Blanka Kubešová: Historka rybářská, zaručeně pravá
Jednou navečer při procházce podle jezera Conroe, asi 50 mil severně od Houstonu, uviděl můj kamarád na hladině něco opravdu zvláštního. Veliký červený balon se houpal na vodě divoce a jako splašený, jako by ho něco vyhazovalo vzhůru a zase stahovalo pod vodu. Tohle nemohl nechat jen tak. Běžel to prozkoumat.
Jiří Suchý: Chvála jizev / Generační problém
Tyto řádky vznikly o Dušičkách, a proto jsou napsány tak, jak jsou napsány. Já za to nemůžu. Když mě maminka viděla na mém prvním ochotnickém vystoupení, okomentovala je jedinou větou: No, chlapče, herec z tebe nebude.
Michal Dlouhý: Navždy odešel druhý muž četnických humoresek
Ve středu 10. prosince 2008 zemřel ve věku 55 let Miloš Fedaš, muž, který se spolu s již zesnulým režisérem Antonínem Moskalykem nejvíce zasadil o vznik a realizaci úspěšného televizního seriálu Četnické humoresky. S Milošem Fedašem jsem se osobně poznal v roce 1996, kdy se v brněnském televizním studiu začala připravovat první řada Četnických humoresek.
MUDr. Tomáš Merhaut - Zdeněk Pošíval: Nuda čekárny se nekoná
Když mi objevili »stařeckou cukrovku«, pozvali si mě k nějaké evidenci a k celému procesu různého zkoumání přesné diagnózy a určení terapie. S výsledky z laboratoře jsem docela dlouho dřepěl v čekárně, až na mne přijde řada, pak mě v ordinaci hezká a mladá lékařka poskytla poučení o dietě, napsala mi nějakou zprávu, pod níž se podepsala, orazítkovala ji svou jmenovkou a pozvala mě na kontrolu. Když jsem přišel na tu kontrolu a odseděl si v čekárně opět otravnou dobu, přijala mě úplně jiná lékařka, ale mnohem starší než ta předchozí.
Milan Dubský: Kulatý svět s mnoha ostrými hranami
Většina z nich byla v bývalé KSČ, odznaky vrátili, převlékli kabáty a uniformy a dnes se snaží dál se držet v popředí. Pokud se jedná o mladší kádry, tak pocházejí z komunistických rodin. To ovšem není jejich chyba. Problém spočívá v nastavení celé struktury a systému tohoto státu. Počínaje legislativní oblastí, v práci nadměrného státního aparátu o mnoho početnějšího než dříve a stále narůstajícího, v zaměření školství, v soudnictví, policii a téměř ve všech oblastech.
Antonín Siuda: Pravda o Slezských písních
Petr Bezruč je již více než sto let ze základních hodnot národního českého kulturního povědomí. Vybrané verše a strofy z nejslavnějších básní Slezských Písní znají i ti, pro něž poezie jsou jenom neužitečné povídačky. Lidé, co mají jen trochu kulturního ponětí, vnímají už hodně přes století vzpurný výkřik člověka v nerovném světě bohatých a chudých a v nerovnám světě utlačovaných a utlačujících národů.
Miroslav Sígl: Zborcené harfy tón, ztrhané struny zvuk…
Vypůjčený titulek (citát K. H. Máchy, v současné době vzpomínaný) mne připomněl nejprve předválečného profesora Miloslava Hýska (1885-1957), jehož jsem poznal v dobách nelehkých, okupačních a válečných. Zvláště v těch pohnutých letech to neměl snadné: byl profesorem dějin české literatury, literárním kritikem a historikem. Byl mužem činu, typický pozitivista, u něhož bylo samozřejmostí maximálně vyčerpat o předsevzatém tématu všechny dosažitelné prameny a zdroje.
Favorité Jaroslava Volfa
Pozitivní noviny průběžně zvětšují svůj fond příspěvků, a tak je opravdu z čeho vybírat, pestrost je velká a nabídka bohatá. Nicméně postupně se mi zformovala určitá základní sestava autorů, jejichž příspěvky čtu přednostně ...
Ondřej Suchý: Komici u psacího stroje (4) - RODA RODA
S Vlastou Burianem se Roda Rada setkal nejednou. Přímo i nepřímo. Upravoval dialogy německé verze zfilmovaného „C. a k. polního maršálka“ a sám si v tomto filmu z roku 1930 zahrál roli pravého maršálka. Německá verze této první české zvukové filmové veselohry získala Burianovi rázem velké sympatie u německých a rakouských filmových diváků a je jisté, že nemalý podíl na tom měla právě také spolupráce Rody Rody.
Josef Hlinomaz - Slavomír Pejčoch-Ravik: O ušlechtilosti lidstva a košatosti světa
Zeptali se jej: "Copak říkáš, soudruhu, vstupu sovětských vojsk?" Josef Hlinomaz se zamyslel a posléze přímo haškovským stylem odvětil: "Víte, já mám všechny lidi rád. Dokonce kdekoho doma rád uvítám. Akorát kdyby mi někdo bez ohlášení a bez zaklepání vstoupil do bytu, dostal by pár přes držku."
Josef Fousek: Kolonáda / Kladenské vzpomínky
Artrózové klouby zaskřípaly píseň degenerované chrupavky. Ploténky poskočily na rigolové páteři. Dopisní schránka vydala radostnou zprávu. Ano! Byl to poukaz do Karlových Varů. Vzal jsem připravený kufr s heslem 2001, dva tisíce korun českých a autobusovým expresem se vydal do města odpočinku a zdraví.
Jitka Dolejšová: Cestovatelský festival Kolem světa již po dvacáté
Již po dvacáté se organizátorům podařilo připravit bohatý program cestovatelského festivalu KOLEM SVĚTA, který se bude konat na tradičním místě v KD Ládví a ve vedlejším Multikině Ládví v Praze, a to ve dnech 23. a 24. března 2013. Vedle známých cestovatelů přijali pozvání špičkoví fotografové, kteří návštěvníkům ukáží to nejzajímavější z Afriky, Ameriky a Asie.
Helena Procházková: Vzpomínky na Jindřicha Jindráka (3)
Jednou večer nám na chalupě do kuchyně otevřeným oknem vletěl netopýr. Já jsem seděla nahoře na peci, dívala jsem se na televizi. Ten netopýr zmateně poletoval po kuchyni, bylo to úplně jako nálety . Já jsem řvala téměř ultrazvukem a táta mě okřikoval: „Neřvi, ať ho nevyplašíš, já si ho chci prohlédnout“.
Antonín Bajaja: Tichá pošta
S pověstmi jsem se setkával od dětství. Jezdíval jsem s rodiči do Kněžpole u Uherského Hradiště, odkud Bajajův rod pochází. Občas rodiče můj pobyt na venkově prodloužili, vraceli se do Zlína sami. Otec byl lékař, věděl, co dělá. Věděl, že každý večer, zmožen prací a objevy ulehnu do postele. Že budu hledět k trámovému stropu s letopočtem 1860.