Stanislav Rudolf: Moje paličaté IQ (20)
Vypnula jsem pračku a chvatně se oblékala. Přitom jsem na ní vyzvídala podrobnosti. Moc mi toho neřekla! V letu jsem tedy na kousek papírku načmárala vzkaz dětem, nebo Lubošovi, pokud bychom se zdržely, a pak běžela k autu, které stálo před našimi vrátky. Máma už seděla uvnitř. Celou cestu do nemocnice jsem ji utěšovala, že to nic není, jistě jen taková drobná příhoda, jaká se stává silnějším chlapům.
Dáša Cortésová: Jaký byl Rudolf Cortés (16)
Ráda bych dnes zakončila mé vzpomínání vzpomínkou mně nejbližší, na mého otce Rudolfa Cortése. Jako děti jsme si ho s bráškou moc neužily. Byl ve své době skutečně velmi známý a moc konkurence neměl. Hrál divadlo, jezdil na zájezdy, točil gramofonové desky a televizní pořady. Když se objevil doma, byl to pro nás svátek! V těchto chvílích se nám věnoval co nejvíce.
Ondřej Suchý: A večer bude biograf (2)
"Začneme-li přemýšlet o tom, co estetika shrnuje pod titulem ,Komedie a její odnože‘, nebo ,Komedie a její druhy‘, objeví se před našima očima naráz les problémů,“ napsal ve své teoretické studii 0 komedii Jaroslav Boček. „Les problémů prorostlý houštinami pověr, iluzí a nesplnitelných požadavků. Třeba jen současné zaměňování humoru se satirou. Ztotožňování základních kategorií komična. Celá řada mylných výkladů podstaty smíchu. A účelu komedie. Nedorozumění kolem intelektuálnosti a lidovosti komedie. Podceňování komedie ve srovnání s vážnými žánry...“
Ivan Kolařík: Úvaha o mluvě
Je jasné, že se od dob Semaforu ledacos markantně změnilo. Jsme svědky velikého pokroku na poli kultury a lidských vztahů vůbec. Akorát si nejsem jist, zdali jde o pokrok, který bych měl vítat s otevřenou náručí. Je nabíledni, že dneska by byli diváci krajně zklamáni a žádali by nazpět peníze za vstupenky, kdyby se ve filmu použilo jenom tak nevinné slovíčko jako “hovno”.
Jan Řehounek: Od volského potahu k usínání s motýly
15. března 2010 vzpomeneme stého výročí narození téměř neznámého, nicméně vynikajícího spisovatele a básníka Stanislava Vodičky. Kdo v knihovně sáhne do regálu pro některou z jeho pěti knih, jimiž vstoupil na literární scénu až na sklonku života, zcela jistě nebude litovat. Stanislav Vodička (* 15. března 1910, U 26. listopadu 1982) se narodil v Rožďalovicích.
Jitka Dolejšová: Diktát v 1.B
Profesorka Havránková pokračovala ve svém monologu: „...To jste si ze základních škol moc vědomostí neodnesli. Nebo možná odnesli, ale zapomněli jste si je přinést sem, na střední školu. Diktáty si vezměte domů, ať se vaši rodiče taky pokochají. Za týden si napíšeme další diktátek. A ticho, žádné odmlouvání...."
Legendy a skutečnost stojící za ”Běžkařským závodem Gustafa Vasy” (Vasaloppet)
Každým rokem se první březnovou neděli ve Švédsku obrátí veškerá pozornost na jednu louku u vesnice Berga na severozápadě v oblasti Dalarna. Vysílá odtud pokaždé televize, stejně tak jako rádio. Tmavozelená stěna smrků tiše hlídá šumící vzrušení na bílé, sněhem pokryté louce. Něco mezi čtrnácti a patnácti tisíci mužů a žen tam stojí od časného rána, připraveni na běžkařských lyžích a s hůlkami v ruce.
