Zdeněk Reimann – Martina Fialková: Český houskový knedlík – perla české kuchyně
Soutěž 2008 – přáním organizátorů by bylo zapojit do soutěže i české kuchaře ze zahraničí. Předávejte prosím tedy tuto informaci i s kontaktem dále. Vždyť rozdíly mezi knedlíky jsou velké i přes naše česká humna – vesnice od vesnice, město od města. A co teprve, porovnáme-li je s knedlíky zaoceánskými! Pro letošek je připravena i humorná show.
Egon Wiener: Egonovy pohledy a pohlednice
Když už nesmím čokoládu, tak mi aspoň dopřejte mirabelky, špendlíky. Ty žluté, malé načervenalé meruňky našich příkopů, luk, polí, strání a zaplevelených zahrad. Dopřejte mi tu radost předčasného stáří. Ovoce, spíš plevele našich sadů, bastardů, levobočků chlupatých masitých broskví, sladkých meruněk a bosenských švestek, plebejců mezi značkovým ovocem – voňavými jablíčky, máslovými hruškami a jižními citrusy.
Tomáš Zářecký: Když kopne stará láska
Hokej patří k mým vášním už více jak deset let. A ať už srším emocemi přímo na stadionu nebo se proháním s hokejkou a tenisákem po malém plácku mezi baráky, užívám si ho stejně. Víkend co víkend na nerovném betonu, s brankami bez sítí, s dřevěnými paletami místo mantinelů, se starými tenisáky, co ne pokaždé najdou z hustého křoví cestu zpátky ke svému majiteli....
Seznamte se, prosím: Günter Hujber
Díla Güntera Hujbera - včetně jeho samotného - najdete na druhém ročníku Czech Art Festival 2006, který se uskuteční v Českých Budějovicích ve dnech 28.- 29.10. 2006. Mimo prezentace vlastního díla bude mít Günterv doprovodném programu ...
Miloslav Švandrlík: Hlavní je styl
Hostinec Pod lípou neprosperoval. Šenkýř Maleček už s tím chtěl několikrát praštit, ale na podniku ho vždycky přemluvili. „Vydrž," říkali mu, „a uvidíš, že se karta obrátí! Lidi si zvyknou Pod lípu chodit a bude z toho zlatý důl!“ „To určitě!“ nevěřil Maleček. „Já už mám v životě takový štěstí! Proč já vlastně lezu do hospody?
Posezení s panem fotografem
Člověk si to nechce přiznat, a také na to nemá určitě v uspěchaném 21. století čas, že lidi už v čase pravěku při pobytu v jeskyních a na stromech začali žít v dobrém vztahu jako vůbec s prvním zvířetem, kterým byl pes. On je totiž dokázal svým štěkotem varovat před blížícím se nebezpečím a pak také po lidech dojídal, co po nich ještě zbylo na kosti, řekněme, že třeba i od mamuta…
Ondřej Suchý: Hořký pohled z balkónku Vlasty Fabianové
„Dobrý den, paní Fabiánová!“ „Prosím? Jak jste to řekl?“ Opakoval jsem rozpačitě svůj pozdrav. „Fabianová! Já jsem odjakživa Fabianová, žádné dlouhé á,“ napomenula mě s úsměvem, z něhož jsem pochopil, že spíš než o vážnou výtku šlo paní Fabianové o to, potěšit se mými vyděšenými rozpaky. Takhle jsem se kdysi s touto dámou poznal. Rozvážná, inteligentní, noblesní a přitom skromná, vlídná, jemná.
Jaromír Zelený - Václav R. Židek: "Ač byl postřelen, necítí nenávist vůči SSSR"
S profesorem Jaromírem Zeleným se znám již více než padesát let. Vychodili jsme společně Základní školu v Praze na Vinohradech v Perunově ulici a pak se naše cesty rozešly. Slyšel jsem o něm až po devíti letech, z rádia, že byl jedním z prvních těžce zraněných na Vinohradské třídě u Čsl. rozhlasu. Později, a to poprvé od ukončení povinné školní docházky, jsme se sešli na setkání třídy po čtyřiceti letech.
Josef Čermák: "Obyčejná žena" Miluška Peřinová
19. června 2008 zemřela v Torontu ve věku 92 let "obyčejná žena", Miluška Peřinová. Jejích pohřebních obřadů v kostele Sv. Václava o deset dní později se zúčastnilo asi třicet lidí včetně Miluščiny neteře Helenky Robkové, prasynovce Dr. Olina Robka, Rev. Libora Švorčíka a Rev. Ladislava Kozáka. Na rakvi zesnulé ležela československá vlajka. Po ukončení obřadů byly hrány čs. národní hymny.
Sloupky Jiřího Menzela (13)
Život tropí hlouposti, ale ještě víc hloupostí dělají lidé. Nebyl jsem u toho, slyšel jsem tu historku s druhé ruky, ale je rozkošná, posuďte sami. Představte si mladého muže, pravděpodobně začínajícího podnikatele, který ve svém pochopitelném denním shonu nemá ani čas se pořádně naobědvat.Zaskočí si tedy kolem poledne do bufetu na zhltnutí jednoho párku „na stojáka“, jak se říká.
Ivo Fencl: Čtvrtek není jen den týdne
Čtvrtek není jen čtvrtý den v týdnu (a v Anglii ten pátý), je to i příjmení možná nejslavnějšího českého spisovatele pro děti. Pravda, dnes bývá i poukazováno, že Čtvrtek (vlastním jménem Cafourek) vyšel při psaní Rumcajse z klišé o "zlé" šlechtě a zlých Rakušácích. Ještě jiní jsou zase ochotni postavu řáholeckého (Řáholec byl ovšem imaginární les u Jičína) loupežníka brát až co symbol "českého přikrádání vprostřed komunistické rezervace", ale víte, já bych se na to koukl pozitivněji...
Sobotní oběd / Pohoda už dopoledne
Black je pes odvedle. Má holt život, úměrný svému postavení. Jazyk by plazil i jako vepř, dělal by splašeného i co by veverka. Netvrdím, jenom se dívám. Jeho páníček si ho nevybíral. Oba však dostali jediný společný úkol. Aby spolu vycházeli. Je toho, očividně, na oba moc. Ale, kdo má pořád hlídat ve vzduchu tetelící se střet?
Baťůžek
Baťůžek se toho dne těšil do školy a nemohl se dočkat, kdy tam už konečně vyrazí. Chodil do školy rád, chodilo tam plno jiných baťůžků, tak jak oni nosil tam plno vědomostí a mnohé jiné zase přinášel v sobě domů, ale nebyl z nich nikdy zkoušen - a to byla veliká krása!
Jitka Dolejšová: U moře
Letadlo hladce přistálo. Taxikář naložil zavazadla do modrého kabrioletu, pak úslužně otevřel přední dveře auta a Sandra se pohodlně usadila na místo spolujezdce. Chvilku se proplétali uličkami malebného města, až zastavili před nádherným hotelem „Tropical Beach“. Třípokojové hotelové apartmá s velkou terasou vypadalo pohádkově.