Vladimír Vích – Jitka Dolejšová: ART HARMONY aneb Hostel není jen postel

Každý pokoj je jiný. Myslí se tu na skupiny přátel, na rodiny i na děti. V jednom pokoji na mne vykoukne obrovská plyšová želva, ve druhém visí dětská houpačka, v dalším lze protáhnout tělo na dřevěných ribstolech, v jiném neodolám volání bambusových hudebních nástrojů a musím si zabrnkat… Uprostřed chodby je umístěna společná kuchyňka. Dřevěné lavice s vlněnými polštářky lákají k posezení. Je tu útulno, klid. Z každého koutu vyzařuje rodinná pohoda a pohostinná náruč majitelů. Pojem času se vytrácí...

Josef Fousek: Bez cenzury (1)

Začal jsem trpět samotou v tom přeplněném městě / jak stará stopa šlápoty na nekonečné cestě / smutek jsem jedl k večeři a oddával se snění / já hledal vlídné slovíčko a myslel že svět změní / Lidé si doma pěstují kočičku nebo pejska / a těm se tajně svěřují jak se jim láskou stejská / zvíře je přítel člověka a nezáleží jaké / jestli je srstí porostlé nebo je šupinaté ...

Jiří Vlasák: Občanka pro český internet

Jak je o nás známo, rádi oslavujeme nejrůznější výročí. Právě dnes uplynulo 15 let od 13. února 1992, kdy byla Česká republika připojena do celosvětové sítě internetu. Každý patnáctiletý v Česku dostává „občanku“. Můžeme jí tedy dnes, obrazně řečeno, vystavit i českému internetu. Využívám toho, abych vylíčil svůj příběh s internetem.

Zdeněk Kacálek - Josef Krám: Být profík se vyplatí

Ve středu 25. srpna 2004 po obědě jsem jel na své motorce do Českého ráje. Týden předtím jsem totiž dokončil v Adršpašských skalách 14denní hasičský instruktorský kurz lezení po skalách a konstrukcích. Nikam jsem nespěchal, v klidu a pohodě dorazil do Sopotnice, asi 3 km od našeho domu v Českých Libchavách na okrese Ústí nad Orlicí.

Euro školák, časopis pro školáky

Dvojjazyčný měsíčník Euro školák je časopis zaměřený především pro děti a mládež. Jeho náplň lze využít jako pomůcku při vyučování. Najdeme v něm slovenské i české texty, které jsou vždy doplněné překladovým, příp. výkladovým slovníčkem. Dítě tak má možnost číst i text ve slovenském jazyce, protože slova, kterým nerozumí kvůli jazykové odlišnosti, si může hned přeložit.

Petr Hromádko: Houby od Arsena Lupena

Je to už pěkných pár let, co se našim sousedům stala zajímavá příhoda. Se sousedy jsme vždy měli a dodnes máme vztahy - dalo by se říci - až ideální. Občas chodí oni k nám nebo my k nim, popíjíme, oslavujeme a legrace nezná mezí. A občas se stane, že si vzájemně vypomáháme v různých věcech. Prostě naše mezi sousedské vztahy by mohly sloužit za vzor. Poslední slunečné srpnové dny jsme si užívali, jak se jen dalo. V lesích nedaleko našeho města se snad zbláznily všechny houby a klubaly se ze země neuvěřitelnou rychlostí.

Marián Repáň: Spoluspotrebiteľstvo. Idea, ktorá čoskoro zmení náš svet k lepšiemu

Tvrdí to magazín TIME, ktorý zaradil spoluspotrebiteľstvo medzi 10 ideí, ktoré radikálne zmenia svet v najbližšom období. Rozumnou voľbou dneška už nie je vlastniť, ale zdieľať. Ako sa ďalej píše v článku magazínu, jedného dňa sa pozrieme späť na 20. storočie a budeme sa diviť, prečo sme vlastnili toľko veci. Po tisícročiach, v ktorých žila väčšina ľudí z ruky do úst, v 20. storočí priemyselné ekonomiky západu a nakoniec aj veľká časť zvyšku sveta začala chrliť spotrebný tovar.

