Miroslav Sígl: Tisk a novináři v letech 1966 - 1970 (10)
Rubrika: Publicistika – Historie
| Prosinec 1968 2. 12. Předsednictvo ÚV KSS souhlasilo s vrácením členství ve straně 17 komunistům, kteří byli neprávem před časem vyloučeni. Ministerstvo vnitra odmítlo schválit stanovy Federace lokomotivních čet jako „zájmové organizace“. V Praze se konala ustavující konference Čs. mírového výboru a byli ustanoveni za předsedu České mírové rady J. Štěpanovský a Slovenské mírové rady M. Krno. SSSR v protestní nótě obvinil vládu Velké Británie, že využívá událostí v Československu ke zhoršování vztahů mezi oběma zeměmi. Denní tisk Německé demokratické republiky na pokyn vlády skončil polemiku proti Československu, přestává uveřejňovat vlastní články svých dopisovatelů a spolupracovníků. Listy se omezují na oficiální zprávy agentur ADN a ČTK. Polemické články jsou však otiskovány ještě do poloviny prosince v týdenících a dalších časopisech s delší výrobní lhůtou. 3. 12. Byro ÚV KSČ pro řízení stranické práce v českých zemích (ve složení O. Černík, A. Dubček, E. Erban,  G.Husák, Š. Sádovský, J. Smrkovský a L. Štrougal) projednalo na své první schůzi návrh České národní rady o uspořádání výkonných orgánů státní správy a přípravou prací v souvislosti se sestavením české vlády pověřilo Stanislava Rázla. ● Dále projednalo finanční otázky Spojených ozbrojených sil. ● Byla rovněž vedena diskuse ke koncepci časopisu Tribuna, který se stal týdeníkem, řízeným tímto byrem.G. Husák přijal velitele Střední skupiny sovětských vojsk A. M. Majorova, který následující den jednal též s místopředsedou vlády F. Hamouzem o nových sovětských požadavcích. ● Ministr školství V. Kadlec přijal delegace vysokoškoláků Čech, Moravy a Slovenska. V Praze se konala dvoudenní porada krajských a okresních tajemníků pro ideologickou práci KSČ, jimž referoval tajemník byra ÚV KSČ v českých zemích J. Kozel a vedoucí kulturního oddělení ÚV KSČ K. Kostroun. ● V. Biĺak přijal delegaci sovětských žen a sovětského Komsomolu. ● Náměstek ministra zahraničí SSSR V. V. Kuzněcov odejel z Československa. Čs. televize vysílala publicistický pořad ostře kriticky zaměřený na sovětsko-německou a česky psanou tiskovinu Zprávy, která je rozšiřována po celé republice. ● Generální prokuratura hned následující den konstatovala, že vydávání tiskoviny Zprávy je v rozporu s čs. zákony. Čs. velvyslanectví ve Washingtonu byla předána nóta státního departementu USA, odmítající vydání bývalého čs. generála J. Šejny. Čs. strana označila postup USA za porušení úmluvy o extradici (tj. vydání osoby jedním státem druhému k trestnímu stíhání nebo také k výkonu trestu). 4. 12. A. Dubček se účastnil porady s generálními a podnikovými řediteli největších českých a slovenských průmyslových podniků. Česká národní rada na své schůzi doporučila zřídit celkem 17 ministerstev České republiky a k tomu ještě Cenový úřad, též jako český ústřední orgán státní správy. ● V Praze byly ustaveny Český odborový svaz pracovníků zahraničního obchodu a Český odborový svaz pracovníků v energetice. V Uherském Brodě se konal aktiv za účasti pozvaných z okresů Hodonín, Gottwaldov a Vsetín. S projevem zde vystoupil A. Indra, ale ještě před tím mu organizátoři předali dopis s podpisy 800 pracovníků Slováckých strojíren, v němž mu vyslovili nedůvěru. Zareagoval v projevu slovy, že „se na ně nezlobí, jelikož podlehli lživé kampani v tisku a rozhlasu...