V sobotu 1. října 1932 ráno vyžádala četnická stanice Leopoldov výjezd hlídky pátrací stanice k případu vyloupení pokladny na tamním notářském úřadě. Na místo okamžitě vyrazil automobil pátračky řízený štábním strážmistrem Dřevickým. Velitelem hlídky byl tentokrát štábní strážmistr Pícl a na zadních sedadlech seděli strážmistr Votruba s Altem.
Místními četníky bylo před příjezdem pátračky zjištěno, že pachatelé byli nejméně dva, vloupali se do budovy notářského úřadu, zde odcizili pokladnu, kterou vynesli na zahradu sousedního domu a zde ji odborně za použití hasáků z boku otevřeli. Jelikož byla pokladna prázdná, neměli pachatelé, co by odcizili.
Zahrada byla uprostřed městské zástavby, a proto bylo strážmistru Votrubovi jasné, že Alto v tomto případě nedokáže udělat zázraky. Alespoň ukáže, kudy pachatelé z místa činu odešli a udá tak směr k dalšímu pátrání. Alto sledoval stopu od pokladny ležící uprostřed zahrady, ke dvěma stohům v její východní části. Zde pachatelé přelezli plot. Dále nebylo možno stopu sledovat, neboť se jednalo o frekventovanou silnici. Nebylo však vyloučeno, že pachatelé mohli odjet motorovým vozidlem. To bylo později v průběhu dalšího pátrání i svědecky potvrzeno.
Po dvou týdnech, opět v sobotu, 15. října 1932 hlásila četnická stanice Bojna případ vyloupení pokladny obecního úřadu v Kuzmicích. Odcizeno bylo 2.400 Kč. Na tento případ jel strážmistr Votruba velmi rád, neboť k němu došlo v obvodě četnické stanice, na které byl déle než rok zařazen po absolvování školy pro výcvik četníků na zkoušku a těšil se na setkání s bývalými kolegy.
Na místě činu zjistili, že pachatelé se vloupali do bytu obecního starosty, odcizili zde příruční pokladnu, tuto odnesli do polí ve směru k obci Továrníky, kde jí tupým předmětem vypáčili a odcizili z ní peníze.

Vyloupená příruční pokladna →

Strážmistr Votruba uvedl Alta na stopu na místě nálezu pokladny. Alto došel po stopě zpátky do Kuzmic. Zde stopu na frekventované cestě ztratil a již se mu ji nepodařilo navětřit. To, že pachatel šel od pokladny zpět do obce, bylo potvrzeno poté, co místní četníci zatkli a usvědčili z činu Františka Jánoše z Kuzmic, kterého starosta uvedl jako podezřelého. Jánoš překvapený z tak rychlého odhalení se k činu doznal a odcizené peníze vydal. Důvodem starostova podezření byly jejich letité spory s Jánošem mající prapůvod v soupeření o přízeň jedné dívky. Alto Jánoše jako původce jím sledované stopy rovněž poznal a vyštěkal ho. Tím si získal další obdivovatele v řadách četnictva. Strážmistr Votruba pak musel bývalým kolegům z Bojné vyprávět, jak složitým způsobem se k Altovi dopracoval.
Jako pachatelé vyloupení pokladny v Leopoldově byli topolčanskými četníky 21. října 1932 zjištěni Vilém Osvald a Jan Pozman. Povedená dvojice se zdála podezřelá hlídkujícímu četníkovi a ten se je rozhodl zkontrolovat. Prozradilo je kasařské náčiní, které měli u sebe. Rázem se jednalo o případ pro pátračku. Bylo nutno usvědčit je z jimi spáchaných dosud neobjasněných činů. Kromě případu v Leopoldově měli na svědomí i pokladnu v Žabokrekách nad Nitrou.
V hledáčku pátračky uvízl i další člen lupičské bandy Pavel Oravec u něhož byl 29. října při domovní prohlídce nalezen kromě kasařského náčiní i nabitý devítiranný revolver. Podle věcí nalezených v jeho bytě byl usvědčen z vyloupení pokladen ve Svatém Petru a v Hlohovci. Oravcovi se však podařilo před příchodem četníků do jeho bytu uprchnout.

→ Vyloupená pokladna ve Svatém Petru

Pátrání po Oravcovi bylo po několik dnů přes veškerou snahu četnictva z širokého okolí neúspěšné.
Ve čtvrtek 3. listopadu 1932 byl četnickou stanicí Šarfia v okrese Nitra rekvírován služební pes k případu vloupání do obchodu Josefa Stejskala v Radošině. Na místo byl vzhledem k poruše služebního automobilu vyslán strážmistr Votruba s Altem vlakem.
Z obchodu byly odcizeny látky a další zboží v ceně několika set Kč. Pachatelé byli dva a vynášeli odcizené zboží zahradou, přičemž byli vyplašeni. Na zahradě byl Alto uveden na stopu, kterou sledoval podél potoka za humna, kde potok přeskočil, dále přes zahrady sousedů na pole, přes které vedla stopa až do sousední obce Vozokany. Zde na rušné cestě stopu ztratil. Jelikož na kraji obce bydlel místním četníkům velmi dobře známý Jan Snopek, několikráte trestaný zloděj, bylo přistoupeno k jeho výslechu. Vzhledem k tomu, že ve Snopkově výpovědi byly nesrovnalosti, následovala domovní prohlídka jeho domku.
Výsledek domovní prohlídky byl pro četníky překvapující. Kromě řady věcí pocházejících z krádeží v okolí, byly nalezeny oděvy, kufr a další věci patřící uprchlému Pavlu Oravcovi. Pátrání po uprchlém kasaři rázem dostalo jasný směr a po dvou dnech byl zatčen nitranskou pátrací stanicí ve Vrbovém u Piešťan.


                              Fotografie lupičského náčiní

Nebýt Altova úspěšného stopování v případu vloupání do obchodu, nebyl by kasař Oravec tak rychle dopaden. K činům z jejichž spáchání byl podezírán, se doznal.
Strážmistr Votruba si na tomto případě uvědomil, že ne každý pachatel musí být služebním psem vystopován a přímo dopaden, ale že daleko větší přínos služebního psa je v tom, že určí směr, kterým má být vedeno další pátrání.

♦
Povídka byla uveřejněna v knize Četnický pes Alto
vydané nakladatelstvím Pragoline.

Knihy o četnících z nakladatelství Jindřich Kraus - PRAGOLINE
žádejte u svých knihkupců, v internetových obchodech
nebo na www.jindrichkraus.cz