Egon Wiener: 380 let libereckého Nového Města | Koberce
Před 380 lety vznikla první průmyslová zóna v Čechách – liberecké Nové Město. Nebylo v dějinách našeho kraje většího válečníka, generalissima, admirála, generála, polního maršála než libereckého pána, vévody frýdlantského, Albrechta z rodu pánů z Valdštejna. Po bitvě na Bílé hoře převzal úhradou od vděčného císaře Ferdinanda II. řadu panství po potrestané odbojné šlechtě. Mezi jinými rovněž Frýdlant v Čechách a Liberec. Hlavním městem svého vévodství, vzhledem k rozporům se saským kurfiřtem Janem Jiřím, učinil ne příhraniční Frýdlant, ale Jičín, který je od Saska přeci jen dál.
Jitka Dolejšová: Národní památník na Vítkově
Památník byl jako Památník Národního osvobození vystavěn v letech 1929–1938 k poctě československých legionářů; znovu byl upravován a doplňován po skončení 2. světové války, protože bylo nutné připomenout druhý protifašistický odboj. Po roce 1948 začal sloužit státní ideologii a k propagaci režimu. Byli zde pohřbeni významní představitelé Komunistické strany Československa.
Miroslav Sígl: Tisk a novináři v letech 1966 - 1970 (10)
Vláda SSSR předala čs. vládě protestní nótu proti vydání a rozšiřování sborníku „Sedm pražských dnů – 21. – 27. srpna 1968“, který považuje „jako akt hrubého porušení moskevských dohod, jako pomluvu Sovětského svazu a urážku sovětského lidu“. ● Do Prahy přiletěla delegace ÚV KSSS v čele s tajemníkem K. F. Katuševem.
Ivan Rössler: Neckář v pyžamu
Nedávno měl Václav Neckář velký úspěch. Bylo to na předávání Českého slavíka, kde zazpíval svůj aktuální hit Půlnoční. Stal se hvězdou večera, měl standing ovation a některým divákům vehnal i slzy do očí. Našel jsem článek, který vyšel v magazínu "15 oken do písničky" v době, kdy Neckář začínal, a to už je dobrých pětačtyřicet let.
Pavel Špatenka - Jitka Stošická: Přijďte si poslechnout sami sebe
Instituce popírají to, co se nedá změřit ani zvážit. Člověk se uzavřel do povrchního materialistického uvažování a uniká mu zjevně smysl jeho života. Hmotný a racionální svět převálcoval city, ohrožuje integritu lidské duše. A to ještě nemluvím o lásce, pokoře, milosrdenství a jiných stejně potřebných hodnotách.
Jitka Dolejšová: Příběh psí, strašidelně tajnosnubný
Bojar s Lupinem žili v sociálním smíru. Uvolněnou plaňkou v plotě se oba psí kamarádi, s tichým souhlasem svých pánů, často navštěvovali. Psí kluci si vyhrabali i tajný únikový východ a podnikali výpravy. Jejich kamarádství bylo přerušeno jen ve chvílích, kdy se oba, zaslepeni láskou, zakoukali do stejné psí slečny. To hned bylo štěkání a výhružného vrčení, hrozivého cenění zubů, ňafání a blafání.
Naše rodinné dialogy
Dopoledne jsme byli s tříletou dcerkou v kostele u jesliček. Odpoledne jsme pekli vánoční cukroví a zpívali vánoční koledy. "Vzpomeneš si, co je to Betlém?" "Jo, to je taková díra, v tom je kráva a nad ní svítí baterka" ■ "Neválej se po těch schodech, pak se budeš divit, jak máš umazanou bundu." "Já se divit nebudu, máma se bude divit!"
Danuše Markovová: Pes, který zakopával ve tmě
Každý z nás občas musí zakopnout či klopýtnout, aby se pro příště poučil z chyb. Někomu se to podaří hned zatepla zrána. Pak takovéto zakopnutí, kterému by spíše příslušela jiná předpona, se neobyčejně zbrkle promítne do ranního vstávání. Nejenže není čas na mžiknutí oka, natož na dlouhé přemítání. Do reality jsme vrženi střemhlav zdravou nohou, jejímž hnacím motorem je nakopnutá. Dostává nás do takového kalupu, jaký jsme naposledy zažili na základní škole při hodině tělocviku, když jsme v družstvech zápolili, kdo nejrychleji doskáče po jedné noze k vytyčené metě.
Josef Fousek: Eman a Kornelie, boží lidé (26)
Netušil jsem, že umí takhle mluvit. Vzpomněl jsem si na to jak jsem takový slova říkal já. Měl jsem mokrou tvář a nepršelo. Ani kapka. Ozvala se rána, jako když padl cement na prkennou podlahu. Byl to můj nevlastní brácha. Padl na dveře a ty se otevřely. Zuzana ho zvedla za mojí pomoci a dali jsme ho na gauč. Tý vodky bylo moc.
Mirka Beňovská: Florida / Miami Beach
Národní park Everglades přestavuje rezervaci o ploše 10000 km2. Projedete-li hlavním vstupem, máte před sebou 60ti mílovou silnici končící u moře. Z ní se paprskovitě rozbíhá několik silniček, na jejichž konci na vás čekají kratší či delší turistické stezky. Hned ta první z nich Anhinga trail určitě stojí za vidění. Větší část stezky procházíte po dřevěných chodnících umístěných asi 50cm nad vodou
Cecilka Věra Pexová: Náš děda Pašák
Jednou jsem ho doprovázela do antikvariátu, kde sháněl kuchařku Magdaleny Dobromily. Mladinká prodavačka se dívala překvapeně, zřejmě přemýšlela, co mají všechno na skladě, nicméně děda zcela vážně pravil: "Jak se tak na vás dívám, slečno, vám vaření nic neříká, nemohla byste mi zavolat nějakou služebně starší kolegyni?"
Rudolf Křesťan: Trvale na repertoáru
Kromě Hamleta, Othella, Romea a Julie patří ke stále hraným rolím také Mikuláš, čert a anděl. Byť jen v amatérském podání a takříkajíc v bytovém divadle. Zato jde o postavy s ještě delší tradicí, než jsou ty Shakespearovy. Možná i malému Williamovi naděloval Mikuláš; v té době byla jeho role už notně propracovaná a vybroušená, neboť v kostýmované podobě obchází děti od 10. století.
Ivo Fencl: Večerníčková nostalgie (ale i strohá fakta)
Vůbec první pohádky večerníčkovského typu Československá televize vysílala už roku 1963 a začalo to, tuším, seriálem Jak sluníčko rozdávalo stíny z pera Ljuby Štíplové alias a později hlavní scenáristky "knihovničky Čtyřlístek". Pod názvem Stříbrné zrcátko se však tenkrát předchůdci večerníčků vysílali pouze v neděli a jeden čas se snad i s tím muselo přestat, aby se dotvořily zásoby. Už od 2. ledna 1965 však se uznalo, že děti potřebují rituál a...
Ondřej Suchý: Jak šla Anička Ondráková do světa
Příběh Anny Ondrákové, která kromě dodnes u nás populárních českých filmů (On a jeho sestra, Kantor Ideál, Polská krev, Důvod k rozvodu) hrála také ve filmech rakouských, německých, francouzských a anglických (v Anglii byla hvězdou dvou snímků mistra filmového hororu Alfreda Hitchcocka) se v roce 1933 provdala za boxerského šampióna Maxe Schmellinga a ve svoji filmovou kariéru ukončila v Německu v roce 1951.