“ Na ministerstvu zahraničních věcí předal V. Pleskot velvyslanci SSSR S. V. Červoněnkovi nótu, oznamující vládě SSSR, že byl generálmajor M. Korbel jmenován zmocněncem pro záležitosti dočasného pobytu sovětských vojsk na čs. území. Dále bylo předáno „aide-memoire“ (stručný záznam jednání v diplomatickém styku) k nelegálnímu rozšiřování tiskoviny Zprávy po celé republice. V Praze se konala celostátní konference k ochraně lidských práv z hlediska mezinárodního práva a čs. právního řádu, a to u příležitosti 20. výročí přijetí Všeobecné deklarace lidských práv OSN. N. Vladimirov v sovětském listu Literaturnaja Gazeta kritizoval první dvě čísla čs. týdeníku Listy, v nichž prý redakce „zachází se socialistickým ideálem jako s něčím, co je v rozporu ne s buržoazním světem a jeho imperialistickou ideologií, ale s jinými zeměmi, které budují socialismus...“ ● Vídeňský nakladatel Fritz Molden (vydával práce M. Kundery, A. J. Liehma, L. Mňačka a O. Šika) protestoval proti článku sovětského listu Izvěstija, podle kterého vydává spisy vesměs „čs. kontrarevolucionářů“. 5. 12. Na schůzi vlády bylo schváleno finanční zabezpečení zvláštních senátů, vyšších vojenských soudů a vojenského kolegia Nejvyššího soudu a vojenské prokuratury, které byly zřízeny podle zákona o soudních rehabilitacích. ● Dále byl zproštěn P. Colotka řízení vládního výboru pro tisk a informace a touto funkcí pověřen dosavadní náměstek ministra školství Jaroslav Havelka. (Podle západních novinářů bylo odvolání P. Colotky důsledkem jeho protestu proti vydávání tiskoviny Zprávy.) ● Svým usnesením odvolala z funkce vládního zmocněnce pro televizi Bohumila Švece. Novým ústředním ředitelem Čs. televize byl jmenován Josef Šmídmajer, dosavadní spolupracovník předsedy vlády O. Černíka. A. Dubček vystoupil na celorevírním aktivu pracovníků Severočeského hnědouhelného revíru v Mostě. V zámku na Roztěži u Kutné Hory jednalo plénum Svazu českých novinářů. Navázalo na aktiv pražských novinářů v Lucerně (konal se 18. 11.) a na sněmování tvůrčích svazů ve Slovanském domě (konalo se 22. a 26. 11.) a plně se ztotožnilo s jejich závěrečnými dokumenty. Uvítalo obnovu vycházení časopisu Reportér, částečné uvolnění politické publicistiky v rozhlasu a televizi, ale naopak vyslovilo nespokojenost s tím, že nadále nevychází časopis Politika, a že ani nebyly vysvětleny přesvědčivé důvody jeho zastavení. Dále se plénum kriticky vyjádřilo k postupu některých tiskáren, „které pro krátkozrace uplatňovaná komerční hlediska odmítají tisknout závodní, místní a odborné časopisy“. V komuniké z jednání se uvádí: „Pokud jde o vliv státu na práci sdělovacích prostředků, plénum trvá na tom, aby bylo přijato na federální i národní úrovni takové řešení, které by se vyhnulo zbytečné administrativě, nekompetentnímu poručníkování a které by umožnilo novinářům a voleným zástupcům společnosti spolurozhodovat o věcech veřejných. Plénum výboru SČN trvá na praxi, aby Národní shromáždění bylo informováno o návrzích, k nimž se vyjádřil Svaz českých novinářů, jak to ukládá tiskový zákon.