Slavomír Pejčoch-Ravik: Biblické příběhy (8) - David králem / Vláda Šalamounova
David se dovídá o tragickém skonu vladaře od posla, který mu přináší Saulovu korunu a záponu, již nosil král na rameni. Bůh pak vyzval Davida, aby se vydal do judského Chebrónu (Hebronu); tam byl nový vládce Izraele pomazán na krále nad domem judským. V jižní části země kraloval David po sedm let a dalších třiatřicet let panoval pak v Jeruzalémě nad celou zemí.
Helena Dohnalová: Nákaza
Pokud jste žena, je vlastně jedno, jestli jste blondýna, bruneta, ruso či černovláska. Můžete být i dohola nebo pruhovaná jako zebra a váš manžel se chystá vstoupit do politiky, měla byste zpozornět. Zatím se o tom ještě nepíše jako o epidemii, ale mezi politiky, zvláště ve vyšších funkcích, se nezadržitelně rozšiřuje nákaza, snad přenosná vzduchem jako ptačí chřipka.
Milan Turek: Ještědské gigantické sportoviště
Zlepšení doznalo osvětlení sjezdovek a umožnilo spolu s tunelem pod přístupovou cestu k centru skoků bezpečné večerní lyžování. Na okrajích sportovišť vyrostly nové objekty pro Horskou službu, rozhodčí závodů, zázemí pro sportovce, restaurace, velkokapacitní parkoviště a Turistické informační centrum.
Ivan Turnovec: Netradiční použití českých granátů
Historie skla je tisíciletá, tvoří ji ale jednotlivé vývojové segmenty. O jednom bych rád informoval. Jde o technologii zatavování českých granátů do skla. Jednalo se o souhru náhod. V roce 1977 byl v družstvu Granát Turnov vyhlášen tematický úkol. Zadání znělo: Využití jemných granátových zrn pro výrobu upomínkových předmětů. Úkol měl svou logiku. Broušení šperkových granátů je limitováno velikostí a plochostí suroviny. Ve skladech družstva se od jeho vzniku nahromadilo do roku 1977 celkem 5866 kg nevyužitelné suroviny, mající ale stále vysokou skladovou hodnotu.
Josef Fousek: Nemajetní boháči / Je hloupost infekční?
Vy, kteří tonete v hojnosti a blahobytu, obklopeni domy, zahradami, letními sídly, tenisovými kurty, bazény s vytápěním, s bungalovy u moří a jezer, máte těžký život. Závistivci neví, že dlíte v starostech o své bohatství, že se bojíte revolucí, politických změn, zločinců, že vás budí sny o ztrátě toho, co jste svojí pílí a umem získali.
Ondřej Suchý: Komici u psacího stroje (22) Jiří Sovák
V roce 1986 jsem k následující ukázce z komikovy tvorby napsal: „Rozesmává nás - ve filmu i na televizních obrazovkách - svým věcným humorem. A ten se objevuje i v jeho fejetonech a povídkách, v nichž vystupuje jako vypravěč a glosátor událostí, kterých - pokud v nich sám nehraje hlavní roli - byl svědkem. Vydá-li jednou Jiří Sovák knihu svých vzpomínek, bude to nádherné čtení!“
Milan Markovič: Neuveriteľné!
Aj vás pritiahol ten osvedčený titulok? Samozrejme, dali ste sa napáliť. Lenže ja to aspoň priznám, máličko som si vystrelil z čitateľa, ktorý z nedostatku vážnejších záujmov alebo len tak zo zvyku zalapá po priehľadnej návnade. A robí to často, súc nepoučiteľný. Veď čo je už neuveriteľné na spoľahlivo zaužívaných prázdnych slovách? A vôbec – existuje dnes ešte dačo, čomu by človek neuveril?
