Olga Szymanská: Pernštejnové a jejich doba

Rubrika: Publicistika

Loňský výstavní projekt o rodu Rožmberků a jejich vlivu na historický a kulturní vývoj českých zemí nazval Národní památkový ústav „Rokem růže“. Letošní „Rok zubra“ věnoval výstavě, nazvané Pernštejnové a jejich doba.

Svědčí o značné odvaze, vysoké vzdělanosti a kulturnosti nositelů erbu se zubří hlavou. Před vchodem dřevěná plastika znázorňuje prvního z předků, přemáhajícího zubra. Vítá nás jeden z Perštejnů v plné zbroji. Filmový dokument ozřejmuje vznik a vývoj historicky staršího rodu, nežli byli Rožmberkové.

Paní z Perštejna

Dějiny těchto moravských pánů se píší od konce 12. století do roku 1631, kdy vymřeli po meči. Kteří přes čtyři století ovlivňovali dějiny Moravy a Čech. Dozvíme se vše o jejich hradu (z pol. 13. stol.), patřícímu k nejvýznamnějším na Moravě. O pověsti, vážící se ke vzniku a založení rodu, o udělení erbu za statečnost. Rodový strom ukazuje bohaté větvení všech rodin Pernštejnů.

Poklad

Zanechali řadu stavebních památek v Čechách a na Moravě. Zajímavé písemnosti. Vystaven je například rukopis tzv. Pernštejnské bible (1471), pořízený Janem z Pernštejna, který měl na svědomí i počátek velkolepých rybníkářských projektů. Z Moravských zemských desek se dozvíme, že rod měl značný vliv ve stavovské správě Moravy. Jsou zde dvě závěti Vratislava z Pernštejna (1530–1582): první pro majetky v Čechách, druhá pro Markrabství moravské (objevena letos ve fondech Moravského zemského archivu) určuje zabezpečení potomků. Unikátní skleněný pohár s erbem Vratislava i jeho ženy vznikl k příležitosti jejich svatby (1555).

Pracovna

Ukazuje, že jedním z nejzcestovalejších šlechticů Českého království 16. století byl Vratislav z Pernštejna: v útlém mládí se stal společníkem budoucího císaře Maxmiliána II. Pověřován diplomatickými úkoly, zde prezentovanými, například v čele výpravy české šlechty do Itálie vítal budoucí manželku císaře, zúčastnil se londýnské svatby španělského krále Filipa s Marií Tudorovnou. Je tu také Vratislavův portrét v rouchu Řádu zlatého rouna (ze sbírky pražského paláce rodiny Lobkowiczů).

Cestování

Jeho účelem bylo vzdělání, diplomatické mise, obchodní jednání, náboženské poutě, vojenské výpravy. Ale i potěšení z cestování v poznávání nových zemí, lidí, kultur – počátku to novodobé turistiky. Pernštejnové cestovali především za svými povinnostmi dvorských úředníků a vojenských velitelů. A to s cestovní truhlicí ze dřeva, plechu a textilu je ukázkou španělského uměleckého řemesla s vysokou úrovní kultury cestování. Je zde portrét mladého Filipa III. Habsburského či honosná turnajová jezdecká zbroj, bohatě zdobena zlacením a leptáním.

Výchova

Všeobecné vzdělání připravovalo šlechtice na jejich poslání, včetně tělesné zdatnosti, etikety, estetické harmonie. Na výchově synů Viléma z Pernštejna – Jana a Vojtěcha se podílel humanista, děkan pardubický a zámecký kaplan Jan Češka – důkazem jsou jeho rukopisné poznámky. Spatříme Orbis sensualium pictus – světoznámou učebnici J. A. Komenského, prvně vydanou roku 1658, česky 1685 (zapůjčila Národní knihovna). Interiér ložnice je vybaven reprezentativním lůžkem s baldachýnem, klekátkem, svatební truhlou i kolébkou. Také domácím oltáříkem (1600) s autentickým rámem a otevřeným tympanonem, který se dal zavěsit i postavit.

Ženský salon

V proslulém španělském salonu šlechtičny Marie Manrique de Lara y Mendoza (ze sbírky Lobkowiczkého paláce na Pražském hradě), s níž se Vratislav z Pernštejna oženil roku 1555, se scházeli šlechtici a významní zahraniční hosté. Doplňují ho vystavené luxusní šperkovnice, kabinety, truhlice, noblesní sedací kusy, které i s renesančními šperky, přívěsky, náramky, oděvními pásy ze stříbra tvoří jednolitý celek.

Svatební hostina

Manžel/manželka museli mít společenské postavení: šlo o výhodné spojení majetkové i politické dvou rodů, citový vztah byl okrajovou záležitostí. V 16. století se však šlechtičny mohly vdát i z lásky: příkladem je zde prezentovaný sňatek nejmladší dcery Vratislava z Pernštejna, princezny Bibiany s italským šlechticem Františkem Gonzagou de Castiglione. Vystavený soubor talířů, lahví, konvic, misek, s pernštejnsko- mendozským znakem i znakem Řádu zlatého rouna objednal Vratislav ke své svatby.

Narození/pohřeb

Obě události byly přirozenou součástí tehdejšího života – děti se rodily i umíraly stejnou měrou jak v chudých, tak ve šlechtických rodinách. Vystaveny jsou mnohé předměty, patřící ke slavnostní chvíli narození a šťastnému dětství, stejně jako ke skonu v důsledku závažných chorob a nemocí, s nimiž se lékaři nevěděli rady.

Pražské jezulátko

Malá vosková soška Ježíše Krista v útlém věku: světově proslulá památka na rod Pernštejnů (zapůjčena z kostela Panny Marie Vítězné v Praze), kterou doplňuje bohatá kolekce oděvů pro Pražské Jezulátko. Polyxena z Pernštejna ji obdržela jako svatební dar od své matky Marie Manrique, která ji dostala ze Španělska ke své svatbě. Později Polyxena sošku darovala malostranským karmelitánům. Je převlékána do šatů – dle církevního roku, slavností a svátků: Parmetra - Garderoba je nejznámějším souborem oděvů sošky (s nejstarší zmínkou z roku 1637).

Odkaz rodu

Tehdejší „První dáma Království českého“ Polyxena z Pernštejna se podruhé provdala za Zdeňka Popela z Lobkowiczů. Tím se atributy ze znaku Perštejnů staly součástí rozšířeného rodového znaku pokračovatelů. Na výstavě jsou proto i díla, předměty a písemnosti z dědictví po pánech z Pernštejna, které přešly do majetku lobkowiczkého rodu. Dále svatostánky, pečetidla, umělecké předměty. I portréty, například Frébonie Eusébie – dcery císařského vojevůdce Jana z Pernštejna, poslední příslušnice rodu, která nechala vystavět novou kolej v Litomyšli a svůj pražský dům odkázala karmelitánskému řádu.

Upoutávka

V nově zrekonstruovaných prostorách Salmovského paláce v Praze (po dobu sezony 2012) je expozice v přízemí a prvním patře rozdělena na „mužskou“ část a na „fraucimor“. Každá ze čtrnácti místností má však své téma. Vybaveny historickým nábytkem v kombinaci s portrétními a uměleckými díly, vzácnými listinami, atributy a předměty Pernštejnů – navozují atmosféru šlechtických komnat. Výstavu provází krásný katalog a celorepublikový doprovodný program.

foto: pernstejnskyrok.cz

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 06. 07. 2012.