“ Předsednictvu SČN bylo v tomto duchu uloženo celkem 15 požadavků a úkolů. V Bratislavě ustavili Svaz slovenských knihovníků, bibliografů a informačních pracovníků. Vysoký komisař OSN pro uprchlíky princ Sadruddin Aga Khán uvedl, že po srpnových událostech opustilo okupované Československo 80 000 občanů, z nichž požádalo dosud 6500 osob o politický azyl v Rakousku. 6. 12. Plenární schůze Ústřední rady odborů přijala usnesení vyzývající vládu, aby nedopustila při úpravách maloobchodních cen snížení životní úrovně obyvatelstva. ● Dále označila rozhodnutí vlády z 24. 10. o zastavení dalšího ustavování rad pracujících „za ústup od jednoho z principů nové soustavy řízení“ a trvá na urychleném dokončení této ekonomické reformy. Předseda Ústřední a revizní komise KSČ. M. Jakeš informoval novináře o tom, jak se projednávají žádosti o stranické rehabilitace. Předseda Komunistické strany Rakouska F. Muhri po návratu z dvoudenní návštěvy v Moskvě prohlásil na tiskové konferenci mj.: „Nemohli jsme se shodnout na událostech z 21. srpna a na vojenském zásahu pěti států Varšavské smlouvy proti Československu. Obě strany setrvaly na svých původních známých stanoviscích“. 7. – 8. 12. V ukrajinském Kyjevě došlo k setkání nejvyšších představitelů ČSSR a SSSR, z něhož nebylo téměř nic publikováno. Sovětům šlo zejména o to, jak se připravuje nejbližší plénum ÚV KSČ. Byl zde také vysloven mj. názor na vydání „Černé knihy“, na jejímž vydání se podílel Historický ústav Čs. akademie věd a Sovětský svaz očekává příslušná opatření, která by potvrdila dobrou vůli čs. strany vůči Sovětskému svazu. A. Dubček po návratu prohlásil pouze, že partneři ocenili výsledky listopadového pléna a nepříznivě hodnotili jen práci čs. tisku. Zvlášť kladli důraz na kádrové a personální záležitosti, v nichž spatřovali klíč k dalšímu normalizačnímu vývoji. Na dotaz, proč chyběl při setkání J. Smrkovský, odpověděl, že šlo o jmenovitá pozvání ze strany SSSR. 9. 12. Ministr školství V. Kadlec předložil vládě podrobnou zprávu o stávkách studentů, k nimž došlo na vysokých školách ve dnech 18. – 21. 11. 10. 12. Vláda schválila směrnice o poskytování osobních důchodů v sociálním zabezpečení. V Bratislavě se konal slavnostní večer k 25. výročí uzavření smlouvy o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci mezi ČSSR a SSSR. Britská vláda oficiálně odmítla sovětské tvrzení, že využívá situace v Československu ke zhoršování britsko-sovětských vztahů. 11. 12. Předsednictvo ÚV KSČ projednalo návrh hospodářské politiky vlády na rok 1969, návrh struktury Federálního shromáždění a problematiku navazování kontaktů s komunistickými stranami v socialistických zemích. Zabývalo se také šetřením přímých škod způsobených srpnovým vstupem vojsk zemí Varšavské smlouvy. Vyslovilo souhlas se svoláním porady komunistických stran v květnu 1969. ● Výkonný výbor předsednictva ÚV KSČ schválil návrh ústavního zákona o radě obrany státu. V Praze došlo na ustavujícím sjezdu k založení Svazu českých knihovníků a informačních pracovníků. ● Byl založen Český svaz drobného socialistického podnikání jako dobrovolná zájmová organizace provozoven a podniků místního hospodářství. K 25. výročí podepsání smlouvy o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci mezi ČSSR a SSSR se konal v Praze slavnostní večer, který zahájil B. Šimon a hlavní projev měl F. Hamouz. V umělecké části účinkovala Ústřední hudba ministerstva vnitra a sólisté Národního divadla a Hudebního divadla v Karlíně. Průvodním slovem doprovázel Jiří Valenta, hlasatel Čs. rozhlasu. 