Ivan Turnovec: Gargas – Jeskyně lidských dlaní
Psal se rok 1870, když doktor Félix Garrigou podal první zprávu o tom, že při prohlídce jeskyně v okrsku Saint-Bernard asi 110 kilometrů od města Toulouse ve svazích Pyrenejských hor objevil kosti pravěkých jeskynních medvědů. Ta upoutala dalšího badatele Félixe Regnaulta, který jeskyni prozkoumal podrobněji a objevil na jejích stěnách první otisky lidských dlaní. Od té doby tuto jeskyni, označenou po prvém badateli názvem Gargas, prozkoumalo několik expedic. Hlavní byly podniknuty v letech 1906, 1911, 1969 a 1976.
Iveta Kollertová: Nenadálý odchod
Občas vešel do pokoje a začal mi cloumat s chromými koleny, bolelo to, děsně. Roura z kamen, vypadlá ze zdi a kouřící do pokoje, byla doprovázena slovy: „Tobě se blbě dejchá, tak si otevři okno, ne?“ I moje prosba, jestli by nezatopil, byla komentována slovy: „Tak si dojdi do lesa a přines si dříví.“
Sním, či bdím?
Honza vždycky míval živé sny, ale tentokrát se ten zvláštní sen opakoval čím dál častěji. Zdálo se mu, že ho jeho žena Eva podvádí, a to velice rafinovaným způsobem. Předstírá spánek a čeká, až Honza usne.
Egon Wiener: Chci znovu začít | Okap | Nejsem tak bohatý
Chtěl bych předpovídat počasí. Být meteorologem, mít dobré spaní, chuť k jídlu a pravidelné vyměšování. Takhle nějak se rozčiluji, když poslouchám předpovědi počasí. Venku je hezky nebo prší. Taky může padat sníh nebo šrapnely. Meteorolog si ví rady. Má drahé, předrahé mašinky a tak je v obraze. Má okna do vesmíru doslova otevřená, ale s jeho předpověďmi nejsem spokojen.
Stanislav Moc: Austrálie - můj osud (20)
Vrátili jsme se z přístavu do města a pomalu jím projížděli. Centrum se skládalo ze čtyř ulic, z nichž hlavní byla Smith street, kde bylo několik jednopatrových budov, ale většina domů byla přízemních. Hotely byly ve městě také čtyři, z nichž jeden, Hotel Don v Cavenagh street byl postaven z bambusu.
Zelený strom života
V životě každého „čerstvého“ řidiče nastane po úspěšném složení řidičské zkoušky složité období. Pokud se jedná o nadšence, který dychtí vrhnout se po hlavě do automobilového ruchu a vychutnat si okamžitě slasti a strasti života ...
Jitka Dolejšová: My máme mísu
Mezi svatebními dary, které Hanka s Tomášem dostali, byla i žlutá skleněná mísa od Tomášovy babičky. Mísa dekorativní, kreativním autorem vylepšená tak, že vypadala jako popraskaná. Umělecký dojem byl umocněn namalovanými červenými beruškami a zelenými lístečky. Hanka projevila radost, babička byla spokojená. „Co s tím?“ ptala se později Hanka po nerudovsku. „Někomu ji dej,“ poradil jí pragmaticky Tom, „přece nebudeme schovávat něco, co se nám nelíbí.“
Inteligentný spotrebič
Pokazila sa mi chladnička. A to bola pre mňa hotová katastrofa. Nevedela som si predstaviť svoju existenciu bez tohto stánku chuťových rozkoší a labužníckych dobrodružstiev. Stačilo ju len otvoriť a život zas dostal punc toho pravého šťastia.
Stanislav Moc: Mráz přichází i v srpnu - Člověk musí zkusit všechno
V pátek jsem vstal dost pozdě, takže jsem už na procházku nešel, ale zaskočil jsem si do trafiky pro noviny a před ní jsem potkal Emptyho. To je takovej svéráznej kluk, s kterým občas popíjím v hospodě. Kdysi, za mlada, byl znám jako „bondajský býk“ /Bondi Bull/, ale teď by se na něj hodilo označení „stuartskej steer“ /vůl/.
Balada o servírce Hance (2/5)
V půl jedenáctý sedám na kolo. Už šestnáctý den za sebou. Polní cestu lemují šípkový a trnkový keře bez listí. Někdy nade mnou plachtí i tři, i čtyři dravci, jako by mě pronásledovali. Občas složí křídla k tělu a střemhlav se zřítí k zemi.
Ivo Mička - Zdenek Reimann: S volyňskými Čechy v Žitomiru a Rakovníku
Carská vláda lákala nové přistěhovalce levnou půdou, pomocí při založení výrobního podniku, osvobozením na 20 let od daní a zproštěním vojenské povinnosti. Češi založili svým kapitálem strojírny, pivovary, mlýny, cementárny, statky, školy, kostely, knihovny, podstatně přispěli k rozkvětu kulturního a spolkového života, ke zvýšení hospodářské a kulturní úrovně v osazených územích.
Zbytky „kolíkové kartotéky“ na stěně palácové stavby
Nedávno jsme popsali nález kamenného sedadla v Chřibech, na kterém jsou v kameni vytvarované schránky pro vladařské insignie, roh pomazání a tzv. labarum, na které se skládala přísaha věrnosti vládci. Na zádovém opěradle sedadla je také vyznačený výsostný kosočtverečný symbol panovníka, který podle grafického provedení použitého futharkového znaku má původ z období Velké Moravy (1).
Luděk Ťopka: Pytláci? Ne, vrazi!
Neměl jsem samozřejmě žádnou chuť se střelcem se setkat, ale také jsem nechtěl, abych byl tady v řídkém porostu příliš vidět. Sebral jsem koš a tiše stoupal hustším lesem vzhůru. Zakrátko jsem potkal rodinku hříbků, od patnácticentimetrového pantáty přes baculatou mámu až po pět pěkných kluků.
Slavomír Pejčoch-Ravik: Biblické příběhy (11) Návrat do staré vlasti
Na cestu se vydal roku 445 a zdržel se v zemi dvanáct let. Jedním z prvních počinů bylo ohrazení Jeruzaléma, neboť neohrazená rezidence neskýtala nejmenší záruku klidného, uspořádaného života. Je přirozené, že Nehemjášovým projektům netleskal ani místodržitel Samaří, ani správce zemí za Jordánem.