Vlastimil Marek: O jiných
Kritizovat, hodnotit, srovnávat, komentovat, to jsou naprosto běžné a při našem způsobu vnímání reality nepostradatelné a jaksi nenahraditelné metody mysli – zvláště v rámci vizuálního (očního) programu našeho mozku. Když člověk otevře oči a podívá se na něco, nebo na někoho (či na výsledky něčí aktivity), automaticky kritizuje.
Pavel Pávek: „Ježíši, voni mi to zase všechno sežrali…"
Jako mnohé další pokrmy je dršťkovka nejlepší druhý den; propojí se a vyváží všechny jemné proporce, polévka získá vyrovnanou harmonii a tu nejideálnější příchuť. Je ale na zemi málo lidí, kteří ji mohli okusit až druhý den. Ne, že by si kuchtík dělal starosti jako představitelé Evropské unie a chvěl se hrůzou, že dva dny uleželá polévka či dokonce guláš vyvolají po celém kontinentu epidemii.
Milan Dubský: Ta krásná šedá barva popela
V anketě se školáky tito odpovídají na otázku – Čím by chtěli být ? - podnikateli, pak lékaři, právníky nebo popeláři. Ze všech těchto čtyř, dnešní mládeží preferovaných povolání a činností, jsem, kromě svého dřívějšího povolání, vykonával právě tu popelařinu, když nás podruhé osvobodila Sovětská armáda spolu ještě s pěti satelitními armádami Varšavské smlouvy, a já jsem, jako statisíce mých spoluobčanů, nesouhlasil s tímto aktem internacionální pomoci, jak tomu říkali věrní komunisté.
Vladimír Vondráček: Střípky paměti, aneb od embrya po sklerózu (55)
Asi poslední vymožeností lidského umu jsou samočinné počítače a i s těmito potvůrkami na stará kolena bojuji se značně střídavými úspěchy! V krátkosti by se to dalo shrnout do následujících řádků. První velký sálový počítač v Českém hydrometeorologickém ústavu byl západoněmecké provenience, vyžadoval klimatizované místnosti, sloužil pouze spojovacím účelům a nahradil dálnopisy. Na obrázku pak mohu připomenout počítač EC 1030, kterému jsme říkali „EC půl jedenácté“. Byl z dílen RVHP a sloužil už výhradně pro meteorologické účely.
Ivan Kolařík: Úvaha o psaní nejenom milostných dopisů
Rád jsem psával dopisy. Zrovna tak jsem dopisy rád dostával. Zvláště pak, když to byly dopisy od krásných dívek. Tato psaníčka jsem nedočkavě třesoucí se rukou otevíral a chtivě hltal jejich obsah, hledaje slůvka potvrzující, že jsem v očích pisatelky neodolatelně přítažlivý princ, kterého bude milovat do konce života.
Jaroslav Luhan: Česká televize na internetu
Jsou skutečnosti, které se považují za všeobecně známé, přestože tomu tak není. Například spousta lidí je překvapena faktem, že existují Pozitivní noviny jako alternativa mezi webovými magazíny, stejně jako donedávna já. Chtěl bych upozornit na jednu jinou pozitivní skutečnost, a to na internetový archiv pořadů České televize.
Charlie Blažek – Petr Pučelík: To nejméně lukrativní je pro mě největší odměnou
Kytarista, hudební režisér, aranžér, skladatel a producent Zdeněk Charlie Blažek je v českém hudebním showbyznysu pojmem. Narodil se 6. ledna 1963 ve Strakonicích, absolvoval plzeňskou státní konzervatoř a byl v letech 1989–94 členem Tanečního orchestru Československého rozhlasu a Jazzového orchestru Československého rozhlasu. V roce 1993 se stal hudebním producentem, o devět let později vstoupil do Ochranného svazu autorského. Jako studiový kytarista, aranžér, producent či hudební režisér se podílel na více než 250 albech z oblasti popu, jazzu, muzikálu i vážné hudby.