Radovan Lovčí: Abeceda etiky Kateřiny Samojské
Na sklonku minulé dekády obnovilo svoji činnost po mnohaleté odmlce Nakladatelství Unitaria, které vlastní Náboženská společnost českých unitářů (zkráceně nazývaná též Unitarií). Její zrod v v době první Čs. republiky inicioval kazatel, spisovatel a praktický psycholog dr. Norbert Fabián Čapek (3. 6. 1870, Radomyšl – 30. 10. 1942, Dachau). Osobně se znal s profesorem T. G. Masarykem, který mu poskytl jeden ze zásadních impulsů, jež ho nakonec dovedly k jejímu založení. Čapkova choť Marie a dcera Bohdana, angažované rovněž v Unitarii, se navíc staly historicky prvními ženami-duchovními v moderních českých dějinách.
Ludvík Klobása - Zdeněk Pošíval: Soudy, nikoliv poslední
Kdysi jsem napsal esej o tom, kterak se na nedělní snídani v Karlově studánce lázních podivovaly lázeňské sousedky u stolu, že mám na sobě sváteční oblek s kravatou a jedna z nich překvapeně prohlásila: „Propána, snad se nechystáte do kostela?“ Odpověděl jsem, že ano a že odjíždím na bohoslužbu do Bruntálu. „Božínku můj!“ spráskla ruce druhá paní a s neobyčejně zklamaným a trochu i znechuceným povzdechem dodala: „A vypadal jste tak inteligentně!“
Sloupky Jiřího Menzela (17)
Stěhoval jsem se se svými knížkami a to byl horor. Jsem takový knižní sysel. Hromadím a schraňuji každý kousek potištěného papíru. A po tolika letech, co jsem na světě, se mi toho nahromadilo na metráky. Teď proklínám svoji hamižnost a urovnávám své knižní a brožurkové poklady do nových regálů.
Ivo Fencl: Gilbert Keith Chesterton zemřel před 75 lety
Zjara uplynulo tři čtvrtě století od smrti Gilberta K. Chestertona. Nejlepší českou monografii o něm vydal roku 2008 spolupracovník Lidových novin Jana Lukavec (nar. 1977) pod titulem Fanatik, prorok či klaun? G. K. Chesterton a jeho interpreti. Tato jenom na první pohled náročná knížka má 260 stran a podívejme se pro dnešek na Chestertona právě jejím prostřednictvím…
Josef Fousek: Eman a Kornelie, boží lidé (4)
Jel jsem si ho taky prohlédnout. V autobusu jsem měl slevu. Vždyť už ho viděli všichni z Tumlovic. Tedy, mimo mě a starýho Maška, kterej má dřevěnou nohu a bojí se toho pohyblivýho schodiště. Bejval bych do tý Prahy nejel, protože si nechci nic koupit - a taky jsem neměl tušení, kde ten velkej obchodní dům je, ale Mařka Šafránková se v hospodě chlubila, že na ty schody, co samy jedou, skočila a jenom dvakrát upadla.
Milan Turek: Kříže zdobí kraj rodný
Vůkol tu není nikde tajemných míst a krajina poblíž dědiny je průhledná, čistá, a snad není ani v lidské paměti, že by zde kdysi někde vládly nekalých živlů nebo snad nějakých temných sil skutky zlé. Strašidla a postavy čarodějné, osoby v duchy se proměňující či duchové, pronásledující oběti, jakoby se do dějin propadly a zůstaly navěky v minulosti, aby už jen ve známost přicházely skrze vyprávění stařenek.
F.R.Čech - Jan Krůta: Ringo v ringu života
František je vypravěč. František lidi baví. Nad Františkovým humorem davy jásají a jedinci zvrací. František prošel životem od jihu k severu, od východu k západu. Hardrockový císař, bubblegumový mafiózo, kašparózní textař a zpěvák, televizní bavič, dramatik, divadelní impresário, autor televizních seriálů, spisovatel, malíř, miláček imitátorů kvůli svým nezaměnitelným sykavkám, znalec opery a bel canta, poslanec Parlamentu a zase zpátky. Kdo by nechtěl být Božským Ringem...