12. 12. Na mimořádné schůzi předsednictva ÚV KSČ byla projednána informace o rozhovorech představitelů KSČ a KSSS v Kyjevě (7. a 8. 12.). Předsednictvo se dále zabývalo návrhy kádrových změn ve federální a české vládě. Byla vytvořena komise pro šetření záležitosti O. Šika. ● Byro ÚV KSČ pro řízení stranické práce v českých zemích bylo rozšířeno o Č. Císaře, V. Matějíčka, K. Šimka V. Trojánka. V Ostravě se konaly ustavující sjezdy Českého a Slovenského svazu vynálezců a zlepšovatelů. Bylo mj. uvedeno, že Čs. svaz vynálezců a zlepšovatelů byl v roce 1951 zrušen administrativní cestou, což způsobilo těžko vyčíslitelné škody v celkovém technickém rozvoji naší země. V Příbrami před Vyšším vojenským soudem byl zahájen proces se sedmi bývalými příslušníky StB, obviněnými z vraždy a podílu na vraždě Petra Konečného a Františka Novotného v létě a na podzim 1948: M. Pichem - Tůmou, J. Čechem, L. Zelenkou, B. Šedivým, A. Liškou, B. Vávrou a J. Volfem. V Moskvě a na mnoha dalších místech v SSSR se konala slavnostní shromáždění k 25. výročí podpisu smlouvy mezi ČSSR a SSSR. Při té příležitosti přijal L. Brežněv delegaci, vedenou J. Pillerem a V. Koucký, velvyslanec ČSSR uspořádal recepci. Německý týdeník Stern přinesl výsledky průzkumu veřejného mínění a v žebříčku „nejvíce vzrušujících mužů posledního půlstoletí“ se A. Dubček umístil na 9. místě. 13. 12. Do Moskvy byla pozvána Výborem státní bezpečnosti (KGB) delegace ministerstva vnitra ČSSR v čele s ministrem J. Pelnářem. Mimořádná schůze výkonného výboru ÚV KSČ se zabývala návrhy na složení předsednictva Federálního shromáždění a kritikou J. Smrkovského. ● Ústřední výbor protifašistických bojovníků apeloval na Pražském hradě, aby do čela federálního parlamentu byl postaven J. Smrkovský. V Praze se konalo společné zasedání ústředního, českého a slovenského Svazu čs.–sovětského přátelství k 25. výročí spojenecké smlouvy za účasti S. V. Černoněnka, kde měl hlavní referát Z. Fierlinger. Ústřední výbor Čs. svazu mládeže se na posledním zasedání své existence usnesl zakončit činnost krajských výborů ČSM a na 24. – 25. 2. 1969 svolat celostátní kongres mládežnických a dětských organizací. Senát Vyššího vojenského soudu v Příbrami rehabilitoval v plném rozsahu generála Heliodora Píku, který byl protiprávně odsouzen k trestu smrti; podle rozhodnutí vojenského komitétu ÚV KSČ (K. Gottwald, R. Slánský, L. Svoboda, B. Reicin) byl popraven 21. 6. 1949 v Plzni. 14. 12. Zasedal ústřední výbor Čs. strany socialistické, na němž předseda strany B. Kučera zdůraznil nutnost neformální práce v Národní frontě. 16. 12. Na ustavujícím sjezdu Českého odborového svazu pracovníků umění a kultury, v němž bylo organizováno téměř 70 000 členů, byl zvolen předsedou herec Vlastimil Fišar. ● Rovněž se konaly ustavující sjezdy dalších českých odborových svazů, mj. pracovníků v kovoprůmyslu, kde promluvil J. Smrkovský a kde přijali prohlášení, že v případě jeho odvolání z funkcí vstoupí nově ustavený odborový svaz do protestní stávky. ● Ze sjezdu byl dále zaslán dopis V. Biĺakovi, v němž byly odmítnuty jeho zkreslující názory na dělnickou třídu, jak je v rozhovoru s ním 16. 