Olga Szymanská: Josef Hlávka - jubilejní rok

Rubrika: Publicistika – Co je psáno...

Letos si připomínáme sté výročí od úmrtí nejúspěšnějšího podnikatele druhé poloviny 19. století, významného architekta a stavitele, zakladatelele a prvního prezidenta České akademie pro vědy, slovesnost a umění a největšího českého mecenáše JOSEFA HLÁVKY.
STUDENTEM I TOVARYŠEM

Na svět přichází 15. února 1831 v rodině purkmistra Hlávky. Dientzenhoferův chrám naproti rodného domku v Přešticích se mu vryje do srdce natrvalo. Výtvarnému talentu stěží stačí kresby okolí a studium na gymnáziu.
Josef absolvuje přípravu pro technická studia, s dvouletou přestávkou událostí roku 1848. Studium architektury je v Praze zrušeno, zbývá Vídeň. Na zdejší Akademii výtvarných umění Hlávka v letech 1851 – 1854 přímo nasává veškeré proudy.
Ještě posluchačem architektury, již získává státní cenu za nejlepší návrh. Dobře ví, že talent a akademické vzdělání ještě nezaručují stálou kvalitu. Dle výroku o „věčné šedivosti pouhé teorie“ se proto přihlásí k vídeňskému staviteli Schebkovi a za rok dostává výuční list pro tovaryše v oboru zednickém.
Postupně se vypracovává ve vynikajícího konstruktéra. Mistrovo osvědčení k samostatné realizaci staveb obdrží po šesti letech praxe i s místem v jeho stavební kanceláři. Učí v jeho vídeňské soukromé průmyslové škole. S jinými architekty řeší úspěšně soutěžní návrhy na dostavbu banky, novostavbu burzy a Votivního chrámu ve Vídni. Stvrzené cenami, řídí Hlávka jejich realizaci i svěřenou kancelář.
V soutěži o dvouleté stipendium, vypsané vídeňskou akademií pro tři vítězné projekty na stavbu pražského Národního divadla, obsazuje Hlávka třetí místo. Cestuje po Itálii, Sicílii, Řecku, Francii, Anglii, Belgii a Německu. Zachycuje vše v takovém množství, že si stipendium prodlužuje o rok. V soutěži pro dostavbu Dómu Santa Maria ve Florencii se, ač nevyzván, z téměř sta účastníků umístí v první desítce. Po návratu do Vídně dostává stavitelskou koncesi a zároveň začíná učit na škole pro architekturu při akademii. Stavitel Schebek mu v závěti odkazuje svou kancelář se veškerým zařízením.

ARCHITEKTEM I STAVITELEM

Mezi lety 1860 – 1869 vzniká většina Hlávkových staveb. Vítězným návrhem na stavbu trojlodního kostela Panny Marie misionářské kongregace lazaristů a oceněním projektu rezidence řecko-pravoslavného biskupa v Černovcích v ukrajinské Bukovině si zajišťuje jejich realizaci. I stavbu Dvorní opery ve Vídni, při jejímž otevření roku 1869 mu císař František Josef věnuje zlatý klíč a symbolické náčiní, užité při položení základního kamene. Hlávka realizuje projekt nové Zemské nemocnice „U Apolináře“ v Praze a komplex domů ve Vodičkově ulici. Ve Vídni staví obchodní domy Schmitt a Böhler, desítky činžovních domů, včetně vlastních. Farní kostel v Köpfingu. S kolegy realizuje vídeňské Akademické gymnázium, Dvorní muzeum, Velmistrovský palác německého řádu a palác arciknížete Viléma. Anglický zemský dům, synagogu, vojenský areál jezdecké školy s arzenálem, nové křídlo paláce Maxe Fürstenberka. Kostel sv. Ottmara.
Vídeň mu uděluje čestné občanství i císařský řád za záslužnou činnost a za získání ceny v oboru architektury na světové výstavě v Paříži roku 1868.
Usilovnou prací získává Hlávka věhlas a jmění, krásný byt a salón. Pro rodinu kupuje barokní zámek v Lužanech, později přestavěný do novorenesančního stylu. Zájem o realizaci „hudebních stánků“ je násoben přátelstvím s A. Dvořákem. Stýká se i s dr. Šafaříkem či s L. Riegrem. Ctěn a vyhledáván, zván vídeňskou aristrokaracií, ale práci dává přednost. Platí však přílišnou daň: pro dlouhodobou nemoc se musí vzdát architektonické a stavitelské činnosti. Zbývá mu říšský a zemský poslanecký úřad za kurii a poradenství. Po pražské povodni 1890 se podílí odborně na pracech při obnově Karlova mostu. V roce 1907 je jmenován čestným občanem Prahy a dekorován Velkokřížem řádu císaře Františka Josefa.

