Publicistika – J+O Suchý

Jiří Suchý: Život není obnošená vesta (2)

Teď by se nejspíš slušelo, abych se zmínil i o tom, co se dělo kolem Semaforu mimo scénu. Je už to víc než pětatřicet let a znáte to, některé, mnohdy nedůležité detaily si pamatujete naprosto přesně a při tom dokážete zapomenout na to, že jste vyhořeli. My jsme nevyhořeli, ale zato byl u nás při návalu sražen jedním divákem ze zdi hasicí přístroj a znehodnotil oděvy dalším deseti. To si pamatuju.

Ondřej Suchý: Ze začátku Semaforu (4)

Z osmi sešitků, prvních programů divadla Semafor z let 1960 až 1963, vybírám pro tentokrát jen samé kuriozitky a drobné texty. Pamětníci – pobavte se! SEMAFOR NA LYŽÍCH Výsledky závodu: První dojel do cíle Jiří Šlitr ...

Ondřej Suchý: Muž, který mě popostrčil – Vlastislav Toman

Dovolte mi trochu si zavzpomínat… Přibližně od svých dvanácti let jsem se vnucoval do různých novin a časopisů coby „začínající novinář“. Nemohl jsem jinak: Sourozenec Jiří psal první texty a bratranec Ivan Soeldner, tehdy student FAMU, ale též začínající filmový novinář a budoucí dramaturg, bydlel v dobách studií jeden čas přímo u nás doma, a tak jsem především právě u něj měl možnost pozorovat, jak se píše „do novin“. Když jsem naťukal jeden z příspěvků pro tehdejší Pionýrské noviny, přišla mi odpověď, která mě tenkrát spíš rozlítostnila, než potěšila.

Ondřej Suchý: Z jídelníčku klaunů a komiků (19) Jitka Molavcová

„Sotva který chlap se může chlubit tím, že ležel s Jitkou Molavcovou na Karláku. Troufám si tvrdit, že jsem byl v roce 1978 jediný, kdo s ní měl možnost prožít několik dlouhých dnů a nocí plných vzájemného pochopení a citů. Prožili jsme společně bolest i sladké usínání, ve světlých chvilkách jsme se jimi zoufale prochechtávali až k slzám, na několik dnů a nocí pro nás přestal tehdy svět existovat. Ten společný zážitek už nám nikdy nikdo z paměti nevymaže. V oněch dnech bohapustého nicnedělání nám oběma totiž přibyla nová zkušenost. Jitka při ní přišla o slepé střevo a já o žlučník.“

Jiří Suchý: Chvála povrchnosti

Vždycky mě zajímalo všechno to, co plynulo okolo mne: historie, mračna, hvězdy, dívky, hudba, fámy, svatojánské mušky a vlastně všechno, z čeho se skládá život. Rád o tom povídám, přemýšlím a píšu a rád kloužu po povrchu toho všeho: po povrchu historie, mračen, hvězd i dívek. Baví mě zlehka se dotýkat všech těchto darů života. Do hlubších rozborů se však nepouštím. Jen ne žádnou hloubku!

Ondřej Suchý: Jeňýk Pacák odešel

Předloni jsme si konečně poprvé sedli spolu k jednomu stolu a jednomu mikrofonu, abychom si pověděli, co jsme si během těch desetiletí, od chvíle, co jsme se poznali, nestačili říct. Znal jsem ho jako Jana Antonína Pacáka, jako Jeňýka Pacáka, s přízvisky „Sorry“, „Kytička“ anebo „Strýček“.

Ondřej Suchý: A večer bude biograf (3)

Mnoho společného s crazy komedií má také fraška (odrůda situační veselohry, jejímž cílem je jen a jen pobavit) podobně jako klasická groteska. Gagy, absurdní vtipy, jsou typické jak pro Friga Bustera Keatona (v němé podobě), tak pro Vlastu Buriana, pro bratry Marxe i pro členy legendární liverpoolské skupiny Beatles, nebo pro skupinu mladých francouzských komiků Les Charlots či pro Luďka Sobotu.