12. uveřejnil list Komunistické strany USA Daily Word. (Další části tohoto rozhovoru vyšly potom ještě 17. a 18. 12. V. Biĺak prostřednictvím ČTK dementoval 19. 12. některé věty svého rozhovoru jako „nepřesně interpretované“.) Kruh nezávislých spisovatelů přijal rezoluci k současné kulturně politické situaci v zemi. Vyjádřil nesouhlas s množícími se projevy kabinetní politiky, cenzurou a její protiústavní praxí, dále se stále častějšími projevy pohrdání veřejným míněním u některých vedoucích politiků, s porušováním zásady rovnoprávnosti postavení „straníků a nestraníků“. Ján Marko, místopředseda Slovenské národní rady, byl pozván do Moskvy, aby se seznámil s prací některých vědeckovýzkumných ústavů a podniků. ● Sovětský ministr zahraničí A. Gromyko přijal v Moskvě V. Pleskota, prvního náměstka čs. ministra zahraničních věcí, druhý den s ním jednal Gromykův náměstek V. V. Kuzněcov. Ministerstvo vnitra zrušilo akreditaci novináře Tadeusze Szulce, dopisovatele amerického deníku New York Times. 17. 12. Vláda se zabývala některými národohospodářskými problémy a mj. přijala konkrétní úkoly k zlepšení bytové výstavby. Vládní výbor pro tisk a informace projednal složení, postavení a působnost federálních a národních orgánů v oblasti hromadných sdělovacích prostředků. Předsednictvo Slovenské národní rady schválilo zřízení 15 ministerstev a šesti ústředních úřadů státní správy Slovenské socialistické republiky. Vědecká rada ministerstva národní obrany konstatovala, že úkoly vlády k likvidaci následků zrady Jana Šejny byly splněny. Rada pracujících podniku Škoda Plzeň zvolila generálním ředitelem Jana Martiňáka. V Leningradě zahájili soudní proces se třemi sovětskými občany - advokátem Jurijem Ženglerem a inženýry Lvem Klasevským a Anatolijem Studentovem, kteří byli obviněni z rozšiřování letáků na protest proti sovětské intervenci v Československu. Ministr zahraničních věcí Izraele Abba Eban prohlásil, že Sověti v Československu se snaží podněcovat obyvatelstvo proti Židům, kteří zastávají vedoucí funkce v KSČ a obviňují je z mezinárodního sionismu. 18. 12. Sekretariát ÚV KSČ na své schůzi mj. projednal záležitosti kolem kampaně proti vysokoškolskému profesorovi Jaromíru Hrbkovi, designovanému ministru školství. Prezident republiky L. Svoboda přijal velitele Střední skupiny sovětských vojsk A. M. Majorova. V Praze jednaly vládní delegace ČSSR (v čele s F. Hamouzem) a SSSR (v čele s N. K. Bajbakovem) o koordinaci hospodářských plánů na léta 1971 – 75. V Bratislavě zasedal výbor Svazu slovenských spisovatelů; devět ze 13 členů předsednictva se vzdalo svých funkcí – M. Válek (předseda), S. Šmatlák, V. Mihálik, L. Novomeský, V. Mináč, A. Matuška, P. Horov, J. Kot a Š. Žáry. V předsednictvu zůstali P. Karvaš, P. Števček, D. Tatarka a L. Ťažký. Dočasným výkonným předsedou se stal I. Kupec. 19. 12. Konají se další ustavující sjezdy českých odborových svazů, mj. pracovníků v dřevoprůmyslu a další v zemědělství – na obou bylo přijato usnesení s požadavkem, aby předsedou Národního shromáždění byl J. Smrkovský. ● Do kampaně na obranu J. Smrkovského se zapojily také sdělovací prostředky. Ve slovenských Smolenicích se konalo společné zasedání prezídia Čs. akademie věd a předsednictva Slovenské akademie věd. Byly projednány návrhy zákonů o federální ČSAV a národních akademií věd. 20. 