Legenda českého swingu
Jméno JIŘÍ TRAXLER je nerozlučně spjato s českou jazzovou a taneční hudbou 30. a 40. let minulého století a setkáváme se s ním na mnoha reedicích nahrávek z oněch let. Nyní ovšem vydává František Rychtařík ve spolupráci s Radioservisem album, které je věnováno výhradně tomuto pánovi, který žije již více než 55 let v Kanadě a před několika dny oslavil neuvěřitelných 95 let.
Antonín Siuda: Zamřížovaná planeta
Před málem třiceti lety jsem se přestěhoval na polosamotu do Jeseníků. Mír a klid a sousedské vztahy s přírodou a její florou a faunou. Mloci a hadi na zápraží, vysoká u plotu. Ptáci, které městští znají jen z knih, na stromech a v keřích v okolí. A ticho bez hranic. Jen přírodní zvuky – hromové hrozby blesků a vítr.
Vladimír Kulíček: Úvaha o slovech plevelných (v mírně archaickém duchu)
Plevel a býlí bují, jak známo, v místech nezušlechtěných, na skládkách, lidmi opomenutých místech, nekultivovaných bývalých polích a lukách. Občas se vyskytnou též na obdělávaných místech a plochách, avšak v míře vcelku zanedbatelné, která skýtá možnost v době brzké vše napraviti. Nejinak je tomu v mluvě mateřské, neboť i zde je třeba dbáti s úsilím nemalým na to, aby se nám jazykový plevel nerozmnožil natolik, že by pokryl v míře nebývalé pole zorané.
Ondřej Suchý: Dáša Cortésová vzpomíná na Bipa
V sobotu 22. září večer zemřel v Paříži ve věku 84 let slavný francouzský mim Marcel Marceau, kterého poznal celý svět jako lyrického klauna jménem Bip. Postavu Bipa vytvořil Marceau v roce 1947. O devět let později, v roce 1956, se s Marceauem-Bipem poprvé setkává v Paříži náš Ladislav Fialka, který přejímá do svého repertoáru některá jeho pantomimická čísla. Z téhle známosti se později stává mnohaleté přátelství.
Touha po Africe (3/3)
Jedeme Tanzanií. Před pár lety jsem vystoupila na Kilimanjaro, nejvyšší horu Afriky. Ráda bych se s ní letos rozloučila alespoň pohledem zdola, ale štěstí mi nepřeje, zůstává tajemně v mlze. Kromě ní nás v Tanzanii už nic nedrží ...
Alena Heinová: Chuť dneška a zítřka…?
V pondělním večerním zpravodajství Televize Nova ( 18.února 2008) jsme mohli vidět další přehlídku lidské tuposti a krutosti. Záběry z jatek v USA, kde zaměstnanci nemocné a zraněné krávy, které se nemohly postavit na nohy, „povzbuzovali“ ranami, bodáním do očí, kopanci a najížděním auta na týrané zvíře.
Miroslav Sígl – Karel Helmich: Dobrou chuť (1)
Dnešní gurmán podle těch Karlových receptů musí umět dusit, péci, grilovat, pomaloučku vařit - například ono francouzské „mijoté“. A tak poznával tajnosti asijské kuchyně, přípravu tuleního masa podle eskymáckých norem, ale také dobu žvýkání betelu, když se měl připravit opojný nápoj, jaký pijí v Burundě. Nedělal rozdílu mezi sojovou omáčkou ze Sečuánu či prokapitalistickou z Tchan-wanu.
Josef Čermák: Robert Clegg Austin - 45
Robert (jeho otec, James William Austin - znám pod sympatickým přízviskem "Bunny" - byl právníkem, který pracoval v týmu státního zástupce v trestním řízení proti později odsouzenému poslednímu popravenému zločinci v Kanadě) začal svoji akademickou kariéru na Carleton University (B.A.-1987) a pokračoval na University of Toronto (M.A.- 1991, Ph.Dr.- 1998).
Slavomír Pejčoch-Ravik: Jak jsem se stal pánem z NATO
Osloven vydavatelem Pozitivních novin, odvážil jsem se po delší době pohnout s množstvím svých mlčících rukopisů. Mám jich v jedné polici asi dva metry, ale když pan Loužecký projevil zájem o konkretní téma - úroveň médií ve světě a u nás, věděl jsem, kam sáhnout. Otevřel jsem dva modré svazky rukopisu, čítající 344 stran, a ovanuly mě pocity, po šestnácti letech téměř zapomenuté.
Tamara a Vlastimil Markovi: Geniální malíř vizí František Kupka
Původní inspirace Kupkovy abstraktní tvorby není stále ještě uspokojivě zodpovězena. Nejnovější poznatky z oblasti psychologického výzkumu (změněných stavů vědomí, tzv. „théta stavu“ aj.) naznačují stejný fyziologický základ stavu vědomí ...
Touha po Africe (1/3)
Na cestu vyjíždíme tři: Já (Zuzana, 25), moje kolegyně a řidička Rita (28) a naše nejdůležitější partnerka Ländi, totiž dvacet let starý landrover 109, který má s původním majitelem už jednu podobnou cestu pouští úspěšně za sebou.
Ivo Fencl: Vrátí se gentleman John Buchan?
Letos 11. února uplynulo sedmdesát let od smrti politika, spisovatele a zakladatele špionážního románu Johna Buchana.Co to v praxi znamená? Nic víc a nic méně, než to, že Buchanovo značně rozsáhlé a kvalitní literární dílo je volné a vystaveno všeobecnému využití ve světě i umístění na internetu. Kdo však vůbec byl onen britský gentleman a tento nejbritštější ze všech britských autorů? Ví to ještě tady někdo?
Josef Hlinomaz - Slavomír Pejčoch-Ravik: Kde jsem byl nejdál
Slavomír Ravik vzpomíná: Samosebou pro nás všechny to byla Amerika. To jsem neměl ani „tuchu“, že se tam jednou podívám osobně. Mí nejbližší přátelé se toho mého cestování obávali nejvíce – měli totiž strach, že mě, jako milovníka starého umění, udusí mrakodrapy a právě řady aut, o nichž psal Hlinomaz. Ten, co se aut týče, mimochodem pouze věděl, kudy se nalévá benzín.
Josef Kobra Kučera - Zdeněk Pošíval: Lidi, mám vás rád, některé!
V Malostranské besedě hrávalo provizorně naše Divadlo Na forbíně, ale než se stačilo přestěhovat do vlastních prostorů, byl jeho provoz normalizátorem na hodinu zakázán a jeho vedení rozpuštěno. Včetně mé osoby. Přihodilo se to dávno, před čtyřiceti lety. V malebném malostranském kulturním zařízení však působilo více souborů, spolků a skupin: bylo jakýmsi druhým domovem pro spoustu dobrých lidí. Některé z nich jsem stačil pozvat do těchto Rozprav (R. Radostu, I. Doležala, M. Kovaříka) a dnes jsem nalákal k rozprávění dlouholetého kamaráda, který rovněž patřil a stále patří k výrazným duším tohoto domu.