Olga Szymanská: Významné jubileum Květy Fialové
„Květa Fialová je femme fatale českého herectví, ale také dáma s úžasnou životní filozofií a svérázným smyslem pro humor. Ve svém náhledu na svět inklinuje k východním filozofiím, její maminka byla budhistka, tatínek legionář a celý její život byl zcela výjimečný,“ (Petr Svojtka, umělecký šéf MDP). Květa Fialová získala první herecké zkušenosti v těšínském divadle. Po studiích na JAMU ji roku 1958 angažoval Jan Werich pro Divadlo ABC.
Dobromila Lebrová: Edwin Powell Hubble, americký astronom a astrofyzik - 120. výročí narození
Se jménem tohoto učence se potkáváme velice často, protože slýcháme k jakými objevům došlo prostřednictvím Hubbleova dalekohledu. - Edwin Powell Hubble byl astronom, který ve 20. století značně ovlivnil nazírání na vesmír. Často, především v anglických zprávách, můžeme číst, že „Hubble objevil...“, ale už se v dnešní době nejedná o to, co objevil slavný astronom, ale co zjistil dalekohled po něm pojmenovaný.
Jitka Dolejšová - Jarmila Moosová: 19 otázek pro...
A je to tady! Přirozeně, jako voda v řece plyne, doplula do jednoho z významných životních přístavišť, aby se zde krátce ohlédla za uplynulou cestou, a důkladnou bilancí osvěžila i posilnila před novou výpravou na její další úsek. Není nahodilé, že se té bilance chci účastnit. Před nedávnem jsem se jí sama za její asistence podrobovala.
Dobromila Lebrová: Josef Mocker, architekt a restaurátor - 110. výročí úmrtí
Dílo tohoto plodného a významného českého architekta vzbuzovalo a dosud vzbuzuje zcela protichůdné názory. Je to celkem pochopitelné - každá stavba je všem na očích a tak se k ní vyjadřují všichni - odborníci i neodborníci - a docházejí právě k těmto protichůdnostem od nadšení, až nekritického, po odsouzení - viz nedávné boje o knihovnu Jana Kaplického.
O prvním setkání přátel Pozitivních novin ve druhé pětiletce
Dlouho a napjatě očekávaná akce PRVNÍ SETKÁNÍ PŘÁTEL POZITIVNÍCH NOVIN VE DRUHÉ PĚTILETCE se uskutečnila ve středu na svatého Martina 11.listopadu 2009 v salonku kavárny BRESTO ve Štěpánské ulici 31 v Praze 1. Poprvé v historii Pozitivních novin se totiž konalo setkání nejen samotných autorů, ale také čtenářů těchto internetových novin. Ti tak měli mimořádnou možnost seznámit se s celou řadou známých i méně známých osobností z redakční stáje PN a - co je hlavní - slyšet na vlastní uši v jejich nezaměnitelném autorském podání povídky, básničky, písničky, texty či vyprávění.
Olga Szymanská: "O co jsem v životě zakop a co spadlo z nebe"
Tvořil fotografie, kresby, malby grafiku, plakáty a knihy. Na otcovo přání nejdříve vystudoval pedagogickou fakultu, aby měl „něco jistého“ Umělec, který by se letos dožil významného jubilea – JAROSLAV KREJČÍ (1929 – 2006). Na pedagogické fakultě UK v Praze se setkal s M. Salcmanem – nabádal studenty vnímat a používat kontrasty, valéry i vztahy, s jeho asistentem J. Helekalem – svěřencům odpřednášené vždy prakticky předvedl.
Miroslav Sígl: Staň se, kým jsi!
Povím vám o Martě Francové (*1945), která žije a tvoří ve své rodné Praze, ale se svojí tvorbou zajíždí do mnoha míst naší vlasti. Celoživotně se vzdělává, složila například již 16 státních a mezinárodních zkoušek ze šesti jazyků, další dva se právě učí. Absolvovala z vlastní iniciativy kurs komunikace, rétoriky, žurnalistiky a sedm kursů Univerzity třetího věku.
