Jaromír Matoušek: Fotografové války 1914–1918
Žádná země na světě se nemůže pochlubit tím, že by vlastnila fotografický archiv z 1. světové války. Je pravda, že se najdou v rodinách jednotlivé fotografie dědečků ve vojenských uniformách pózujících ve fotografických ateliérech, aby získali na památku obrázek, který by pak rozesílali svým drahým rodičům, děvčatům a kamarádům. Ti je pak ukazovali dál, dalším lidem, kteří dotyčného znají, nebo bohužel též znali. Ve válce se především střílí a kde se střílí, tam umírají lidé…
Milan Dubský: Jen tak na okraj - Oslovování a oslovení občanů
Nejen východní Němci, ale i my jsme chtěli po velkém „středoevropském třesku“ v 80.letech hned mít vše, co jsme vídávali ve výlohách obchodů na západ od našich hranic. Ale nešlo pouze o materiální věci. Mysleli jsme, že nabytím svobody získáme a nabudeme snadno, ne-li automaticky, toto materiální bohatství.To byla velká iluze, jejíž důsledky pociťujeme dodnes na každém kroku.
Ing.Miloslav Křížek - Zdeněk Pošíval: Ten, jenž nemá rád bezvětří
K nejkrásnějším vzpomínkám z dětství patří zšeřelá místnost, praskající oheň v kamnech a táta předčítající mi ty nejkrásnější dobrodružné knížky. V těchto chvílích jsem nebyl pouhým posluchačem, ale patnáctiletým kapitánem, korzárem, případně jsme se s Robinsonem snažili přežít na pustém ostrově. Vyvolalo to ve mně celoživotní touhu ta místa navštívit, případně zkusit zde žít.
Jaroslav Hrubý - Zdeněk Pošíval: Poněkud skryté zázraky
Přestože dnešního hosta znám teprve od neplánované červnové návštěvy, těším se z tohoto osobního a neobyčejného setkání: výrazně mi připomnělo často opomíjenou pravdu, že kulturní hodnoty nevznikají toliko z usnesení úřadů či politicky motivovaných orgánů, ale hlavně a především z veliké vůle, iniciativy, kromobyčejné snahy a talentu jediného odhodlaného člověka.
Renata Šindelářová: Příběh lidstva v dopisech
ROK V DOPISECH nám odhaluje starosti typické pro tu kterou dobu a pomáhá nám si uvědomit, nakolik jsou podobné těm, jež prožíváme dnes. Že lidé před mnoha stoletími se strachovali, stejně jako my, o zdraví své a svých bližních, o šťastný osud dětí, o lásku, ale také o mír, který my považujeme za samozřejmost a pokud by některý z nás takovou obavu spontánně vyslovil, snad by to vzbudilo i posměch.
Michal Dlouhý: Žně
Vpodvečer 4. července 1938 se na četnické pátrací stanici v Ružomberoku rozezvučel telefon. Četnická stanice Párnica v politickém okrese Dolný Kubín hlásila případ domovní krádeže v obci Komjatná. Neznámý pachatel vnikl do bytu rolníka Adama Mikloše otevřeným oknem a odcizil 200 Kč, zlatý dámský prsten, pánský oblek, košili, pánské boty, cestovní kufr a další drobnosti v celkové hodnotě přes 2.500 Kč.
Adéla Muchová: Tři roky prázdnin na vancouverské univerzitě
Je léto 2003 a já stojím ve frontě u celní přepážky a pozoruji pestrobarevnou směs lidí, na kterou nejsem z Čech zvyklá. Jsem unavena po devítihodinovém letu z Frankfurtu do Vancouveru a přitom teď potřebuji působit opravdu dobře, svěže a sebejistě, neboť přichází zkouška ze všech nejdůležitější. Pomalu se dostávám k okénku, kde se na mě zvědavě culí šikmooká úřednice v uniformě.
Antonín Galatík: Kamenné sedadlo velkomoravského vládce (Sáma?) v Chřibech
Vážená redakce Pozitivních novin. V Chřibských kopcích jsme nalezli objekty s runovým (futharkovým) znakem, který jejich používání spolehlivě datuje na 6 - 8 století po Kristu. Jsou to tedy nepochybně objekty z období vznikajícího útvaru Velké Moravy. Je to pro nás velmi pozitivní zjištění, a tak se s ním chceme rozdělit i s čtenáři Pozitivních novin. S přátelským pozdravem
Pavel Pávek: Město pana Preclíka
Poutník přešel svažité náměstí, minul renesanční radnici a dlouhou rovnou třídou kráčí jakoby východním směrem. Jde jen tak, co noha nohu mine, ve městě kamenné krásy nemá cenu spěchat, poutník ví, že pár ušetřených minut nenahradí pohled na krásu kamene, kterou by jinak mohl minout bez povšimnutí. Nejen kamene.
Jitka Vykopalová: Eva Pilarová a Josef Fousek - Pohlazení
Tyto dva velikány české populární scény netřeba nikomu představovat. Jsou veřejně známí z televize, rozhlasu, filmu, divadla a nesčetných koncertů a veřejných představení. Jsou zárukou kvality veškeré své produkce; ba co víc, zárukou píle, úspěchu, člověčenství, rovných a čestných mezilidských vztahů. Známe je ale i z knihkupectví - z velkého množství úspěšně vydaných knížek a z výstavních galerií, kde vystavují své umělecké fotografie. Každého z nich vždy zvlášť. No právě, každého zvlášť…
Vladimír Vondráček: Prázdniny s vnoučaty
Letos naše tři více než čtyřicetileté děti usoudily, že je na čase, abychom převzali prarodičovskou prázdninovou štafetu a poradovali se alespoň týden společně se všemi pěti vnoučaty najednou. Nakonec naštěstí bylo moudře usouzeno, že nejmladší holčičce, které ještě nejsou ani tři roky, by se stýskalo po mamince a tatínkovi více, než po její desetileté sestřičce. A tak se chrástecká chalupa a její okolí stalo na první prázdninový týden malým dětským táborem.
Ondřej Suchý: Příběh muže v domácnosti
Přišla domů jako obvykle až za tmy. Manžel právě utíral v kuchyni nádobí. Chvíli bylo ticho, jak už to tak před bouřkou bývá. Zůstala stát ve dveřích a jedním pohledem zkontrolovala, zda je všude uklizeno. Teprve nyní se od dřezu ozval poněkud nejistý, přesto však vyčítavý hlas: „Promiň, Drahuš, víš, že ti ponechávám volnost, ale co je moc, to je moc!
Jiří Vlastník: Jak se fotí synagogy
Uprostřed Prahy, tam kde jsou dnes krásné, široké třídy s vysokými a veselými činžáky, rozkládalo se ještě před nemnoha lety židovské město. Křivý, ponurý kout, z něhož žádný průvan nemohl vystrnadit zápach ztuchliny a vlhkých zdí a kde v létě z otevřených dveří proudil jedovatý vzduch. Špína s bídou zápasily tu o závod a z očí dětí blýskala tupá, hrozná zkaženost.
Jiří Suchý: Tři slabiky
Málokdo by hádal, že v jednom člověku může vedle sebe existovat tak velká touha a tak veliká neschopnost hrát divadlo. Ano, tyhle dvě vlastnosti se snoubily v mé křehké bytosti a působily starost mnohým režisérům nejrůznějších ochotnických spolků, v nichž jsem hledal uplatnění. Způsoby, jakými se mě spolky zbavovaly, byly různé, a jejich popis by vydal na samostatnou studii.