Josef Čermák: Sokolské dědictví
28. října 1918 byla v Praze vyhlášena Československá republika. Jednou z nejdůležitějších problémů bylo převzetí státní moci, která v té době spočívala v rukou zemského vojenského velitelství, jehož hlavním velitelem byl polní podmaršálek a generál pěchoty Pavel Kestřanek, staničním velitelem Prahy byl generál Zanantoni.
Erwin Thoma: ... viděl jsem tě růst
Rádi bychom Vás upozornili na pozoruhodnou knihu našeho nakladatelství, která se dotýká i témat Vašich stránek, jelikož je velmi pozitivní: Erwin Thoma: ... VIDĚL JSEM TĚ RŮST. Erwin Thoma píše o své cestě ke dřevu, především dřevu jakožto stavebnímu materiálu, s nímž se v posledních letech autorovi podařilo díky jedinečnému patentovanému systému dřevěných stavebních prvků Dřevo100 (Holz100) vyvinout způsob, který ve všech noremních kategoriích předčí veškeré ostatní stavební materiály...
Jana Reichová: Kousek poezie z Austrálie
Bývalé vydavatele časopisu SPECTRUM, Janičku Reichovou a její muže Zdeňka, jsem poznal před mnoha lety, a právě díky tomuto časopisu, do kterého jsem tak rád tolik roků dopisoval, jsme se velice sblížili a dobře poznali. Snad by se tyhle noviny daly klidně přirovnat k POZITIVNÍM NOVINÁM, neboť i ony mě svou náplní tolik přitahovaly. I když se tak nejmenovaly, jejich náplň byla podobná. Ano, Spectrum bylo něco jako předchůdci POZITIVNÍCH NOVIN.
Martin Hrubeš: Roztržitost a sníh
Povím vám příhodu. Nerad, protože je o mé roztržitosti a netrpělivosti, jež ve střetu se sněhem vytvořila hodně rizikovou směs. Setkal jsem se však přitom s přívětivými a ochotnými lidmi, a tak chci potěšit pozitivně naladěné čtenáře. Mezi Vánoci a Silvestrem jsme s manželkou vyrazili na Šumavu. Sníh je i v Praze, a tady na Šumavě leží skoro metr čerstvého prašanu.
Emília Molčaniová: Nerozumiem tomu... / Žiadosť
Upratovala som mužovi šuplíky nočného stolíka, keď mi zrak padol na hrubý zošit v modrej väzbe. Len som tak letmo prelistovala zopár stránok a zistila som, že je to jeho denník. Vôbec som netušila, že niečo také existuje. Môj muž a denník! To by skôr pristalo našej dcére, puberťáčke. Viem, že sa to nemá, ale nedalo mi, aby som si zopár stránok neprečítala.
Vladimír Vondráček: Střípky paměti, aneb od embrya po sklerózu (49)
S „vrcholovým“ sportem, samozřejmě naprosto amatérským, jsem skončil asi v šestadvaceti letech, tedy poměrně brzy, a pak jsem se oženil. Nestěžuji si, každé životní období má své kouzlo, že? Naštěstí jsem přece jen stále mohl prohánět své pomalu ale jistě tloustnoucí tělo zejména na ústavním hřišti u Vltavy v Komořanech. Tam se také hrála zejména odbíjená, ale i nohejbal a tenis. Jednou za rok jsme pak vyzývali na fotbalový souboj kolegy z letiště nebo vojenské meteorology.
Diškréce policajtovi / Taková zapadlá hospoda
Žízeň je prevít a občas člověka přivede do podivných situací. Jako třeba v té dočista zapadlé hospodě na samém kraji malého města. Nic moc útulného, poněkud zatuchlý odér a hospodská již na první pohled „samá ochota“. Po delší době se zvedla od řvoucí televize a prý cože si dám. Vyprahlé hrdlo nebývale toužilo po pivu a tak vyzněla i objednávka. Než babice došla k pultu...
