Jitka Dolejšová: Trafika
Rozespalé ráno se probudilo došediva. Auto vyplivne svázané barevné balíky a chodník se prohne tíhou. Spoutaná písmena se bázlivě krčí, retušované fotky spoře oděných modelek se zimomřivě choulí do sebe. Černobílí politikové vypadají mírumilovně a filmové hvězdy obyčejně lidsky. Veselé obrázkové postavičky zvědavě vykukují zpod snímků nablýskaných závodních aut.
Pavel Veselý: Zprávy pro vás
I názvem filmu by se dalo shrnout to, čím se zabývá občanské sdružení Píšťalka. Na rozdíl od filmu, ale každé zapískání na píšťalku, která byla součástí charitativní sbírky, bylo zároveň pomocí dětem a mladým lidem po úrazech.
Ondřej Suchý: Sága rodu Lupinů (6)
Nedávno vzbudil Lupino v noci mou ženu a položil před ni – oškubaného ptáčka! Peří bylo rozházené kolem Lupinova útočiště, kutloušku, kam si odnáší různé naše předměty denní potřeby a uléhá tam, když se na něj zlobíme. Žena byla nálezem otřesena a když navíc druhý den ráno uviděla na zahradě, jak si náš psík hraje s dalším mrtvým ptáčkem, dostal Lupino tak vynadáno, že by od něj druhý pes kůrku nevzal!
Stanislav Moc: Austrálie - můj osud (12)
V den Milanova a Jardova odjezdu jsme se všichni sešli v přístavu, protože naši přátelé se rozhodli plout, místo letět. Lodí to vzalo šest týdnů, čímž chtěli docílit, že přijdou doma o celou jednu zimu a připlují do Evropy až v pozdním jaru. Druhou výhodou bylo, že uvidí kousek světa, protože loď plula okolo celé Afriky a všude na dva dny zastavovala.
Ondřej Suchý: Veselý skřítek Robert Vano
Jeho rodiče pocházeli z Maďarska, on se narodil v Nových Zámcích na Slovensku, v devatenácti odešel do Ameriky, kde prožil dlouhá léta svého života a když se vrátil, zůstal už nadobro v Čechách. Před časem mu zavolala jedna redaktorka ze Slovenska a povídá: „Já bych s vámi ráda udělala rozhovor, ale vím, že se necítíte být Slovák.“
Antonín Siuda: Je to obrovský zázrak / Můj přítel brávník
Před několika dny se vylíhly mladé a přišlo na řadu krmení. Sameček, který dosud skromně zazpíval nad hnízdem a podal samičce na vejcích nějakou tu housenku nebo brouka, nastoupil teď se svou družkou do plné práce. Pokoušel jsem se počítat a došel v této první fázi krmení na zhruba sto příletů za hodinu každého z obou ptáčků.
Ondřej Suchý: Z jídelníčku klaunů a komiků (44) Jiří Burian (Saze)
Jirka Burian byl můj dobrý kamarád, recesista, se kterým jsem napsal pár písniček. Jedna z nich – Dopis z Piešťan – vyšla svého času na desce: Moje milá Marie / tak ti píšu perličku / z nemocného zdravý je / odhodil jsem berličku. / Symbolicky přes koleno venku jsem ji zlomil / na důkaz jak skvělé máme zdravotníky-lékaře / avšak smůla, o berličku nohu jsem si zchromil / takže domů, je mi líto, přijedu až na jaře…
Libuše Čiháková: Copak ty dva nedokážeš ohlídat? / Jak jsem si vylepšila prospěch
Mne v páté třídě také zasáhla pětka z písemné práce z češtiny jako blesk. Pomyšlení jak bych tím rodiče ranila způsobilo, že se mi guma ocitla v ruce a díra v žákovské knížce dřív, než nastoupil rozum. „Jedničkářka a podvodnice!“, zpanikařila jsem a rozběhla se za tatínkem. Ten se na mne jen dlouze podíval, povzdychl a pod tu pohromu napsal: „Omlouvám se za gumování, ukáplo mi pero...“
Ondřej Suchý: Jaroslav Vízner - Detektiv Martin slaví 70! / Jedna z hvězd mého života
Dovolte, abych zde nejen jménem svým, ale i jménem všech tvůrců a čtenářů Pozitivních novin popřál Jaroslavu Víznerovi i nadále stálou vitalitu, hlavu plnou tvůrčích nápadů, hodně dalších rolí, které žel dostává v posledních letech pouze v zahraničních filmech, a také hodně radostí ze života na venkově! Jaroslav se totiž – podobně jako já – zabydlel na Kokořínsku, kde si se svojí nynější manželkou Catherin vychutnává ve chvílích volna všechny krásy zdejšího kraje.