VELKORYSÝM MECENÁŠEM

Hlávka ví, jak těžké je studovat i prosadit se s minimem financí. A ví příliš dobře i o vlastních zdravotních potížích a své samotě po smrti první ženy Marie. Rozhoduje se věnovat své jmění „na kulturní povznesení národa“. Přikročí k činům. Po rozdělení Karlo-Ferdinandovy univerzity na samostatnou univerzitu českou a německou zakládá Nadání Marie a Josefa Hlávkových – pro financování vybraných studentů tří fakult a České technické nadání Josefa a Marie Hlávkových – pro studenty s výborným prospěchem.
Přispěje k realizaci jezdecké sochy sv. Václava. V roce oslav stého výročí Královské společnosti nauk roku 1884 věnuje anonymně částku k založení Jubilejního fondu pro českou vědeckou literaturu.
Druhá žena Zdeňka je mu inspirací k založení Fondu manželů Hlávkových pro udílení cen básnických děl. Po tříletém jednání prosazuje mecenáš vznik České akademie pro vědu, literaturu a umění císaře Františka Josefa, do jejíhož čela je jednomyslně zvolen. Vzniká i Národohospodářský ústav při této akademii.
Hlávka finančně zaštiťuje stavbu studentských kolejí, nazvané jeho jménem. Podporuje krajanské spolky ve Vídni. Nezříká se soukromých příspěvků talentovaným jednotlivcům. VLužanech vytváří s druhou ženou oázu pro umělce. Pro inspiraci sem jezdí M. Aleš, J. Zeyer, J. Vrchlický, K. Hynais, J. V. Myslbek a další. Tichými dary podporuje tvůrčí snahy například J. V. Sládka, O. Nedbala, J. Mařáka, A. Dvořáka, J. Suka.
Po skonu druhé ženy vzniká Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových, které Hlávka ustavuje jako univerzálního dědice veškerého svého majetku. Nadání začne plnit svou úlohu krátce po jeho smrti, která přichází 11. března 1908.
Jubilejní rok Josefa Hlávky 1908 – 2008 nese velkorysý projekt, který UNESCO zahrnulo pod nejvýznamnější světová kulturní výročí. Pořádá ho Akademie věd České republiky a Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových ve spolupráci s Univerzitou Karlovou, Českým vysokým učením technickým, Národním muzeem, Národní galerií, Českou filharmonií a dalšími instucemi. Vždyť tvůrčí činnost Josefa Hlávky v oblasti architektury a stavitelství obohatila kulturní dědictví národů České republiky, Rakouska i Ukrajiny. Josef Hlávka byl a stále je mimořádnou osobností, spojující podnikatelské úspěchy se zásluhami o rozvoj vědy, umění a kultury.
Jubilejní rok Josefa Hlávky zahájil výroční koncert Akademie věd ČR v Rudolfinu, věnovaný k jeho poctě. Celkový program nabízí na třicet významných událostí, obsahujících šíři aktivit, jimž se cele věnoval.

Zahrnuje konference o architektuře a o financování vědy pro budoucnost českých nadací, cykly přednášek o jeho osobnosti a tvorbě, slavnostní odhalení busty v Národním muzeu, koncerty a výstavy.
Česká banka uvede emisi stříbrné pamětní mince Josefa Hlávky.

Ilustrace exkluzivně pro Pozitivní noviny © Olga Janíčková

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 20. 01. 2008.

Pozitivní noviny jsou neziskové internetové médium, které v letech 2004–2012 připravovala ve svém volném čase skupina nadšenců pod vedením Pavla Loužeckého. Všichni autoři a dopisovatelé do Pozitivních novin přispívali bezplatně, ze své vlastní svobodné vůle. Ačkoli od roku 2012 nové články nevychází, Pozitivní noviny i nadále fungují jako skutečná oáza pohody a optimismu na síti pro všechny čtenáře, kteří potřebují pravidelný zdroj k čerpání životní energie, inspirace, nápadů, zábavy, moudrých myšlenek a informací všeho druhu.