12. Plenární zasedání Národního shromáždění schválilo státní rozpočet na rok 1969, zákon o důchodové dani, zákony o zřízení federálních ministerstvech a výborech, o vymezení působnosti ČSSR ve věcech veřejného pořádku a bezpečnosti. ● Přijalo také zákon č. 167/1968 Sb. o vymezení působnosti ČSSR ve věcech tisku a jiných informačních prostředků – čili na federální úrovni byly stanoveny zásady státní politiky a způsoby jejich koordinace, dále pak o zřizování a spravování vydavatelských podniků a jiných organizací, které mají sloužit k šíření informací, jakož i zásady vydavatelského práva. Zákon nabyl účinnosti k 1. 1. 1969 a zrušen byl až 15. 4. 1991 zákonem č. 136/1991 Sb. ● Skupina poslanců bez politické příslušnosti navrhla na funkci předsedy parlamentu J. Smrkovského a M. Mikovou na funkci jednoho z místopředsedů. ● Na tomtéž zasedání byly schváleny spojenecké smlouvy s Bulharskem (podepsané již 26. 4. 1968) a Maďarskem (podepsané 14. 6. 1968 - tedy ještě před srpnovou intervencí jejich armád do Československa). Schůze výkonného výboru ÚV KSČ projednala dopis politickému byru ÚV SED k vysílání rozhlasové stanice Vltava. V Praze se konal ustavující kongres Sdružení organizací dětí a mládeže České socialistické republiky, na němž vystoupil Č. Císař. Předsedou sdružení byl zvolen Z. Vokrouhlický. ● V Žilině se konala ustavující konference Svazu pracující mládeže, do něhož se přihlásilo již 65 000 členů. Týdeník Listy ve svém posledním dvojčísle roku 7 – 8 z 19. 12. uveřejnil obsáhlou stať Milana Kundery „Český úděl“. V něm mj. píše: „Český národ nevyniká duchem romantického heroismu, ale je také pravda, že rubem toho neromantismu a neheroismu je rozumová střízlivost, smysl pro humor a kritický duch, jímž tento národ nahlíží i sama sebe, takže je jedním z nejméně šovinistických národů v Evropě. Vzepjala-li se rozhořčeně jeho nacionální hrdost, znamená to, že byla strašlivě uražena; a znamená to, že její rozhořčení není krátkodobé a prchavé jako cit, nýbrž tvrdošíjné jako rozum sám.“ A dále autor píše mj. „Na českém vlastenectví mi vždycky imponovala střízlivost zraku. Už obrozenci si uvědomovali veškeré nevýhody z údělu být Čech a probouzení českého národa nebylo jim jen úkolem, ale též problémem. Největší český vlastenec začal svou dráhu tím, že rozbil vlastenecké iluze a mýty a svou knihu nazval Česká otázka. V kořenech českého vlastenectví není fanatismus, nýbrž kriticismus, a to je, co mi imponuje na mém národě a za co ho miluji...“21. 12. Na zasedání Ústřední kontrolní a revizní komise KSČ se mj. jednalo o kontrole umístění funkcionářů, kteří byli během roku 1968 z různých důvodů uvolněni. V. Šalgovič referoval o své činnosti ve funkci náměstka ministra vnitra. Schůze České národní rady zvolila 50 nových členů, takže celkový počet stoupl na 200 členů. 22. 12. V Bratislavě se konalo zasedání ÚV Komunistické strany Slovenska, kterého se zúčastnil též A. Dubček. G. Husák ve svém vystoupení ohlásil slovenský nárok na obsazení jedné ze tří nejvyšších státních funkcí Slovákem. Vedle dvou Čechů – prezidenta republiky L. Svobody a předsedy vlády O. Černíka – požadoval Slováka do funkce předsedy Federálního shromáždění. Z jeho projevu bylo zřejmé, že by dalším odsunutým polednovým reformátorem měl být J. Smrkovský. ● A. Dubček v Bratislavě předal L. Novomeskému Řád Klementa Gottwalda. Z Československa byl vyhoštěn další západní novinář - Alan Tillier z Velké Británie, pracující pro Newsweek.23. 