Slavomír Pejčoch-Ravik: Biblické příběhy (15) O znesvěcení moci
Zákon života v biblickém smyslu slova nás staví do úzké časové průrvy mezi velké neznámé před naším narozením a po naší smrti. Na krátký čas své pozemské pouti jsou lidé podřízeni vyššímu principu, který se promítá do etických pravidel Zákona a do zkušeností bezpočtu biblických generací. Jsme tu tedy jen nakrátko a ke zcela určitému účelu, jímž není ani plané diskutování, ani uzavírání paktů, ba ani taktizování ve světě politiky.
Ivo Fencl: Pětaosmdesát let od smrti Sira Henry Ridera Haggarda
Kdo je Henry Rider Haggard? V podstatě u nás už zapomenutý spisovatel, jehož nevídaná, neopakovatelná představivost, fantazie a schopnost poutavě vyprávět však bavívala maximálně, nejen děti… a ustavila i celý jeden literární žánr nazývaný dnes FANTASY! Ale kdo tohle v čase Potterů a Stmívání tuší?
Kamila Urbanová: Jak jsme strýčkovi podali seznamovací inzerát
Ve svých čtyřiceti dvou letech byl stále sám. Měl několik krátkých známostí, ale ještě nepotkal tu pravou. Podezírám ho že schválně. Vždycky, když se měl vyjádřit k budoucnosti vztahu "nahodil zpátečku", alespoň tak nějak mi to říkala maminka. Maminka ho zná nejlépe, strýček Bedřich je přece její bratr. Ta ho už má prokouknutého "skrz na skrz".
Miroslav Sígl: Karlínská „akáda“ to je naše mládí…(1)
Páni profesoři – jak se dříve říkalo pedagogům na středních školách – se svým vzděláním, erudicí, a neváhám říci i vlasteneckým zanícením, povznesli tuto školu na vysokou úroveň. Vzpomenu některé, kteří učili ještě mne a které jsme měli ve velké oblibě (abecedně). Všichni měli tituly Ing. nebo RNDr. či RCDr (méně obvyklá zkratka titulu rerum commerciae doctor = doktor obchodních věd).
Miroslav Sígl – Karel Helmich: Dobrou chuť (11)
Pomalu končí naše gurmánské a kulinářské recepty podle mého přítele Karla Helmicha (jakou on by měl radost, že ty jeho recepty spatřily světlo světa, ověšené mými komentáři a přípodotky – nevím, zda by i s nimi by byl spokojen, on být prevít velký kritik, ale svou kritiku vždy tak zažbrblal, aby to měl už za sebou…).
Stanislav Moc: Austrálie - můj osud (21)
Po několika dnech nám bylo jasné, že Samuelovi vadíme. Tenkrát jsem ještě netušil, že ne my všichni, že jenom Franta. Pan Vstap byl zkušený a vytušil, jak to dopadne, když nás nechá bydlet u sebe. Měl ještě jednu dceru, která se už narodila v Austrálii a česky neuměla. Té bylo patnáct let, ale vypadala na osmnáct a mně se zdálo, že po mně kouká.
Pavel Victorin: Perspektiva v malbě aneb Co Vincent van Gogh ignoroval a přesto se proslavil
Je uznáváno pět nosných prvků malby – barva, prostorovost, plastičnost, světlo a pohyb. U perspektivy (z latinského "perspicere" – proniknout pohledem), jde samozřejmě o zmíněnou prostorovost. U počátků objevu a zdokonalování vědecké malířské perspektivy stáli italští architekti, jako tvůrci zabývající se architekturou i malířstvím. Jde o související obory, které z logiky činnosti jdou spolu ruku v ruce. Architekti svá díla stavěli podle vlastních dvourozměrných plánů, na kterých plošně zobrazovali své imaginace trojrozměrných objektů v prostoru.
Milan Markovič: Vďaka, ženy, že tu ste!
Prišiel som na to, že žena je v ľudskej spoločnosti veľmi užitočná. Ono sa to hovorilo už dávnejšie, ale v celkom iných súvislostiach a len raz v roku pri podnikových oslavách, keď sa rozdávali karafiáty, froté uteráky a nákupné poukážky. Žena je dnes prospešná spoločnosti najmä tým, že nám poskytuje odpovede na mnohé otázky, že veľmi často porovnávaním so ženou si my, muži, testujeme, overujeme vlastné vlastnosti a schopnosti a že len zásluhou ženy nakoniec subjektívnym porovnaním zisťujeme, že my, muži, máme ešte stále opodstatnenú tú svoju tradičnú vedúcu úlohu.
Jiří Suchý: Návod k použití SEMAFORU (1)
Nevím, koho by bavilo opakovat pořád tytéž pravdy - nejspíš nikoho. A přece žijou mezi námi jedinci, které tento trpký úděl postihuje téměř denně. Například já. Jmenuju se Jiří Suchý a věřím, že se tak budu jmenovat ještě nějaký čas. V roce 1959 jsem založil divadlo Semafor a vlastně jsem ani na to nebyl sám - pomáhal mi právník Jiří Šlitr.
Martina Fialková: Za tajemstvími sv. Jakuba
Kostel byl na Starém Městě zbudován ke slávě Boží již kolem roku 1232, současnou podobu dostal přestavbami po několika požárech. Stojí za to sem vstoupit a rozhlédnout se. Zapůsobí na nás nejen obdivuhodná gotická klenba a nádherná barokní výzdoba, ale také jedny z největších varhan v Evropě.
Jan Řehounek: Polabský knižní veletrh 2009
Ačkoliv řada velkých nakladatelských domů odmítla účast na šestém ročníku Polabského knižního veletrhu v Lysé nad Labem, většinou s odůvodněním, že je krize a knihy se prodávají špatně, podařilo se je nahradit, zejména menšími nakladateli, a tradiční akce, na kterou se těší spousta lidí, bude mít co návštěvníkům nabídnout.
Luboš Rafaj: Beatles v Pelhřimově
Pan Emanuel Hoda ze Strakonic je autorem 875 modelů, které vlastnoručně umístil do lahví různých objemů. Většinu svých unikátních výrobků rozdal přátelům. Do České databanky rekordů byla v Pelhřimově zapsána kolekce modelů, které má pan Hoda doma, a kterých je 197 ks. V lahvích pana Hody najdete auta, lodě, letadla, vlaky, ale třeba i betlém, nebo slavné Beatles při koncertu.
Luděk Kocourek: Tenkrát na východě
Výlet na Ukrajinu nás donutil k zamyšlení. Zatím je to země turistickým průmyslem nedotčená. Syrová v původní podobě, jak to u nás bylo v dobách našich rodičů, či spíš prarodičů. V dohledné době tam asi těžko budou proudit davy turistů. Pokud chcete jet na Ukrajinu jako „túrista“ a očekáváte tam všechny vymoženosti tohoto průmyslu, raději se obraťte.
Miroslav Sígl – Karel Helmich: Dobrou chuť (9)
Jestli něco mé vážené kolegyně od našeho společného přítele Karla Helmicha (1926-2010) na výsost milovaly, pak to byly nejen jeho výtvory z listového těsta, ale také jeho recepty. A těch bylo nepočítaně. Karel zkoušel s tím těstem doma všechna možná kouzla, posháněl všude kdekoliv nejrůznější ingredience a teprve potom, když uznal svými chuťovými buňkami, že to bude chutnat, sepsal recept.