Miroslav Sígl: Lovci mamutů Eduarda Štorcha stále přitažliví
Rubrika: Publicistika – Co je psáno...
| V příštím roce uplyne 130 let od narození našeho učitele, archeologa a spisovatele Eduarda Štorcha (1878 – 1956), který téměř čtvrtstoletí svého života strávil v Lobči na Mělnicku ve svém domku, pořízeném zde spolu s manželkou, pocházející z nedalekých Libovic. Ale už dávno předtím sem zajížděl, neboť zde objevil neolitické sídliště a velké množství nálezů, přičemž do záchranných prací zapojoval i své žáky. Ti hořeli touhou po poznání a objevování. Jeho snad nejúspěšnější dobrodružnou knížkou jsou dějově přitažliví Lovci mamutů, kterou právě před sto lety uvedl v širokou známost jiné významné období mladého paleolitu (30 až 20 tisíc let před současností) s  největším rozmachem jeho civilizace. Stala se námětem mimořádně pozoruhodné výstavy, je pod stejným názvem otevřena v Národním muzeu a od února ji navštívilo dosud více než půl miliónu diváků – přitahuje zejména školní výpravy - a pro velký úspěch byla prodloužena až do září. Kniha inspirovala především tvůrce výstavy, jejichž kolektiv vedl PhDr. Petr Šída, Ph.D. a v něm mj. pracoval další velmi dobře známý archeolog – spisovatel PhDr. Karel Sklenář, DrSc., ale též RNDr. Petr Vileminský, RNDr. Emanuel Vlček a další. Návštěvníky nejvíce přitahují exponáty v životní velikosti, rekonstrukce pravěkých zvířat, především již dávno vyhynulých mamutů, dále lidí, jejich obydlí a nástrojů. Kultura lovců mamutů bývá někdy archeology označována jako „úsvit géniů“. Bohatství, které poskytli tehdejším lidem mamuti, jejich úlovky a obživa z jejich masa, umožnilo věnovat dosti času vynalézání a přemýšlení; v této době se začínají objevovat některé technologie – fungují dodnes: výroba tkanin, vypalování keramiky. Štorchova kniha přiměla vedoucího tvůrce výstavy Petra Šídu, aby letos vydal pod stejným názvem své dílo (vydalo Ottovo nakladatelství, 120 stran), jakýsi doplněk původní knihy. Ta zůstává krásným příběhem, ale reálie bohužel novými výzkumy zastarávají. Mělo by být srozumitelné už dětem od deseti let, čili není to kniha pro odbornou veřejnost. Obrázky Zdenka Buriana (1905-1981), kterého máme silně spojeného s dílem Eduarda Štorcha a s celou tou dobou, v knížce nejsou. Ilustrovali ji současní kreslíři Libor Balák, Matúš Hyžný a Kateřina Langrová, a to právě na základě nejmodernějších poznatků. Co víc dodat k tak rozsáhlé výstavě, než ji vřele doporučit rodičům a dětem k prázdninové návštěvě. Už dlouho jsem neslyšel a neviděl tolik nadšených školáků jako právě tady v Národním muzeu v těchto dnech. Nenechte si ji ujít ani vy, zejména učitelé a žáci. |
| |
Foto z archívu Václava Židka
Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 25. 08. 2007.
OSOBNOSTI POZITIVNÍCH NOVIN
 |
Milan Lasica |
 |
Karel Šíp |
 |
Josef Fousek |
 |
Jiří Menzel |
 |
Jan Vodňanský |
 |
Ivan Kraus |
 |
PhDr. Jiří Grygar |
 |
Jitka Molavcová |