Ondřej Suchý: Vzpomínka na Jiřího Šlitra

ROZŠÍŘENÉ VYDÁNÍ. Víte například, že Jiří Šlitr uměl hrát nejen na piáno, ale také na všechny druhy harmonik, na varhany, na kytaru a že se učil i na trubku a na saxofon? Víte, že neměl rád vařenou mrkev, kedlubny a rajskou polívku? Že nikdy nespletl text písně Co jsem měl dnes k obědu? Že na duchy nevěřil, ale bál se jich? Že ho ve škole bavila nejvíc matematika, deskriptiva a latina?

Tomáš Zářecký: Těžký život literáta III.

Ztráta inspirace… Jedna z mých největších a nejděsivějších nočních můr. Nevědět o čem psát, nemít na srdci nic, co bych si přál sdělit čtenářům… Už jen při tom pomyšlení mě polije horký pot a honem se snažím přijít na něco, co by mě přesvědčilo o opaku, co by mi dodalo kýžené sebevědomí a já si mohl říct: „Kdepak, stále ještě nacházím v té své makovici spoustu nápadů, pořád vím, o čem psát!“

Stanislav Moc: Vlaštovky

Po sydnejské olympiádě v roce 2000 jsme se vrátili s ženou do Sydney. Já vím, zní to divně, že jsme na olympiádu nezůstali, ale tou dobou jsme už měli náš sydnejský dům prodaný a já jsem nechtěl zažívat dopravní zmatek, který musel s návštěvníky olympiády přijít. Přišli jsme tak nejen o nádherné sportovní výkony, ale hlavně o přátelské vztahy, které se prý za olympiády objevily.

Irena Voštová - Miloš Bařinka: Rok osmičky (2)

Na opačném konci nemocné planety, v malém Československu, panovalo nadšení, ale brzy bylo spojeno s nejistotou a velkým zklamáním. Po první euforii s projevy typu „To si nemohou dovolit, západ se za nás postaví apod.“ nastalo vystřízlivění. Politická realita si vybrala svoji daň. Nejen, že se republika na dlouhou dobu stala zemí okupovanou a centrálně řízenou, ale došlo i na to „státnické a moudré chování“.

Jana Stuchlíková: Ztrácím tě

Každý z nás někdy něco ztrácí a tím, co ztrácíme, může být cokoli. Předmět, zaměstnání, sny, náš zvířecí miláček, blízký člověk. Člověk od nás může odejít o své vůli, může od nás odejít navždy, můžeme od něj odejít my. Můžeme se od něj vnitřně odpoutat a tím ho vlastně také ztrácíme. O většinu ztrát nestojíme, ale musíme se s nimi nějak vypořádat.

Vladislav Neužil: Jenom hra se slovíčky?

Jednou…, (když řeknu jednou, tak to znamená, že to bylo dávno) jsem měl takovou „filozofickou“ debatu s jedním starším, moudrým člověkem, kterého jsem si také vážil, a tato úcta k němu mi zůstala dodnes. Denní rozmluvy s ním byly úžasné, a protože to byl kolega v práci, jinými nevyužitá pracovní doba byla námi dvěma využívána stoprocentně. Snad neexistovalo žádné téma, které by pro nás bylo Tabu.

Pavel Pávek: Kostlivec v krčmě / Jak v Kostelci začali vařit pořádné pivo

Toho večera Barnabáše napadlo, že sládkovi zasadí definitivní ránu. Před časem našel, když šmejdil kolem města, pod zámeckými valy takovou divnou rostlinu. Vypadala jako miniaturní zelné hlávky, a když jí okusil, samou hořkostí se mu zkroutila celá čertí tlama. Vymyslel, že by mohlo být docela veselé nasypat do piva pár těch jakoby zelných hlávek. Jak vymyslel, tak udělal.