Libuše Čiháková: Ztráta času | Vem si svetr | Rejža
"Po přízni řízni", rádí jedno přísloví a má svatou pravdu. Mám sestřenici, která tato slova náležitě potvrzuje. Pokaždé, když k nám přijede na návštěvu, už ve dveřích hlásí, "Jééé, jáááá jsem zapomněla přivézt dětem bonbony". Příště zase "jéééé, jááá vám chtěla dovézt ořechy , ale jako na potvoru jsem je zapomněla doma."
Ivan Rössler: Na střeše Národního divadla s Jaroslavem Vojtou
Byl to únor roku 1968. Pamatuji si, že jsme měli s panem Vojtou schůzku v 15.00 hodin v kavárně Slávii. Řekl jsem si, že tam musím být nejméně o pět minut dřív, abych nepřišel pozdě. Byl jsem tam ve skutečnosti dokonce o deset minut dřív, ale Jaroslav Vojta tam už seděl a zjevně měl dopito kafíčko. Lekl jsem se, neměla být ta schůzka dejme tomu v půl třetí?
Ivan Kraus: Umění poděkovat
Jestliže jsem satelitní televizi za něco vděčný, pak hlavně za to, že se ze mne stal vděčný člověk. Velmi na mne zapůsobil přímý přenos programů předávání Oskara. Režisér, který získal sošku, děkoval postupně producentovi, hercům, scenáristovi, kameramanovi i střihačce. Pak přišli na řadu herci, scenáristé, producenti, skladatelé, kameramani, maskéři a všichni všem děkovali.
Josef Blažek: Existuje ostrov (5)
Dick vstoupil do světla svíčky z tmavého koutu. „Jdou po nás,“ řekl klidně, ale rozhodně. „Kdo?“ „Nevím víc než ty. Jen to, že někomu o tebe moc jde. O tebe. O to, aby ses vrátil.“ „Kam?“ „Do chvíle před návštěvou knihkupectví. Aby ti bylo jedno, že existuje ostrov.“ „A existuje? To, co o něm vím a co jsem ti řekl, to je hodně málo. Skoro nic. Žádný důkaz…“ „Podívej,“ řekl Dick, „tady máš odpověď.“
Pavel Pávek: Dělají užitečnou práci
Život 90 se o seniory stará více než deset let. Nejen že jim umožňuje žít v prostředí na které jsou za desítky let zvyklí, ale sleduje jejich zdravotní stav, jejich bezpečnost. Podstlané jsou i finance, které ušetří státní pokladně; pobyt v domově důchodců stojí daleko více, než napojení na bezpečnostní systém. Hlavně ale seniorům dává pocit bezpečí, jistoty a klidu.
Emília Molčániová: Fľaša | Golf | Drama lásky
Ach, drahý, ty si nezabudol na naše výročie! Tie kvety sú nádherné! Ale poď, ja mám pre teba tiež prekvapenie.“ „Slávnostná večera pri sviečkach!“ „Áno, drahý. Pripravila som ti menu, aké si zaslúžiš, ťu, ťu, ťu, cmuk. Predjedlom sú artičokami plnené teľacie medailóniky v tirolskej omáčke a za tým budú nasledovať tvoje obľúbené krevety v župane so syrovými kroketkami. Dnes sa mi mimoriadne vydarili.“ „Tak, drahá, pripime si na naše štyri šťastné roky manželstva... Čo to vlastne pijeme, drahá?“
Kroužkování (2/2)
Osudová setkání – vesmírné předivo pestrého krajkoví vzácných obrazů. Obrazů, které dosud svět neviděl. Pozvolna se ztrácí stesk ze starých zranění a zůstávají pouze obnažená já. Já, která zakoušejí poznat, kam až je dovedou zoufalé cesty, jež ustavičně míjejí ten správný cíl. Básník svoji cestu zná. Jde s hlavou hrdě vztyčenou, byť jednou nohou bosý. Kamila dál skládá slova v rýmy, rýmy vplétá do veršů, z veršů váže kytice čerstvých básní.