12. Lord Bertrand Russell ve Velké Británii a 62 dalších intelektuálů vyzvali Sovětský svaz, aby okamžitě stáhl svá vojska a tajnou policii KGB z Československa a aby přestal pronásledovat spisovatele. Oznámili zároveň plány na svolání mezinárodní konference, která by protestovala proti okupaci Československa. Do redakcí sdělovacích prostředků začínají přicházet první rozhořčené rezoluce s požadavkem setrvání J. Smrkovského ve funkci předsedy Národního shromáždění. Nechybějí ani výzvy ke stávkám z různých závodů. Prezident republiky zve na Pražský hrad A. Dubčeka, O. Černíka, G. Husáka a Č. Císaře, aby ztlumil rozbouřenou atmosféru kolem požadavku Slováků mít svého zástupce ve funkci předsedy Federálního shromáždění. G. Husák ostře zaútočil na české novináře a „jiné nacionalisty“, kteří upírají Slovákům zaujmout ve federaci rovnoprávné postavení. 24. 12. V Čs. rozhlase a Čs. televizi pronesl vánoční projev O. Černík. 25. 12. V Čs. televizi vystoupil G. Husák s požadavkem, aby předsedou Národního shromáždění byl představitel slovenského národa. V deníku Izvestija píše N. Poljakov o tom, že „americká a německá centra pro vedení psychologické války sehrávají neblahou úlohu v československých událostech, Instituce jako Hooverův institut a Newyorský institut vedený Z. Brzezinským ukuly ideologickou výzbroj kontrarevoluce. Odtud byla exportována i do Československa“. ● Sovětská Literaturnaja gazeta otiskla ostře kritický článek, týkající se O. Šika, M. Hübla, F. Kriegla, J. Hájka, V. Prchlíka R. Seluckého. 26. 12. 500 zahraničních novinářů označilo za „muže roku 1968“ A. Dubčeka. Sovětský měsíčník Voprosy filosofii ve svém 12. čísle otiskuje článek D. I. Česnokova „Zostření ideově politického boje a soudobý filozofický revizionismus“. V něm kritizuje Karla Kosíka a Milana Průchu jako hlavní představitele této filozofie v Československu. Jejich filmy představovaly i podle západních kritiků „novou vlnu českého filmu“. 27. 12. V Praze byla podepsána dohoda o převodu Sboru nápravné výchovy z resortu ministerstva vnitra do kompetence ministerstva spravedlnosti, náčelníkem byl jmenován J. Placr. Zároveň byla podepsána dohoda o součinnosti Sboru nápravné výchovy a Sboru národní bezpečnosti. Vláda SSSR předala čs. vládě protestní nótu proti vydání a rozšiřování sborníku „Sedm pražských dnů – 21. – 27. srpna 1968“, který považuje „jako akt hrubého porušení moskevských dohod, jako pomluvu Sovětského svazu a urážku sovětského lidu“. ● Do Prahy přiletěla delegace ÚV KSSS v čele s tajemníkem K. F. Katuševem. ● Sovětský deník Komsomolskaja Pravda otiskl článek V. Bolšakova, který ostře kritizoval čs. filmaře M. Formana, J. Menzela a J. Němce za jejich filmovou tvorbu. Jejich filmy jsou dosud považovány za „novou vlnu českého filmu“. 28. 12. V souvislosti se zahájením platnosti zákona o čs. federaci od 1. 1. 1969 odstoupila čs. vláda v čele s O. Černíkem. Demisi přijal prezident republiky 29. 