Vladimír Vondráček: Bajka ze života přírody neživé
Ještě než, vážení a milí čtenáři, začnete číst, musím vás všechny varovat. Tato bajka bude totiž možná pro leckoho „nestravitelná“! Je totiž historicky přelomová, neboť snad poprvé budou v tomto žánru hlavními protagonisty objekty neživé hmoty. Je asi smutným faktem, že většina lidí ze zcela neznámých důvodů se drze považuje nejen za pány tvorstva, ale dokonce celé zeměkoule a rádoby i celého vesmíru. A takovýmto lidem se jistojistě příliš líbit nebude, že svůj „život“, nebo lépe řečeno svůj neživot mají i objekty neživé.
Dobromila Lebrová: Jane Austenová – anglická spisovatelka romantických příběhů, 195. výročí úmrtí
Jane Austen od počátku ovlivňovala mínění lidí svými vtipnými postřehy z vyšší třídy anglické společnosti přelomu osmnáctého a devatenáctého století. V době vydání svých knížek patřila k autorům, vyhledávaných opravdu i nejvyšší anglickou společností – dcera budoucího anglického krále Jiřího IV., princezna Charlotta Augusta (1796–1817) – patřila ke ctitelkám jejího díla. Ve Velké Británii samé bylo několik vln zájmu o její dílo. Velcí angličtí spisovatelé ji obdivovali. Zájem ale neutichl dodneška – její romány byly zfilmovány už i v 21. století.
Pavel Vrána: Putování v dešti, aneb Psím počasím do Santiaga (4) Den třetí
Ten třetí den se během dopoledne přece jenom ještě rozzářil sluncem a mé, ranním deštěm navlhlé svršky, teplým vánkem rychle usušil. Kráčel jsem sám, kochal se krásou krajiny a městeček, kterými jsem procházel, a hned dvakrát toho dne jsem si v praxi ověřil, že na té cestě se snad ani nedá zabloudit. Jak jsem tak na všechno vykuleně hleděl, přestal jsem si hlídat směrovky a dvakrát se mi na křižovatkách podařilo ze správné cesty sejít.
Ivo Fencl: Mrazík
Hádejte, odkud je následující dialog. Anebo raději ne. Tu otázku by totiž zodpověděl skoro každý z nás, i kdyby nebylo titulku zde nad ní. A dialog? „Má milá, odkud jsi zabloudila?" „Z domova." „Z domova?" podiví se Mrazík... „Už je ti teplo, děvče?" „Teplo, dědečku Mrazíčku," třese se Nastěnce zimou hlas. „Dobrá." Nastěnka: „Opravdu teplo!" Ale Mrazíkovi to nedá. Obíhá veliký strom, aby ji uviděl i z druhé strany: „Teď už je ti teplo, děvče?" „Teplo, Mrazíčku, teplo dědečku." Zima ji však roztřásá čím dál tím víc...
Vladimír Leksa: Roman Dragoun – Piano
Pieseň sa začína potichu ako para stúpajúca z džungle. Pomaly letí hore, oprie sa do nej južný vietor a tlačí ju nad mesto. Pocíti jeho príťažlivosť, plné kvapky sa vracajú a klopú na dáždniky a štíty vysvietených reklám: Palbou neonů na křižovatkách z chrómu, prodírá se muž, jeden z tisíce... Tá pieseň sa volá Muž, který se podobá odvrácené straně měsíce a nachádza sa na albume brnianskej kapely Progres 2 Třetí kniha džunglí. Zložil ju Roman Dragoun, spevák a hráč na klávesové nástroje, ktorý do Progres 2 prišiel pred nahrávaním albumu, aby hneď po jeho vydaní odišiel do skupiny Futurum.
PhDr. Josef Krám: V Lázních Bělohradě uctili památku obětí heydrichiády
Stalo se tak 17. června dopoledne před domem rodiny Vojtíškovy při pietním aktu, jímž si Bělohradští připomněli památku sedmi obětí heydrichiády – Vojtíškových a Jaroslava Trojánka, zatčených před 70 lety v době tvrdého útlaku našeho národa. Osudného rána 17. června 1942 zastavili u rodinného domku Vojtíškových gestapáci a zatkli tiskaře Jana Vojtíška, jeho ženu Boženu i dceru Boženku. Pro syna, který byl ženatý a měl půlroční dcerku Janičku, dojeli do jeho bytu na konci Bělohradu u Bažantnice.
Libuše Novotná: Když se stromy radují
Náměstí před Kostelem sv. Tomáše Becketa v Nové Cerekvi u Pelhřimova ožilo uměním. Městys Nová Cerekev má jedinečnou příležitost na svém veřejném prostranství představit zajímavou výstavu pražské výtvarné skupiny NOCE "Když se stromy radují". City art se ve své nečekané formě takto dostalo i na Vysočinu a zpříjemní letní prázdniny nejenom dětem, ale i návštěvníkům na trase Greenways – cesty tvořivosti, cesty radosti, v rámci 10. ročníku Festivalu řemesel, občanského sdružení Na dobrých cestách.
Olga Szymanská: Pernštejnové a jejich doba
Loňský výstavní projekt o rodu Rožmberků a jejich vlivu na historický a kulturní vývoj českých zemí nazval Národní památkový ústav „Rokem růže“. Letošní „Rok zubra“ věnoval výstavě, nazvané Pernštejnové a jejich doba. Svědčí o značné odvaze, vysoké vzdělanosti a kulturnosti nositelů erbu se zubří hlavou. Před vchodem dřevěná plastika znázorňuje prvního z předků, přemáhajícího zubra. Vítá nás jeden z Perštejnů v plné zbroji. Filmový dokument ozřejmuje vznik a vývoj historicky staršího rodu, nežli byli Rožmberkové.
Dobromila Lebrová: Josef Václav Sládek, básník a překladatel – 100. výročí úmrtí
Básník Josef Václav Sládek byl jednou z hlavních českých literárních osobností druhé poloviny devatenáctého století a začátku století dvacátého. V dnešní době možná některé jeho verše zní přepjatě a pateticky, ale vím od obou svých babiček, které se v době Sládkova života dožily dospělosti, že byl jako básník a velký vlastenec velmi ctěn. Byl ve svém patosu opravdový; on to skutečně tak cítil – a v té době nebyl sám. Slova, která užíval, měla tehdy v sobě pravdu, nebyly to pouhé fráze, i když se mluvilo o vlasti, o vlastenectví…