Ondřej Suchý: Komici u psacího stroje (36) Jindřich Plachta II.
Plachta jako spisovatel a vtipný, pohotový glosátor veškerého dění kolem sebe, přispíval - ještě i po válce - do mnoha našich časopisů, novin, kalendářů a jiných tiskovin. Z vrozené skromnosti se však ze spisovatele nikdy nepokládal, a tak to bude nadále nějaký čas trvat, než se podaří uzavřít definitivní soupis jeho článků, povídek, monologů a dalších literárních prací.
Dobromila Lebrová: Václav Jansa, malíř Prahy - 150. výročí narození
Obrázky krajináře Václava Jansy patří k velmi oblíbeným, především proto, že navozují náladu čehosi starodávného, ba až pohádkového. On sám se podepisoval vlastenecky „Vácslav Jansa“. Jeho narození, přestože se většina životopisců shoduje alespoň v datu, je místně značně nejisté. Má se za to, že se narodil buď na Slovensku nebo v Německých Zlatníkách u Mostu. Vymezení možných míst jeho narození je velmi nepřesné i nepřesvědčivé.
Jitka Dolejšová: Deset kamínků z Gargana…a něco navíc (5)
Tremitské souostroví, ráj pro potápěče, se rozprostírá 21 km severně od pobřeží Gargana. Skládá se z několika krásných ostrůvků: San Nicola, San Domino, Capraia, Pianola a útes Cretaccio. Roku 1989 byly ostrovy Tremity vyhlášeny chráněnou podmořskou přírodní rezervací. Ostrov San Nicola je správním centrem celého souostroví a tvoří vlastně jednu velkou pevnost.
Alena Kožíková - Zdeněk Pošíval: Nejen o tom, jak to letí
Narozena jsem 14. května 1941 v Praze a po maturitě v roce 1958 (to byla jedenáctiletka) následovalo studium na Divadelní fakultě AMU, obor režie a dramaturgie. Na konci studia jsem se nastoupila do Jihočeského divadla v Českých Budějovicích. Na návrh profesora Ornesta jsem zvolila jako téma své diplomové práce historii Jihočeského divadla a absolvovala DAMU. Diplomka nazvaná Boj o Jihočeské divadlo pak vyšla i knižně v nakladatelství Růže.
Dobromila Lebrová: Daniel Adam z Veleslavína, humanista, vydavatel, knihtiskař, historik a spisovatel - 410. výročí úmrtí
Dílo Daniela Adama z Veleslavína má pro naši národní kulturu velký význam, ba až takovou, že období jeho vrcholného působení bývá dokonce nazýváno dobou Veleslavínovou. Bylo to období určitého klidu koncem 16. století v naší zemi za vlády Rudolfa II. Habsburského (1552 - 1612). Bylo to rovněž v době rozkvětu Prahy, kdy se Praha tím, že v ní císař Rudolf II. sídlil, stala i hlavním městem Říše římské.
Dobromila Lebrová: Julius Mařák, český malíř a grafik - 110. výročí úmrtí
Kdysi dávno, ještě na základní škole, jsme měli skvělého učitele kreslení. Byl to akademický malíř Stanislav Holeček (1900 - 1976), který nás učil vedle základních malířských dovedností i základy různých malířských slohů a stylů. - Pamatuji se, jak nám, sám velký ctitel díla Julia Mařáka, představoval jeho dílo: „On se narodil v době, kdy už začal realismus, ale jeho dílo je ještě prodchnuto romantismem.“
Lenka Nováková: Mladá, krásná, chytrá a šťastná aneb pasti kouzelných formulek
Je to už dobrých dvacet let, co jsem si v časopise poprvé přečetla, že když si každé ráno do zrcadla řeknu zaklínací formulku o svém mládí a kráse, že mi vydrží napořád. To zní dobře, ne? A když jsem na ni pozapomněla a nebo jsem začala pochybovat, zase se objevil nějaký zaručený recept na mládí a krásu a už tu byla zas. A tak jsem uvěřila
Dobromila Lebrová: Rembrandt Harmenszoon van Rijn, holandský malíř - 340. výročí úmrtí
Rembrandt nebyl pouze malířem, ale byl i význačným grafikem, zaměřeným především na lepty. Je považován za jednoho z největších malířů světového kulturního dědictví i za největšího tvůrce krásných tisků ve své době, ale zároveň i za největšího holandského malíře. Období, v němž žil, je nazýváno „holandským zlatým věkem“ v důsledku ekonomického povznesení země následkem koloniální expanze. A tento hospodářský rozmach měl za následek i rozkvět umění.