12. Ministerstvo vnitra schválilo nové stanovy Ústředí novinářů ČSSR ve smyslu zákona č. 71/1967 Sb. o právním řádu. Současně národní svazy budou používat nadále názvy Svaz českých novinářů se sídlem v Praze a Svaz slovenských novinářů se sídlem v Bratislavě. Ve stanovách nezůstala navrhovaná klauzule o syndikalizaci. asq Představitelé Ústředí novinářů ČSSR se sešli na besedě s tajemníkem ÚV KSČ J. Kempným a tajemníkem byra ÚV KSČ pro řízení stranické práce v českých zemích J. Kozlem, aby jednali o politice KSČ v oblasti sdělovacích prostředků. 29. 12. Ústřední výbor Národní fronty jednal s designovaným předsedou budoucí vlády O. Černíkem o složení této vlády. Předseda vlády O. Černík a předseda Výboru pro tisk a informace při předsednictvu vlády hovořili na besedě s pracovníky Čs. rozhlasu o složité vnitropolitické situaci a požádali o podporu politiky strany vlády při realizaci usnesení ÚV KSČ. Předsednictvo ÚV KSČ jednalo o celkové politické situaci v zemi, která nebyla „nijak vánoční“. Konstatovalo, že ve veřejnosti rušivě působí nátlakové kampaně kolem obsazení vedoucích funkcí v příštím Federálním shromáždění. 30. 12. Čs. velvyslanec v NDR předal na ÚV SED dopis A. Dubčeka W. Ulbrichtovi, v němž byl vyjádřen protest proti vysílání rozhlasové stanice Vltava. Příliv mnoha stovek rezolucí do redakcí jednotlivých listů, Čs. rozhlasu a Čs. televize neustává, naopak čím dál víc požadují závody a nejrůznější instituce, aby J. Smrkovský setrval ve funkci předsedy Federálního shromáždění. Ve 12. čísle měsíčníku Novinář je otištěn rozhovor s novým předsedou vládního výboru pro tisk a informace Jaroslavem Havelkou, nazvaný „O vzájemné spolupráci vládních orgánů a novinářů“. ● V tomtéž čísle se vzpomíná s předstihem několika nadcházejících jubileí v lednu roku 1969: 250 let od vydání prvních českých novin (4. 2. 1719), 110. výročí 1. čísla časopisu Obrazy života, který redigoval Jan Neruda a vydával J. R. Vilímek (1. ledna 1859), 90. výročí (12. 1. 1879), kdy byl Jan Neruda zvolen předsedou první novinářské organizace - Spolku českých žurnalistů (před tím byl jejím místopředsedou), 50 let od začátků ČTK, 50 let republiky a rozhlasu, 10 let badatelské činnosti ve slovenském Novinářském studijním ústavu (nejprve při ministerstvu osvěty a informací). ● Zároveň byla vyhlášena soutěž Mezinárodní organizace novinářů Intepress 69, když její první ročník měl úspěšnou premiéru v roce 1968. Šlo v ní o nejlepší otištěné nebo vysílané novinářské materiály libovolného novinářského žánru. Týdeník Reportér se omlouvá čtenářům, že z objektivních a všeobecně známých důvodů nedokončí souvislou řadu 52 čísel (skončil číslem 47) a jako částečnou náhradu stálým předplatitelům a čtenářům přiopravil a vydal Reportérovu ročenku 1968. V číslech 46 a 47 přináší Reportér příspěvky rovněž „našich kolegů z časopisu Politika, kteří stále ještě nemají možnost publikovat ve svém časopise“. V příloze čísla 46 je otištěn na dvou stranách hustě tištěný seznam těch míst, odkud přišly dopisy, telegramy a rezoluce s vyjádřením solidarity, důvěry a přátelství bezprostředně po vyhlášení sankcí proti Reportéru. Redakce všem poděkovala za podporu a naději. 31. 12. Novoroční přípitek pronesl v Čs. rozhlasu J. Smrkovský. |
Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 12. 12. 2008.
OSOBNOSTI POZITIVNÍCH NOVIN
 |
PhDr. Jiří Grygar |
 |
Jan Vodňanský |
 |
Ondřej Suchý |
 |
Jitka Molavcová |
 |
Plk. JUDr. Michal Dlouhý, Ph.D. |
 |
Ivo Šmoldas |
 |
Jiří Suchý |
 |
Stanislav Motl |