Rád bych mezi námi přivítal dalšího váženého autora, který nesporně patří do rodiny známých osobností naší kultury, a zároveň bych ho chtěl představit několika ukázkami z jeho poslední vydané knihy.
Takže - seznamte se, prosím...                                                                                          Pavel Loužecký

 Jan Krůta

• Vystudoval Pedagogickou fakultu UK (čeština - tělesná výchova), publicista (Mladý svět - kulturní redaktor), šéfredaktor časopisu Sluníčko, zakládající člen, producent a ředitel firmy Bonton, majitel nakladatelství, umělecké a mediální agentury Arcadia Art Agency.
• Je autorem přes 1200 písňových textů (interpreti D. Janda, H. Hegerová, K.Gott, H. Zagorová, M. David, H.Vondráčková, Maxim Turbulenc, Jan Spálený atd.), a velkého množství rozhlasových, televizních a filmových scénářů (např. celovečerní film Vyhrávat potichu).
• Knihy pro děti: Jeho Veličenstvo Míč, Nesmrtelná teta, Čurumbum, Upoviny, Se Sluníčkem kolem světa...
• Knihy pro dospělé: Šúbidy blues, Namlouvání I, Pravdě do očí, Majoucta, Černé labutě, Úspěch - a co za to? (1,2,3), Namlouvání II, Krátký řádky, Roky jako motýli, Klec na Slavíky, Jizvy na zip - Bylo debilo, Majoucta II. aneb Jsem malující šašour, Doktor Petarda, Lítali jsme do nebes (nahoře i dole bez), Krůtí brko.
• Člen Akademie literatury české, Obce spisovatelů, Ochranného svazu autorů.

Milý čtenáři!

Někdo má svět rozškatulkovaný a celý život poučuje jiné, jak škatulkovat, pod záminkou vnesení řádu do života. Takový pořádek může ale být velice vymezující a omezující. Naopak jistý chaos je inspirativní, dá nahlédnout na fakta, ke kterým bys jinak nepřišel. Směs kýče, lží a neměnných pravd je naší denní realitou.

Roky jsem odebíral a ukládal si do štosů časopis Vesmír. Abych pravdu řekl, rozuměl jsem jen části toho, o čem byla řeč, ale je to hodně dobrá korekce vlastního ega. Uvědomění si vlastního významu a vlastní nepatrnosti v onom dokonale uspořádaném chaosu světaběhu.

Během let jsem si zaznamenával drobné nápady. Jakoby mimochodem vznikaly útvary, které jsem si v počítači ukládal do adresáře nazvaného "KOUSKY". Když si je teď pročítám, je to kaleidoskop hodně let mého života, který vznikal jako reflexe setkávání se s mnoha lidmi, s mnoha situacemi, s mnoha láskami i neláskami. Stejně jako srážka s blbcem, je srážka s andělem a každodenním přeplněným diářem součástí našeho každodenního vznášení se, nebo supění životem.

Když jsem shrnoval své Kousky do rukopisu, rozhodl jsem se udělat knížku, která se dá číst tak, jak vznikala: Někdy pár vteřin, jindy hodinu, ve vlaku, v posteli, odzadu, odpředu, vzhůru nohama. Právě ono kouzlo chaosu, nečekaného střihu, kontrastu mi připadá zajímavé.

Už v první knížce svých jinde většinou nepublikovaných textů Krátký řádky jsem přistoupil jen k abecedcní posloupnosti. V Kouscích, které jsem nakonec nazval podle říkanky Lítali jsme do nebes (nahoře i dole bez), anarchie dostupuje kýženého vrcholu. Jde o variaci kdesi ve světě oblíbeného zápasu "Chyť jak můžeš".

Vážený čtenáři - čti, jak můžeš! Je to vrchol důvěry ve tvou inteligenci. Příčí se mi ony v úvodu zmíněné škatulky. Nejrůznější informace nás bombardují ze všech stran, míjíme ony anděly i blby, s některými se zastavujeme, s některými prožijeme kus života. A tohle je můj onoho životaběhu poznámkový sešit.

Pokud si v něm najdeš nějaký krásný kamínek, který stojí za to hladit mezi prsty, pokud si v těch pro mě dost vzácných sesypaných "kouscích" najdeš kamínek, který je pro i pro tebe nějak krásně důležitý, pro mě to bude jen důkaz, že diamanty se dají najít i ve smetí.

Praha 15.prosince 2007            
Jan Krůta
                                               
jan.kruta@arcadia-art.cz                                           
jan.kruta@seznam.cz

PS. Protože podobné záznamy a reflexe života napadají jistě i každého z vás, budete-li chtít, pošlete mi je. Příští knížku "kousků" napíšeme a vydáme společně.