Vladimír Kulíček: Zpověď zvědavé svíčky
Zdálo se mně, že nadešel čas vypovědět vám svůj života běh. Je mi totiž 15 let. Pro psa mnoho, pro člověka málo a pro svíčku? Některé moje kolegyně skončily svůj mladý život v jednom dni, jiné tady straší jako Metuzalém. Na svoje narození se skoro nepamatuji – kde také můžete žádat od mimina, aby vám vypovědělo, co se při zrodu událo.
Stanislav Moc: Mráz přichází i v srpnu - Na začátku bylo peklo
Probudil jsem se brzo, bez budíku, protože jsem tak navyklý. Venku byla ještě tma, ale souhvězdí Orion nad východním obzorem už nezářilo tak intenzivně. Neklamná známka, že slunce už brzo vyjde. Zmáčkl jsem tlačítko na klíčích a dveře od garáže se začaly zvedat. Hned na to se z nich vyřítil synův pes Mutley. Máme ho na hlídání, protože syn má dovolenou a honí v Sydney holky.
Jan Řehounek: Padre di Boemo
Prvního července uplynulo 270 let od úmrtí vynikajícího barokního hudebního skladatele Bohuslava Matěje Černohorského. Bohuslav Matěj Černohorský (únor 1684 – 1. července 1742) se narodil v Nymburce, v Tyršově ulici, v domě, který stával v místech dnešního nároží domu Eliška (je tam umístěna jeho pamětní deska). Pokřtěn byl 16. února 1684 (toto datum bylo chybně uváděno jako datum narození). V dětství získal od svého otce – varhaníka základní hudební vzdělání. Jako patnáctiletý odchází na studia do Prahy. Absolvoval bakalářské studium na filosofické fakultě Univerzity Karlo – Ferdinandovy.
Ivan Kolařík: O pivě, ženách, dopravě a jiných věcech jak v Česku, tak v Austrálii
Nedávná návštěva Prahy mě nadchla z několika důvodů. Samozřejmě, že ve mně zanechala nezpomenutelný dojem Praha, kterou někdo trefně a s notnou dávkou pýchy nazval „jednou velkou pivnicí,“ Ano, tento pivu holdující občan měl pravdu. Přívětivých hospod, náleven, taveren, výčepů a restaurací je v samotné Praze tolik, že strčí celou Austrálii do kapsy. V Melbourne člověk jen ztěží najde útulnou pivnici, kam by mohl jen tak zaskočit a u půllitru zrekapitulovat život nebo si s kamarády jen tak pokecat. Většinou se jeden musí smířit s trpkou skutečností, že skončí v jednom z velkých hotelů nebo klubů, které postrádají tu pravou hospodskou atmosféru, kterou piják najde pouze v Česku.
Ivo Fencl: Návrat Sherryka Holmepsa
Letos uplynulo čtyřicet let od založení časopisu Čtyřlístek, kam přispíval např. i spolupracovník Pozitivních novin Ondřej Suchý. Toto je scénář nikdy nevydaného závěrečného pokračování této nekonečné ságy, který jsme se však Jaroslavu Němečkovi neodvážili nabídnout. 1. Obrázek: Zimní výprava. Čtyřlístek jde bílou plání za zpěvu, Bobík s kytarou: Volají nás lesy vody, pojďme tedy do přírody, veselý buď každý z nás, k písničce si připrav hlas! (=parafráze popěvku od Jaroslava Foglara)
Petr Kersch: O přezouvání
Sleduji na televizní obrazovce, jak manželé Bushovi stoupají po schodech Buckinghamského paláce, očekáváni Jejím Veličenstvem Alžbětou II. a princem Filipem. Ano, už jsou tam. Stisky rukou. Laura se usmívá. Alžbětina ústa pronášejí něco královsky vznešeného, George v postoji pistolníka připraveného tasit proklatě nízko zavěšené kolty na kohokoliv, kdo by dámy ohrožoval, princ - manžel se sklopenou hlavou pozoruje prezidentovy polobotky.
Danuše Markovová: Nádherné zbytečnosti obrazotvorné
Ani dnes jsem se od sběratelské posedlosti úplně nevzdálila, ale pouze je zaměnila.Tu a tam ještě něco zvednu ze země anebo získám darem od přátel. Nyní kameny do srdce shromažďuji způsobem jiným. Maluji je. Do obrazů usazuji kamenné stopy nesmrtelnosti, tisknu jim symbol jakéhosi embrya, které pupeční šňůrou spojuje vesmírný svět zkamenělých mýtů.