Dovolte, abych v Pozitivních novinách u příležitosti uvedení tohoto dikobrazího seriálku z let sedmdesátých, připomněl jméno Jindřich Bešta. Šéfredaktor Dikobrazu Jindřich Bešta, příznivec Semaforu, poskytl Jiřímu nejednou prostor k publikování alespoň takových podobných nevinných legrácek, které se mu dařilo před případnou kritikou u vyšších stranických míst obhájit. (V tomto případě šlo dokonce o šéfredaktorův dvojí dobrý skutek, neboť - co já vím - ani fotograf Taras Kuščynskij neměl tehdy zrovna všude zelenou.) Mimo tento „kloboukový“ seriálek z roku 1975 mohl jindy v Dikobrazu vycházet po celý jeden rok sloupek Diko-tingl-tangl Jiřího Suchého. A v seriálcích, které jsem pro Dikobrazu chystal já (Komik na tento měsíc, Otázka pro…, Reportáže z vrakoviště aut aj.) se mohl můj sourozenec objevovat také. Na pomocnou ruku Jindřicha Bešty vzpomíná leckdo ještě dnes. Anebo také ne, samozřejmě, jak už to tak v životě chodí… Já však chci patřit k těm vděčným a proto zde pana šéfredaktora připomínám i jeho fotografií. (Je to fotografie z vernisáže, na níž Jindřich Bešta, společně se skupinou Saze ze semaforské Kytice, uvedl výstavu karikatur a vtipů Čáry – linky – pralinky, jíž jsme kdysi začínali svou mnohaletou spolupráci s kreslířem, scénáristou a spisovatelem Oldřichem Dudkem.) Ondřej Suchý
|