Ondřej Suchý: Karlu Gottovi k dnešním narozeninám
Milý pane Gotte! Dovolte mi, abych Vám v den Vašeho významného životního jubilea gratuloval tímto trochu zvláštním otevřeným dopisem. Zvláštní je tím, že si v něm můžete prohlédnout cosi, co jste už buď zapomněl, anebo dosud ani neviděl. Asi už si nebudete pamatovat, že jsem to byl zrovna já, koho za Vámi někdy začátkem roku 1963 poslal redaktor Jiří Černý z Mladého světa, aby Vám sdělil, že budete poprvé vyhlášen Zlatým slavíkem, a aby Vám při té příležitosti položil 21 otázek pro magazín Aktuality Mladého světa, který k vyhlášení výsledků II. ročníku této soutěže připravoval.
Jaroslav Vízner: Krávy a krávy aneb Dnes jsme volní, nekažme si to a umožněme jim to také
Za minulého režimu jsme vlastně žili jako ony. Krávy uzavřeny ve chlévech a my, občané, v hranicích naší země. Když se nějaké krávě náhodou podařilo utéct na vzduch, dostala maximálně holí na záda. Když zatoužil po "čistém nadechnutí" člověk... Nám už delší dobu překročit hranice hranici nic nebrání a ne každý si toho váží.
Miroslav Sígl – Karel Helmich: Dobrou chuť (5)
Podle něj už dávno jsou pryč ty doby, kdy naše babičky a maminky připravovaly svíčkovou s prošpikovaným hovězím, naloženým se zeleninou do octového nálevu a odpočívajícího několik dnů v chladu sklepa či ledničky. A při podávání musela být použita ještě kopa šlehačky nebo smetany. To pak naši dědečkové či ještě také naši otcové odcházeli v lepším případě po obědě na gauč, nebo druhý den k lékaři s kolikou.
PhDr. Josef Krám: O Rychnově nad Kněžnou
Otočíme se ke gymnáziu – vpravo školní tělocvična a vlevo tzv. ředitelská vila na rohu s ulicí Zborovskou. On by si toho taky nikdo ani nevšiml, ale mezi balkonem a prvním oknem je větší plocha a na ní bývala pamětní deska legendárního legionáře pplk. Karla Vašátka, dílo Jana Moravce. Víme, že byla slavnostně odhalena rychnovskou jednotou Československé obce legionářské v červenci 1937 u příležitosti oslav 20. výročí bitvy u Zborova a že Rychnovák Karel Rathouský tuto událost zdokumentoval kratinkým filmkem; naštěstí se jako zázrakem zachoval.
Miloslav Švandrlík: Přijde Mutějíček?/ Vytáhl mě Hejblík
Každý večer, krátce předtím, než usnu, si říkám: „Teď by měl přijít Mutějíček a požádat mě o ruku mé dcery!“ Při této představě se vždycky slastně zachvěji. Neboť je jasné, že bych s Mutějíčkem vyrazil dveře. Vypadalo by to asi takto: Mutějíček by se dostavil ve svátečním oděvu a v ruce by třímal kytku. Jeho nesympatická tvář by se chvěla obavami a vyprahlé rty by cosi naléhavě ševelily.
Miroslav Sígl: Pražské jaro vrátilo baltským státům naději
K 50. výročí vyhlášení nezávislosti Lotyšské republiky v listopadu 1968 chtělo obyvatelstvo položit květiny na hroby tehdejších státníků (rok předtím se podobného aktu či „Vzpomínkového dne“, jak je opět uváděn v současném kalendáři, zúčastnilo 70 000 lidí). Avšak tentokrát už agenti sovětské KGB (výbor pro státní bezpečnost) tvrdě zasáhli. Několik prvních lidí, kteří chtěli zapálit svíčky, pozatýkali, studenty vyloučili ze škol, ostatní podrobili „sovětské převýchově“.
Ivan Turnovec: Historie poznávání a zpracování českých granátů
Česká granátová naleziště popisuje v 17. století tehdejší rektor školy v Litoměřicích Pavel Stránský v díle Respublica Bohemiae (1634): "Karbunkuly planoucí jako jiskry, řečené též granáty, se nacházejí v jámách na polích blízko Podsedic a Třebívlic, často též bývají nalézány ve vodních tocích, kde září jasným svitem." Ještě podrobněji popisuje česká naleziště Bohuslav Balbín v knize Miscellanea historica regni Bohemiae (1679).