Jan Žampach: A proč je Švéd takový, jaký je?
Nedávno mi doslova vyčinil můj dobrý přítel Vladimír, neboť dosud jsem mu nic nenapsal o mých spoluobčanech, i když mezi Švédy žiji již téměř 40 roků. Výtku beru na vědomí a pouštím se do toho: Švédi jsou opravdu jiní lidé než-li my, středoevropané. Já se totiž domnívám, že to byl ten puritanismus /Luther/, který stále nutí většinu švédského obyvatelstva jednat rozumně, věcně, spořádaně, odpovědně, držet se disciplinovaně zlaté střední cesty, prostě tak říkaje "lagom" - to je česky " tak akorát".
Vladimír Vondráček: Paradoxy češtiny (21)
Když jsme pouštěli do těchto aliterací, vůbec jsme si nemysleli, na jak tenký led se pouštíme. No – držte nám prosím palečky, ať se na tom ledu nepropadnem! L: Lán louky letos ležel ladem. Lijavec logicky likvidoval lecco - len, lanýže, lužní les. Leckdo láteřil. Letec Láďa Líbal líbal Líbu. Líba ležérně ležela, Láďa lehkovážné lavíroval. Laciná loňská láska.
Vladimír Kulíček: Naše Květuška je poklad
Květuška nám rozkvetla do krásy. Není divu. Je jí nádherných šestnáct let a opravdu jí to sluší. Květuška je náš poklad, říkávala její maminka již od malička a dopřávala jí z prostředků dobře situované rodiny, čeho si její srdíčko přálo. Spíše by se ale dalo o Květušce říci: Je to perla! A to ze všech stran! Největší perla se houpe v pupíku odhaleném za každého počasí, jak móda velí.
Jitka Dolejšová: Setkání s obrazem (6) Vincent van Gogh
Vincent Willem van Gogh, hlandský malíř. Člověk inteligentní, citlivý a vášnivý. Jeho život byl ve znamení stálých neúspěchů. Při malování pracoval rychle v zoufalé snaze zachytit svůj bezprostřední dojem a cit. Ve svých autoportrétech vyjadřoval vnitřní emociální zápasy. Zajímal se o komplementární barvy (doplňkové barvy = skutečným protikladem k jedné ze tří barev – červené, modré a žluté - je kombinace zbylých dvou; použijí-li se na plátně vedle sebe, působí jasněji. Základní dvojice: červená a zelená, modrá a oranžová, žlutá a fialová).
Jitka Krpensky: Nečekaná pomoc / Othello
Zastavila na červenou a teď si teprve všimla, jak je dnes krásný večer. Měla dlouhý a těžký den, připravovala všechny možné a nemožné podklady a doklady na šéfovu zítřejší služební cestu. Ani na to, podívat se z okna, neměla čas. Vlastně se ani pořádně nenajedla. A co takhle dát si pizzu? Domů se jí stejně nechce – nikdo tam nečeká a tady za rohem je přece ta malá útulná pizzeria, kam chodívali s Petrem.