O.Schmidt, J.Studničková: Noc na Karlštejně
Odpoledne jsme se vrátili do svých domovů a hned nato volá Zdenda, že našel zápis o Karlově úmrtí a pohřbu, jenž mi přečetl a končil slovy: Císař Karel IV 29.11.1378 v půl sedmé večer!!! vydechl naposledy. Dál už jsme nemohli mluvit. Milovníky záhad mohu uklidnit, že na Karlštejně je takových nevysvětlených tajemství víc, a pro ty ostatní bychom chtěli vzkázat, že pověstnou pokorou Karla IV. bychom se mohli inspirovat.
Dáša Cortésová: Jaká byla Judita Čeřovská (9)
Z té jsem byla celá vedle! Moc se mi líbila. Měla opravdu vše, co žena, která chodí na jeviště, má mít. Vysoká, krásná, nádherný úsměv, podmanivý hlas a ještě k tomu chytrá! Mluvila několika světovými jazyky. Můj táta vždycky říkal: „Když vyjde na jeviště Čéřa, tak to opravdu něco vyšlo. Je to prostě kus!“ Judita se uměla, v dobrém slova smyslu, nosit.
Milan Dubský: O čem krize
Naše dobromyslné, zkušené a chytré prababičky říkávaly, že čeho je moc, toho je příliš a nepovede to k ničemu dobrému. Společnost vyprodukovala právě všeho moc. Nejen aut, praček, spotřebičů, z nichž mnohé místo aby nám usnadňovaly práci, nám překážejí v domácnostech, spotřebovávají elektřinu.
Michal Dlouhý: Antonín Moskalyk a případy z pátrací služby
Dne 26. ledna 2009 uplynou tři roky ode dne, kdy nás navždy opustil filmový režisér Antonín Moskalyk. Pan režisér Moskalyk odešel ve věku 75 let uprostřed práce na třetí sérii úspěšného televizního seriálu Četnické humoresky, kterou mu zákeřná nemoc nedovolila dokončit. Dovolím si na stránkách Pozitivních novin připomenout toto smutné výročí a uvést pár svých osobních vzpomínek na muže, kterému se podařilo rehabilitovat neprávem očerňované četníky.
Vladimír Kulíček: O emigraci – dnes trochu jinak
Uvedený postoj, neochvějně realizovaný v praxi, měl otřesné následky. Vidět tu paní, jak přecházela ulici, byl pohledem hororovým. Vstupovala do jízdní dráhy bez rozhlédnutí, někdy téměř pod přijíždějící auta. Řidiči museli někdy dělat možné i nemožné, aby zabránili hrozícímu střetu a minimálně vážnému zranění.
Jaroslav Pachner - Zdeněk Pošíval: Kanadský fyzik & jaderné elektrárny
V září roku 1968 odešel do Kanady, kde na University of British Columbia ve Vancouveru získal doktorát (PhD) v oboru plasma/termojaderné fyziky. Pracoval v řadě význačných organizací, včetně slavných Chalk River Nuclear Laboratories, (kde byl například první jaderný reaktor mimo území USA), v jaderné divizi elektrárenské společnosti Ontario Hydro, u Kanadského jaderného dozoru, a v OSN/MAAE (Mezinárodní agentuře pro atomovou energii OSN) a posléze i na Ministerstvu zahraničí Kanady.
Josef Fousek: Eman a Kornelie, boží lidé (33)
Za oknem v dálce svítil Suprmarket. Byl velikej a lidi tam v den otevření přijeli až z Prahy. Prezident Správní rady HORJEČ, Ctirad Krtička, spoluakcionář a továrník RNDr. Ječmen a ředitel Suprmarketu Horječ-com JUDr. Vendelín Papáček, stáli u vchodu Suprmarketu, a polooděný holky, nějaký okresní miss, tancovaly a v rukách držely košťata z papíru. Bylo tam spousty lidí z okolních vesnic.