Olga Szymanská: „Bůh je šelma kočkovitá“
A stejně jako Bůh dobro prohlubuje, zlo ironizuje a tím ho umenšuje a usmiřuje a nás pak pohledem do sebe sama uzdravuje a vykupuje – tak Libor Krejcar ve zhmotněných šelmách kočkovitých ukazuje a dokazuje svou hlubokou víru. V pohledu jeho sfing, s výrazem nepopsatelnosti i toho, co musíme vidět, abychom pochopili, není hodnocení. Stejně jako u Boha, stojícího mimo jakékoliv posuzování.
Dobromila Lebrová: James Clerk Maxwell, skotský teoretický fyzik a matematik - 130. výročí úmrtí
James Clerk Maxwell je do jisté míry završitelem všeho, co bylo do jeho doby objeveno v elektrotechnice a magnetismu. Tak jako kdysi Isaac Newton jednoduchými zákony shrnul celou mechaniku - Maxwell svými čtyřmi - Maxwellovými rovnicemi - matematicky vyjádřil, že elektřina, magnetismus, ba i světlo a tepelné záření jsou projevem elektromagnetického pole a vzájemně spolu souvisí.
Dobromila Lebrová: Adolf Kosárek, malíř - 150. výročí úmrtí
Malíř Adolf Kosárek bývá zařazován mezi malíře romantiky, ale zároveň je chválen za svůj vlastní přístup k realistickému vyjádření především české krajiny. Jeho obrazy bývají po krajinářské stránce srovnávány s tím, co učinil malíř Josef Mánes (1820 - 1871) s vytvořením typu české ženy a českého rolníka, že totiž Kosárek maloval ideální českou krajinu. U malíře Kosárka se spojovaly tři vlastnosti geniálního umělce - nadání, nadšení pro malování a píle.
Olga Szymanská: Památník české státnosti
K letošnímu výročí vzniku samostatného československého státu oživilo Národní muzeum Památník na Vítkově – s cílem jej nejen rekonstruovat, ale i rehabilitovat a revitalizovat. Jeho novou náplní vytvořilo důstojný památník moderních českých dějin i metropole a státu. Stavba (výška 31,5 m, délka 143 m, šíře 27,6 m) dle návrhu arch. J. Zázvorky byla zahájena za účasti T. G. Masaryka v roce 1928.
Barbara Semenov: 1918
Před sebou mám knihu Osudové okamžiky Československa. Dotýkám se jí pokaždé se zvláštní něhou. Jako bych hladila čísi milovanou ruku. Na obálce knihy jsou vypsány roky a ne každý končí číslem osm – 1918, 1939, 1945, 1948, 1968, 1989, 1992. Na první straně je věnování, které mi napsal táta měsíc před svou smrtí. Stojí v něm:- „...Půlku života v těch zlých dobách jsi byla mou radostí a útěchou...“
Pavel Loužecký: Obecně prospěšné projekty hodné obdivu
Než jsem se setkal s Dr. Tomášem Fingerem osobně, přiznám se bez mučení, že se ke mně informace o projektech s tajuplným názvem ONKOCET EUROPE ani VÁLKA A PAMĚŤ nedostala. O to více jsem byl překvapen tím, jak jsme se ve většině názorů a myšlenek shodovali. Na samém začátku byl vlastně e-mail pana Fingera, ve kterém vyjádřil své poděkování za to, že vydáváme Pozitivní noviny spolu s přesvědčením, že mohou v budoucnu sehrávat pozitivní roli i ve spolupráci s neziskovými organizacemi, které založil a řídí.
Olga Szymanská: Slavné evropské housle Jaroslava Svěceného
Počátek smyčcových nástrojů můžeme hledat v Asii – dle indicií v území jejich pravlasti, kde se preludovalo na perský kemageh (kemandže), syrský kebab (rabáb), později převzatý Araby. Předchůdcem houslí byla nejspíše středověká rubeba (rebec, rebeka), nástupce arabského rebabu, dále fidula a jí blízká lira da braccio.