Milan Turek: Jablonecký lékař zanechal obrovskou sbírku grafiky
Ač oba dva lékaři, snažili se významně obohatit duchovní bohatství Království českého v druhé polovině devatenáctého století. Václav Šamánek svou intenzívní společenskou aktivitou v Liberci, Anton Randa v Jablonci nad Nisou shromažďováním uměleckých děl. První pocházel z jižní Moravy, druhý z jižních Čech. Po doktoru Šamánkovi zůstala v Liberci Česká beseda a knihovna, z nehmotného bohatství Klub českých turistů a zapomenutá dívčí škola. Odkaz doktora Randy zahrnoval sbírku grafiky, šperků a minerálů.
Miroslav Sígl: Noviny ze všech kontinentů
V pátek 20. dubna bude v televizním pořadu Barvy života vyprávět dlouholetý sběratel Miroslav Karásek (*1951), absolvent Fakulty žurnalistiky Univerzity v Praze (z roku 1988) z Kroměříže. Svou rozsáhlou sbírkou tištěných novin – snad jedinou na světě – patří k prestižním členům Klubu sběratelů kuriozit, získal již před lety ocenění Pozoruhodná sbírka, je zapsán v České knize rekordů.
Egon Wiener: Vrtěti ocáskem na pozdrav | Poslouchej a mluv | Co obestře a zůstane na košili
Kdo má to štěstí, že ho má? Kdo tohle ještě umí? Když voříšek zavrtí ocáskem, jsem na jeho straně a on to ví. Jsem připraven mu všechno odpustit. On každý, u nás na dvorku, kdo má ocásek, o tomhle dobře ví a každý to už vyzkoušel. Tuhle někdo zapomněl zavřít okno před bouřkou, a co čert nechtěl, vítr za něj všechno dokončil. Dočista je rozmlátil. A bylo velké pátrání. Jeden to sváděl na druhého, štěkal, mňoukal, hafal, pištěl, chrochtal, hýkal, bučel, mečel, až, z ničeho nic, celý dvorek, do poslední myšky, no, co myslíte? Vrtěl ocáskem a dělal, že on nic, že se jen na dvorku s tím druhým přel, bude-li z toho mraku pršet, či z něj padat sníh.
Dobromila Lebrová: Josef Vojtěch Hellich, malíř a archeolog – 205. výročí narození
Se jménem tohoto kdysi známého a význačného českého malíře se dnes setkáváme snad jen při označení tramvajové zastávky a sídla gymnázia v pražské ulici, která nese jeho jméno. Dříve ještě bylo známé jen z jeho portrétu spisovatelky Boženy Němcové. A přitom jeho obrazy zdobily a zdobí spousty oltářů kostelů v naší zemi, možná i v zahraničí. Méně už byla známá jeho činnost archeologická, tu monitorovali a monitorují snad jen archeologové.
Olga Szymanská: Balet Šípková Růženka
Šípková Růženka (Spící krasavice) má v tvorbě legendární dvojice Čajkovskij-Petipa výjimečné postavení. Iniciátorem a objednavatelem kusu byl intendant carských divadel I. A. Vsevoložskij. Snažil se Čajkovského přimět, aby se baletu věnoval i přesto, že již při přípravě Labutího jezera neměl dobré zkušenosti, a proto se odmlčel. Z témat intendant diplomaticky vybral scénář ke Spící krasavici (původně pohádka Ch. Parraulta) a sám coby libretista zařadil v divertissementu posledního jednání i další pohádkové postavy: Kocoura v botách, Kočičku, Červenou karkulku a Vlka, Palečka s bratry, Popelku (ne všechny v baletu dnes vystupují).
Ilustrátoři Pozitivních novin se představují (7) Eva Rydrychová
Eva Rydrychová. Nebo také evussa (čti evuša). Žije v Hradci Králové v malém bytě na Slezském předměstí. Má manžela a čtyři děti. Tři děvčata a benjamínka kluka. Vyučila se, pak žila a rodila, pak zase žila a rodila a dnes tu o ní čtete. Škola, kterou pro člověka vždy a za každých okolností je k životu a něco mu dá, je škola života. Tak z téhle školy má evussa nejméně maturitu. Děti jsou přece nejlepšími učiteli toho dobrého a čistého, jsou taky nejkvalifikovanějšími kritiky, obzvláště ty vlastní.
Miroslav Marek: Kniha knih v České knize rekordů
V souvislosti s nejvýznamnějšími křesťanskými svátky, které jsou odezvou událostí zachycených v biblickém Novém zákoně, zaznamenalo pelhřimovské Muzeum rekordů a kuriozit pozoruhodný počin: Poté, co Zdeněk Soviš z Brna v loňském roce zpracoval unikátní chronologii Starého zákona, dokončil nyní i vůbec nejdelší chronologii biblických událostí, sestavenou jediným člověkem. Jde o Nový zákon a dílo (ručně psané autorovým drobným písmem) má na délku 11 metrů.
