začal psát
Jan Jurek: Za školou
Plížil jsem se ulicemi města, kde jsem na jistou dobu zakotvil coby student pedagogické fakulty. Vlastně ani nevím, jak sem se tam ocitl, ale asi to byla nějaká souhra náhod, která to všechno způsobila, jako ostatně i mnoho jiných věcí v mém životě. A protože se ke mně donesla spousta zvěstí o tom, jak báječný může být život vysokoškoláka, pakliže sám chce, aby takový byl a pakliže má i ten dar si ho takový udělat, docela jsem se na ten akademický institut zpočátku těšil.
Zdeněk Hajný: A bude to akční?
Když navštíví takoví školní výletníci kupříkladu naši galerii, v prvních okamžicích těkají z místa na místo, běhají a hledají, k jakému pro ně známému akčnímu hrdinovi či výjevu by se mohli obrátit a zaměřit svoji pozornost. Teprve po chvíli se ztišují a začínají vnímat a přijímat obrazy a objekty z krystalů, které je obklopují.
Zdeněk Pošíval: Vůně čerstvých pilin, chleba a medu (11)
Bylo po válce a s maminkou jsme čekali na tatínka, až si pro nás přijede. Země byla sice plná vítězných vojsk spojenců, ale nebezpečí kupodivu přetrvávalo. Vesnice, zejména pak usedlosti na samotách, byly velmi často přepadávány. Říkalo se, že takové násilnosti jsou krutým dílem »werwolfů«, (jejichž vzorem byl vlkodlak, jakýsi krvežíznivý kulturista s podobou vlka).
Zájezd do Polska
Nastala doba dovolených. Někteří se chystají strávit svoji letošní dovolenou u moře, jiní v různých vzdálených exotických krajích, mnozí ale zůstávají doma a těší se, že si konečně užijí svých chat, zahrádek a chalup.
Helena Dohnalová: Děvče v kanoi (3/3) - Když ještě nebyly mobily
Najednou se začala řeka rozšiřovat a šednoucího nebe nad nimi byl větší kus. Hanku napadlo, že je ti vpředu začnou postrádat a někde na ně počkají. Místo pomoci se před nimi objevil obrovský balvan přes celou půlku řeky. Druhá část koryta byla plná popadaných stromů. Voda protékala jakoby nic, ale projet se nedalo.
Jitka Dolejšová: AEROBIKOVÝ SLOVNÍČEK aneb JAK JSEM POCHOPILA ...
Chodím již dlouho cvičit na aerobik. Pravidelně nepravidelně. Poznáte mě snadno. Jsem ta vzadu, která nejvíc funí a při předklonu se nedotkne lokty země (maximálně dlaněmi), ale jakžtakž udrží rytmus a hlavně – ohromně ji baví poslouchat rytmickou muziku a přitom zkoušet taneční kreace. Možná se u toho i nejvíc usmívám.
Luděk Ťopka: Na jelení říji
To trvalo dosti dlouho a na mne přišla po chvíli nějaká únava po cestě, či co, a já na tom místě najednou usnul. Nevím, jak dlouho jsem spal, ale měl jsem krátký sen. Viděl jsem ženu s dítětem v náručí kráčet vedle vojáka, jenž měl jen jednu ruku, kterou ukazoval na mne a přitom mu po tváři tekly slzy. Když jsem náhle procitl, bylo už všude ticho a klid.
Michal Čagánek: Malá (1)
Říkají mi Blanka a na jaře mi přáli ke čtvrtým narozeninám. Nyní je podzim, stromy odevzdávají své plody. Stačí vzít do dlaně jablko nebo zralou švestku a člověk hned ví, že je tady správně, že věčnost trvá a bere na sebe bezpočet podob. Uprostřed léta jsem poznala, že umím číst. Seděla jsem v parku pod stromem, starý jírovec mě rád chová ve svém stínu. Ráda se opírám o jeho kmen. V tom kmeni je dutina, do které se dá vlézt, když člověk chce a je dost malý na to, aby se do ní vešel, jako jsem já malá.
Jaroslav Stehlík - Jan Drocár: ZÁPADNÍ POBŘEŽÍ USA
Odešel z Československa v roce 1982. Celou dobu prožil na západním pobřeží USA, takže jeho povídání se týká především oblasti okolí San Franciska a Los Angeles. V poslední době soukromniční, zabývá se prací, která vzdáleně připomíná naše bývalé OPBH. Služby všeho druhu v bytech a domech. Myslím, že pro naše čtenáře, kteří někdy hodlají USA navštívit, jsou jeho postřehy zajímavé.
Zdeněk Hajný převzal světovou cenu Salvadora Dalího
V pátek dne 2.září 2005 udělila ALLINACE SALVADORA DALÍ INTERNATIONAL na slavnostním obřadu v Galerii Miro - kostele sv.Rocha na Strahovském nádvoří v Praze 9 světovou cenu Salvadora Dalího čtyřem laureátům: Zdeňkovi Hajnému, Jaroslavu Šulekovi, Oschovi Krejčínovi a Filipu Kudrnáčovi.
Miroslav Sígl: Tisk a novináři v letech 1966 - 1970 (11)
Neustálé volání po klidu připomínalo varovná slova básníka Oldřich Mikuláška, která napsal v pohnutých srpnových dnech, ale která se stále vracela i v těchto dalších okupačních dnech „Kdo vymyslel ta dvě strašná slova: zachovejte klid... najíždí na vás tanky? Zachovejte klid! Že děla na vás míří? Zachovejte klid! Mrtvého přivezli syna?
Milan Dubský: Tolstoj české karikatury
Je podivuhodné, jak člověk s tak jemným a citlivým srdcem dokáže vytvářet tak krutě pravdivý a přitom úsměvný humor. Paleta jeho tvorby je široká. Rozdává svými kresbami šlehy do všech oblastí lidské činnosti. Neuniká mu lidské sobectví, mamon, závist, hloupost a blbost lidského jednání a jeho nositelů, pomyslná sláva, nafoukanost, povýšenectví, prodejný sex, zkrátka člověčí slabůstky, hříchy, prohřešky i zlo, jež je pácháno na sousedech, bližních, ale také zlo, jež často pácháme sami na sobě.