Jan Řehounek: Kniha k narozeninám
Zcela mimořádný dárek si k oslavě svých třiaosmdesátých narozenin nadělil novinář a spisovatel a stálý spolupracovník Pozitivních novin Miroslav Sígl (* 25. září 1926 v Obříství u Mělníka) – knihu s názvem „Události pravdy, zrady, nadějí 1967 – 1971“. Zcela unikátní encyklopedicky uspořádaná kniha zachycuje, dá se bez nadsázky říci, minutu po minutě, den po dni...
Olga Szymanská: Český Banát
Beskydy mi svými kopci a lesy, loukami a pasinky, stráněmi a v nich rozesetými chalupami, říčkami a potoky, mnoha cestami pro pěší připomínají krajinu jižního Rumunska. V Beskydech je řeka „Ostravica – granica“ přirozenou hranicí „mojí“ krajiny, v Rumunsku tvoří hranici řeka Dunaj. Beskydy mají svou „Bránu Beskyd“, v Rumunsku jsou to „Železná vrata“. Beskydy známe, rumunský BANÁT poznáváme.
Miroslav SígI: Maluje zvířata, ptáky, manželka je fotí…
Věřte, nevěřte, ale na padesát knížek již ilustroval brněnský profesionální malíř a zejména jejich autor Jan Dungel (* 1951), o němž jsme psali poprvé 14. března 2009. Teď se přijel představit pražským čtenářům a divákům už podruhé – ve výstavní síni španělského Institutu Cervantes (Na Rybníčku u svatoštěpánského kostela) shromáždil pro oči návštěvníků barevnou přehlídku, doslova gejzír svých divokých zvířat a ptáků z tropů Jižní Ameriky, které nikdy u nás neshlédnete, z oblasti Amazonie, brazilského Pantanalu i horských úbočí And.
Ing. Miloš Toman - Pavel Loužecký: Marketing s lidskou tváří
Kdo je Miloš Toman? Publicista, odborný poradce, konzultant, lektor, spisovatel, šéfredaktor internetového magazínu, podnikatel. Již samotný výčet jeho funkcí napovídá, že se jedná o člověka velmi aktivního, a přidáme-li k tomu přehled oblastí, ve kterých se odborně pohybuje, začne nám být jasno, s kým máme tu čest: Marketing, Firemní strategie, Řízení, Obchod.
Martina Fialková: Fenomén Martinů
Od smrti význačného hudebního skladatele Bohuslava Martinů (8. 12. 1890 – 28. 8. 1959) uplynulo právě 50 let. To připomíná během celého letošního a příštího roku, kdy uplyne 120 let od jeho narození, obrovský mezinárodní projekt Martinů Revisited. Formou stovek koncertů, operních a baletních představení, mnohdy premiérových, a desítek dalších souvisejících akcí připomíná Bohuslava Martinů nejen v České republice, ale doslova po celém světě.
Pavel Loužecký: Paneláková fantazie aneb To musíte vidět!
Už jste si také všimli, jak nám poslední dobou barevně rozkvétají naše paneláky v rozkladu? Jak se ze starých špinavých krabic stávají staronové barevné krabice? Pokaždé, když vidím takový "nově rozkvetlý panelák", mě napadne ta samá myšlenka: Kdo proboha vymýšlí ty děsivé kombinace barev, kdo tyhle hrůzy schvaluje a komu se to líbí? Kdyby pejsek s kočičkou přestali vařit dort a dali se na malování paneláků, určitě by dnes patřily mezi hvězdy první velikosti.