Anastázia Mahovská: Tý brďo! Tam ti maj kluky!
Renda mluvila bez nadechnutí o tom, jak už měla dost těch okoukaných zákazníků, co ji nestydatě vydírali, že dostane tu zakázku, až když s nimi půjde na večeři, že bývalý šéf už byl taky pořád a pořád víc a více dotěrnější a začínal být nezvladatelný, protože už jej odmítala celou věčnost.
Dr. Batmanghelidj - M.Adams: Léčba vodou
Toto je exkluzivní rozhovor reportéra M. Adamse s Dr. Batmanghelidjem, autorem knihy Water for Health, For Healing, For Life (Voda pro zdraví, léčbu, život). Doktor Batmanghelidj studoval účinky vody na lidský organismus a zjistil, že funguje jako jeden z nejlepších existujících odstraňovačů bolesti a jako preventivní léčba. Reportér Mike Adams byl zřejmě posledním novinářem, který s Dr. Batmanghelidjem udělal exkluzivní rozhovor.
Pavel Kovář: Otec kulak, syn zelený baron (10)
V té době už byl na světě starší syn Jindřich. Jako tříčlenná rodina jsme bydleli u manželčiných rodičů ve Pticích v malé podkrovní místnosti, což samozřejmě nebylo zdaleka ideální. Přitom ve výměnku našeho domu ubytoval MNV nájemníka, který se nechtěl odtud hnout a nebyla s ním žádná řeč. Mým přestupem se naše bytová otázka konečně pohnula.
Ivan Rössler: Ljuba a kontrášové
Když jsem byl na vojně, hledal jsem všemožné způsoby, jak psát, a to ze dvou důvodů: dva roky je dlouhá pauza a řemeslo se musí udržovat a pak – žold nebyl nijak velký, že... Když Ljuba Hermanová odjížděla na počátku roku 1969 na půl roku do Stuttgartu, také nechtěla, aby se v Česku na ni zapomnělo, a tak jsme se domluvili, že mi bude psát a já z těch dopisů budu dělat krátké článečky do novin. Pak se nějakou dobu nic nedělo, až jednoho dne pro mne přišel nějaký vojáček s tím, že mám jít okamžitě ke kontrášovi.
Fialové slunce
„Platící truchlíci! Neplatící všiváci! Dohromady diváci! Což nemáte nic na práci – jen slídit po mé legraci? Jmenoval se Tonda! Tonda po nebožtíku tátovi. Po nebožtíku ujovi z tátovy partaje. Po nebožtíku strykovi z máminy partaje. Víte nejlíp: žádná díra na světě nemiluje zrcadlo. Tak i v Malém Poříčí byl Tonda jenom pitomeček, vysušený mozeček, na hřišti však pán – Antonio král!
Vladimír Kulíček: O Valdovi a chlapečkovi se štětečkem
Bylo sváteční nedělní odpoledne, spokojeně jsem dojídal oběd, když z rohu pokoje, kde se způsobně usadil můj Kolja, aby dal najevo, že nežebrá, se najednou ozvalo: „Můžu?“ „Co, můžeš? Nic nedostaneš!“ „Já nic nechci, já se chci jenom na něco zeptat!“ „Nemůžeš!“ „Proč nemůžu?“ „Protože teď jím a při jídle se nemluví. To bys už mohl vědět.
Jan Řehounek: Pohnutá historie obrazu Alfonse Muchy
Když se v roce 1910 vrátil malíř Alfons Mucha z Ameriky, měl před sebou zcela jasné předsevzetí: vytvořit soubor monumentálních obrazů, na nichž zachytí historicky významné okamžiky ze života slovanských národů. Již o dva roky později předává městu Praze první tři obrovská plátna Slovanské epopeje a v každém z následujících let maluje nejméně dva další obrazy, v roce 1926 dokonce šest.