Lenka a Luděk Novákovi: Cestování s kufrem (5)
Nemožné se stalo skutkem. V poměru 2:1 zrušených letů v Pakse jsme úspěšně doletěli do Siem Reapu. Hned na letišti bylo vidět, že jsme přiletěli zpět do civilizace. Moderní, nebojím se říci krásné letiště v mramoru. Provinční letiště v Pakse nesnese srovnání. Ubytování jsme ponechali náhodě, taxikář nás vezl od jednoho hotýlku ke druhému, až jsme si řekli TADY.
Jiří Heller: Naučte se komponovat kreativně (1)
Určité procento lidí si kreslí na prázdné papíry či na okraje poznámkových bloků. Tyto práce většinou nikomu neukáží. Ještě menší procento obyvatel koupí barevné akvarely a namaluje obraz. Oproti těmto zlomkům populace velké procento lidí vezme párkrát za rok nebo opakovaně fotoaparát. A tiskne spoušť.
Milan Turek: Zapomenutý hrdina - Antonín Sochor
Děvín, Stohánek, Ralsko, všechny ty krásné vrchy, nádherné lesy a historické stavby byly donedávna přísně střeženy a navíc v prostoru na těch místech byly všude pozorovatelny ruských vojáků. Ani přátelské návštěvy Milovic a dalších míst, kde byla sídla velitelství se sem nemohly podívat. Památník tragické nehody hrdiny Sovětského svazu generálmajora Antonína Sochora tak zapomenut a nikým nenavštěvován zůstal uprostřed lesů zapomenut, stejně jako vynikající voják a bojovník Československé armády.
Olga Syzmanská: Viktor Konečný – Dřevěné obrazy
Viktor Konečný – tento neuvěřitelný znalec dřeva – „maluje“ své dřevěné obrazy/reliéfy sestavováním různých druhů dřev v původních přírodních barvách. Využívá jeho přirozených proměn – zrání, dlouhodobý pobyt ve vodě, tlení i proměněnou strukturu červotočivého dřeva. Hotové práce ničím nebarví ani nijak chemicky netónuje, jen konzervuje lněnou fermeží. Výsledek fascinuje strukturální výrazností, dynamikou a barevností a zároveň poetičností a myšlenkovou hloubkou.
Ivan Rössler: Pravé křídlo pražské Slavie František Veselý
Když mi na padesátinách divadla Semafor Luděk Sobota řekl, že František Veselý zemřel, chvilku jsme pak spolu mlčeli. Pravda s Františkem Veselým jsme se potkávali zejména tam, kde bylo víc lidí spjatých s Amforou, naposledy na jednom večírku Vágner Family v Branickém divadle. Pravda, moc jsme spolu nemluvili, jen jsme se pozdravili a je možné, že mne vnímal jen jako náhodnou tvář, která se čas od času mihla na akcích, které jsme navštěvovali.
Martin Jára - Martina McLenehan: LOM otevřený mužům
Mám velice ráda muže. Abychom si rozuměli: jako lidský typ. Považuji je za zajímavé, přímé, velkorysé, schopné nadhledu a kdykoliv se mi podařilo skutečně se s některými spřátelit, objevila jsem bohaté vnitřní světy plné tužeb, starostlivosti, citovosti, někdy i křehkosti. Zaujalo mě proto, když jsem se dozvěděla o existenci Ligy otevřených mužů (LOM).
Václav R. Židek: Kyvadlová doprava
"Kyvadlová doprava" je pro Pražany velice známý výraz, který označuje náhradní provoz městské hromadné dopravy. Užívá se již delší dobu a snad nejčastěji byl mediálně frekventovaný v době, kdy Prahu zalily úděsně nemilosrdné povodně. Jeden čas jsem přemýšlel, jestli původ slova "kyvadlová" nevznikl někde jinde, třeba na základě mnohaletých zkušeností s tím, že všichni cestující v pražských dopravních prostředcích se kývou, poletují za jízdy z jedné strany na druhou jak nudle v baňce, nebo jako kyvadlo od hodin, kdy malé děti se za vřeskotu válejí po zemi a staří je solidárně následují.
Ondřej Suchý – Jiří Vlastník: MAGICKÁ LATERNA (a slepá kamera pana Wericha) (1)
Pohledy dvou publicistů na největší poválečný úspěch čs.kultury ve světě, který na výstavě EXPO 58 v Bruselu zaznamenal program LATERNA MAGIKA autorů Alfréda Radoka, Miloše Formana, Vladimíra Svitáčka, Jána Roháče a arch. Josefa Svobody. Ondřej Suchý a Jiří Vlastník vnímali zázrak zvaný Laterna magika očima dvanáctiletých kluků.
Jaroslav Vízner: Ahoj tati, potřebovala bych vědět...
A pak ubíhaly ty dny smutku, nechápali jsme, co se děje a proč. Tenkrát, před invazí, aspoň já si to tak myslel, jsme si „přáli", jak to hlásali někteří komunističtí reformátoři, alespoň dospět k "socialismu s lidskou tváří“. Na žádnou revolučni změnu jsme si ani neodvážili myslet. Natolik byl režim tvrdý a zajištěný.
Milan Turek: Na kole s Luckou
Prostředí města ani venkovské komunikace jim příliš naděje na cyklistiku nedávají, snad na tandemu, ale že by existoval způsob jízdy na kole zrakově postižených samostatně, se zdá nemožné. Může to být až neuvěřitelné, že lidé takto handicapovaní si mohou užívat cyklistiku podobně jako lidé zdraví.
Miloš Ondrášek: Kisch v Austrálii
Kisch byl v době, kdy se v Německu uchopil moci Hitler, známý jako odpůrce fašismu a předpovídal zrůdnost nacismu. Jako protiválečný idealista byl v roce 1934 pozván do Melbourne, aby pronesl hlavní referát na mírovém shromáždění All Australian Congress Against War and Fascism.
Jiří Suchý: PERPLEX aneb Praktický průvodce od ničeho k ničemu (1)
Někdy mívám i dobré nápady, například ten s tím Semaforem - založil jsem di¬vadlo, které funguje celá desítiletí, ačkoliv je to kupodivu. Horší to je s filmovou společností Perplex. Astrolog by mi možná řekl, že je to nápad, zplozený ve znamení vola. Já se zas přikláním k názoru, že je to spíš nápad odchovance naivního socialismu.
Vladislav Drahoš - Pavel Pávek: Rád putuji alespoň v duchu
Vladislav Drahoš, Plzeňák z Bánské Bystrice byl jedním z prvních seniorů, které oslovil projekt Pozitivních novin SENIOŘI K POČÍTAČŮM! Jeho písemnou reakci citoval Pavel Loužecký i ve vysílání České televize.
Marta Pospíchalová - Zdeněk Pošíval: Jak se žije manekýnám
Martu znám ještě jako slečnu Kaňovskou, kdy se stala hvězdou modelingu a navíc i filmovou star ve vynikajícím snímku režisérky Věry Chytilové s názvem STROP; patřil ve své době k tak zvané nové vlně a plnil hlediště kin. S módou jsem bohužel ve svém oboru přišel do styku pouze jedinkrát, kdy se mi dostalo příležitosti podílet se s architektem M. Masákem na scénáři velkolepé scénické revue pro Liberecké výstavní trhy: tehdy jsem tu show také režíroval.