Ondřej Suchý: Dáša Cortésová vzpomíná na Bipa

V sobotu 22. září večer zemřel v Paříži ve věku 84 let slavný francouzský mim Marcel Marceau, kterého poznal celý svět jako lyrického klauna jménem Bip. Postavu Bipa vytvořil Marceau v roce 1947. O devět let později, v roce 1956, se s Marceauem-Bipem poprvé setkává v Paříži náš Ladislav Fialka, který přejímá do svého repertoáru některá jeho pantomimická čísla. Z téhle známosti se později stává mnohaleté přátelství.

Jiří Suchý: Máte smysl pro humor?

Vážení čtenáři! Je mi velkou ctí představit vám na stránkách POZITIVNÍCH NOVIN našeho nového autora pana Jiřího Suchého, který je nesporně nad jiné povolán rozdávat optimismus, humor, dobrou náladu a pozitivní myšlenky vůbec. Neocenitelnou zásluhu na tomto skvělém počinu má samozřejmě jeho bratr Ondřej, který je sám autorem PN už více jak půl roku.

Ondřej Suchý – Jiří Vlastník: MAGICKÁ LATERNA (a slepá kamera pana Wericha) (1)

Pohledy dvou publicistů na největší poválečný úspěch čs.kultury ve světě, který na výstavě EXPO 58 v Bruselu zaznamenal program LATERNA MAGIKA autorů Alfréda Radoka, Miloše Formana, Vladimíra Svitáčka, Jána Roháče a arch. Josefa Svobody. Ondřej Suchý a Jiří Vlastník vnímali zázrak zvaný Laterna magika očima dvanáctiletých kluků.

Jiří Suchý: PERPLEX aneb Praktický průvodce od ničeho k ničemu (1)

Někdy mívám i dobré nápady, například ten s tím Semaforem - založil jsem di¬vadlo, které funguje celá desítiletí, ačkoliv je to kupodivu. Horší to je s filmovou společností Perplex. Astrolog by mi možná řekl, že je to nápad, zplozený ve znamení vola. Já se zas přikláním k názoru, že je to spíš nápad odchovance naivního socialismu.

Ondřej Suchý: Dáša

Možná si pomyslíte, že jsem měl místo Dáša napsat důstojněji Dagmar Veškrnová-Havlová. Když ale pro mě je dodnes jednou z „hvězd mého života“ právě ta Dáša, Dáša Veškrnová, báječná, veselá, skromná, pracovitá, kamarádská holka s velkým srdcem! Zamiloval jsem se do ní už jako do „holky z porcelánu“ i jako do „holky na zabití“, později ba i jako do „holky“ Vlastičky z filmu Dědictví režisérky Věry Chytilové.

Ondřej Suchý: Vzpomínání na Ladislava Smoljaka

Když byl na mě v létě z redakce časopisu Revue 50plus vznesen dotaz, zda bych si nechtěl zavzpomínat na herce, scenáristu a režiséra Ladislava Smoljaka, nezaváhal jsem ani na chvíli. Tím spíš, že nejen já jsem měl možnost přijít s tímto báječným umělcem do styku, ale i další členové naší rodiny. Vzal jsem si k ruce pár dokumentů z různých let, které jsem si kdysi uložil a začal skládat následující „leporelo“…

Ondřej Suchý: Komici u psacího stroje (19) Josef Kobr

Kořením divadla jsou brepty, nedo­rozumění a jiné trapasy. Obíhají v nejrůznější podobě; škodolibý herec­ký národ je přizdobí, rozkošatí a ony pak nabudou obřích rozměrů. Stávají se součástí tradice, přenášené z ge­nerace na generaci. Ale nejsou vy­myšlené, kdepak, všechno se to opravdu přihodilo. Také jsem u zro­du mnoha trapasů spoluúčinkoval, ji­né jsem sám přivedl na svět, nebo byl jejich uznávaným či vysmívaným hrdinou.