Miroslav Sígl: Pražské jaro před 40 lety a jeho novináři
Rubrika: Publicistika – Historie
V celkové historiografii o událostech Pražského jara 1. publikace Na vlně 2. publikace Byli jsme při tom (spoluautor), vydal Klub novinářů Pražského jara 1968 v roce 1993, 128 stran, nákladem 2000 kusů, 3. kniha Almanach českých novinářů (editor), vydalo nakladatelství Libri Praha v roce 2008, 360 stran, nákladem 500 kusů, 4. jednotlivá čísla Zpravodaje Klubu novinářů Pražského jara 1968, vydávaného od prosince 1989 až dosud. Zakladatelem a prvním redaktorem jsem byl až do roku 1994. Ve všech se její autoři či spolupracovníci zabývají svým podílem na událostech v roce 1968, rád bych však upozornil zejména na první z nich, jejímž jsem autorem. Zabývá se totiž jednou z významných iniciativ, které se zrodily hned v prvním dnu srpnové okupace, kdy se okupantům podařilo na krátkou dobu vyřadit vysílání Čs. rozhlasu a Čs. televize, obsadit redakce předních listů nejen v hlavním městě, ale i v krajích. Namísto toho se začaly ozývat na různých vlnových délkách nejrůznější vysílače (nevím, zda o jejich zmapování existuje přehled). Jedním z nich byl svobodný vysílač se znělkou Jsme s vámi, buďte s námi!, narychlo zbudovaný a instalovaný v pražském podniku Tesla Hloubětín, který byl výrobcem rozhlasových vysílačů a instalovaný Městským výborem KSČ v Praze, jehož členem byl mj. Vladimír Kabrna, pracovník a funkcionář podniku. Ironií osudu šlo o vysílač určený právě na export do Sovětského svazu. Pracoval jsem od roku 1965 v Čs. televizi a je samozřejmé, že 21. srpna 1968 jsem byl u samého počátku, když jsme jako novináři očekávali výsledky jednání předsednictva ÚV KSČ přímo v jeho budově a namísto toho jsme byli kolem půl čtvrté ráno vyhnáni pod samopaly okupantů ven z budovy. Mezitím jsme již začínali s televizním vysíláním v Měšťanské besedě, ale zas jen do doby, než sem vtrhly hordy okupantů a opět jsme museli své pracoviště opustit. Náhradní vysílání pokračovalo ještě do doby, než byl vypnut hlavní televizní vysílač na Cukráku. Nevysílal ani rozhlas. V tomto dopoledni bylo požádáno vedení Čs. televize o pomoc při zahájení vysílání rozhlasu, přihlásil jsem se k této činnosti a již odpoledne téhož dne se ozval vysílač na délkové vlně Tak vznikla bohatá dokumentace (o níž jsem od prvopočátku pečoval) a roztříděnou zatím po dnech jsem ji ještě začátkem září svěřil pracovníkovi Historického ústavu Čs. akademie věd dr. Vilému Prečanovi. Ten dokumentaci s obdivem přijal a hojně z ní citoval v knize krátce nato vydané Sedm pražských dnů (21. – 27. srpen 1968). Bohužel bez uvedení zmínky o jednom významném zdroji, z něhož čerpal a kterým byla moje obsáhá dokumentace. S omluvou mi pak knihu přinesl na schůzku s písemným věnováním „S poděkováním za spolupráci a velkou pomoc. Vánoce 1968. Dr. Prečan.“ Dokumentaci jsem uschovával po celou dobu okupace, abych ji ihned po listopadu 1989 nabídl vládní komisi, zabývající se studiem událostí let 1967 – Historiky a vážné zájemce bych ještě rád navíc odkázal na dosud žijící pamětníky událostí Pražského jara z řad novinářů, kteří se pravidelně scházejí ve svém novinářském klubu při Syndikátu novinářů ČR. Zpočátku bylo v něm téměř 900 členů, dnes je to již pouze 150 žijících členů. Po celou dobu existence se snažil Klub novinářů Pražského jara 1968 střežit odkaz Pražského jara 1968, usilovat o nápravu křivd, které těmto novinářům způsobily mocenské struktury „normalizačního režimu“, přispívat k objektivnímu zmapování událostí Pražského jara, pořádat společenské, vzdělávací a kulturní akce. Vždyť na základě „Směrnice o vedení jednotné centrální evidence představitelů exponentů a nositelé pravicového oportunismu, organizátorů protistranických, protisocialistických a protisovětských kampaní akcí“ (z ledna 1971) bylo v této evidenci na 10 000 osob a mezi nimi téměř 500 novinářů. V normalizačních dnech nebyly 2000 novinářům vydány novinářské průkazy. O rehabilitaci po listopadu 1989 požádalo u Syndikátu novinářů 869 novinářů, mnoho novinářů rehabilitovaly jejich mateřské redakce či vydavatelé, zvláštní rehabilitační komise Čs. rozhlasu a Čs. televize. |
Fotografické koláže copyright ©Jiří Škoch
Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 24. 03. 2008.
Miroslav Sígl
Další články autora
OSOBNOSTI POZITIVNÍCH NOVIN
Rudolf Křesťan | |
Zdeněk Pošíval | |
Stanislav Motl | |
Miloslav Švandrlík | |
Ivan Kraus | |
Ondřej Suchý | |
Ladislav Gerendáš | |
Plk. JUDr. Michal Dlouhý, Ph.D. |