Josef Krám: Když výstava k Velikonocím, tak nápaditá. I s Masarykem
Kultura Rychnov nad Kněžnou, Floristická škola Hradec Králové a rychnovský DDM připravily do přísálí Pelclova divadla v Rychnově na 2.–5. dubna komorní výstavu s názvem Jsou tady Velikonoce. K vidění bylo hodně kraslic (i ze pštrosího vejce), zvířátek a velikonoční výzdoby. Mezi těmi, co tu předváděly folklorní umění, byly z Červeného Kostelce Anna Rusová (mistryně lidové umělecké tvorby za kraslice zdobené slámou) s krajkářkou Marcelou Hovadovou, oceněnou za lidovou tvorbu v roce 2007 Zlatým kolovratem, a z Letohradu Alena Tschöpová (tuto lidovou umělkyni představila i Toulavá kamera s jejími figurkami ze šustí, vizovickým pečivem i kraslicemi).
Dobromila Lebrová: Jan Marek Marci z Kronlandu, renesanční učenec – 345. výročí úmrtí
Jan Marek Marků, nebo též Ioannes Marcus Marci, byl jedním z posledních českých polyhistorů. Byl to učenec renesanční velikosti, který v mnohém předběhl slavné světové vědce. Jeho smůlou bylo, jako už mnohokrát v našich dějinách, že jeho život i kariéra padly do údobí kulturní stagnace v naší zemi. Po všeobecném rozmachu doby rudolfinské, do které se narodil, nebylo v době pobělohorské a v době třicetileté války tolik možností k vzájemné výměně poznatků a zkušeností se zahraničními učenci.
Olga Szymanská: Stříbrný poklad
Zatím pouhý zlomek největšího pražského stříbrného pokladu, který čekal na objevení čtyřicet let, můžeme obdivovat v Muzeu hlavního města Prahy do května 2012. V listopadu 2008 při stavebních pracích ve sklepení nájemního domu v pražských Košířích byl dělníky objeven zazděný prostor s pokladem. Díky redaktorům televize byl nález oznámen policii, která místo zajistila a nález převzala. Jednotlivé předměty byly postupně ukládány do depozitáře Muzea hlavního města Prahy: tedy na bezpečné místo, dokud nebude zjištěn jejich majitel.
Psíkov – nová kniha pro děti od autorky Pozitivních novin Danuše Markovové
Před pár dny vyšla kniha pro děti „Psíkov“. Autorkou je Danuše Markovová, která rovněž přispívá svými články do Pozitivních novin. „Pohádka je lékem první pomoci, je balzámem na dobrou mysl. Pohádková dobromysl ve mně zakořenila natolik, že má občas touhu vylétnout do světa jako džin z láhve, aby dětem přinesla radost…“ Tak vysvětluje autorka pohádkové knížky Psíkov, proč knihu napsala a nakreslila. Jde o autorské pohádky plné psích příběhů, které se odehrávají ve vesnici Psíkov a v nichž vystupují velcí, malí, chytří, zlobiví, snaživí i hladoví psi nejrůznějších plemen – moudrá Bobina, šišlavý Puf, Asta, Majda, Pajda... a vždy vyřeší nějaký problém.
Jan Řehounek: První česká dirigentka
Dnes uplynulo čtyřicet let od úmrtí první ženy, která v Čechách stanula před mohutným pěveckým sborem, aby s ním sbírala umělecké vavříny. Protože ale byla ženou, zůstala stranou pozornosti. Určitě se o ní nezmíní ani odborná periodika, protože na regionální osobnosti, i když se zapsaly nesmazatelně do dějin české kultury, se v záplavě zcela povrchních událostí současné doby zapomíná. Anna Polmanová (* 28. března 1895, † 4. dubna 1972) se narodila v Nymburce v rodině zdejšího kapelníka Josefa Preclíka, od něhož se jí dostalo základního hudebního vzdělání a hře na housle a klavír. Matka, rozená Schafmannová, v ní probudila zájem o zpěv.
Miroslav Sígl: Energetické obrazy pro oko i pro duši
Libuše Voldánová je naší sousedkou v pražském - malešickém paneláku. Potkáváme se takřka denně, když chodíme na procházku se svými pejsky. Každý jinam a jinak daleko, protože mé nohy už mi tolik neslouží a navíc naše fenka – bílý pudl – je také líná stářím. Přesto se každý podivuje, když prozrazuji její věk: 17 let. Ale to jsem hovořil o naší fence. Paní Voldánová také na svůj věk nevypadá (*1950), počíná si velmi čile, což vůbec odpovídá jejímu naturelu: svým některým obrazům říká „energetické obrazy pro oko i duši“ – a ono to pojmenování jim opravdu sluší. Konečně, posuďte sami z několika málo ukázek.
Jan Mandelík: Jan Řehounek – spisovatel a umělecký fotograf
Ve středu 28. března, tedy v den výročí narození spisovatele Bohumila Hrabala, se v nymburském Vlastivědném muzeu uskutečnil křest půvabné knížky s názvem Nymburkem ve stopách Bohumila Hrabala. Autorem knížky je stálý spolupracovník Pozitivních novin Jan Řehounek, jeho spoluautorem současný nymburský místostarosta Pavel Fojtík. Zatímco Pavel Fojtík nezapřel v první části knihy svoji profesi historika – napsal zasvěcený Hrabalův životopis s přihlédnutím jeho vztahu k Nymburku, Jan Řehounek se v druhé části představil nejen jako spisovatel, ostatně je to již jeho jednadvacátá knížka, ale také jako výborný fotograf.