Publicistika – Co je psáno...
Ivo Fencl: Poeova pražská výstava
V roce 2009 uplynulo sto šedesát let od smrti a dvě stě let od narození vynálezce detektivky a básníka Edgara Allana Poea. Toto výročí až do 13. června 2010 připomíná výstava v pražské Galerii Novoměstské radnice a spatříte zde knihy, a to mistrně umělecky zpracované, ale základem expozice se staly spíše originály knižních ilustrací a různé samostatné výtvarné práce inspirované dílem nešťastného, avšak bezpochyby geniálního tvůrce.
Josef Hlinomaz - Slavomír Pejčoch-Ravik: O fotografování, aneb fotogenický fotograf Josef Hlinomaz
Vzpomínám si, jak jsme jednou hodnotili příjezd Brežněva do Prahy. Na letišti jej vítal Gustav Husák, a hubičky jen mlaskaly. hned na levou, hned na pravou tvář, potom si to ještě zopakovali, a scéna končila vřelým, skoro bych řekl francouzským polibkem ústa na ústa. "Ti dobytkové se políbili celkem desetkrát", pravil Hlinomaz, když jsme listovali novinami.
Vladimír Kočandrle - Jan Krůta: Obchod s iluzemi
Jako spolumajitel hudebního vydavatelství Monitor a posléze ředitel firmy EMI v Čechách a na Slovensku dosáhl v devadesátých letech velkých komerčních úspěchů. Když jste zpovzdálí práci jeho firmy pozorovali, sledovali jste naprosto precizní soustrojí, které na jednu stranu běželo hnáno obavami zaměstnanců z nepřízně bosse Kočandrleho a následně ze ztráty nad poměry dobře placeného místa. Na druhou stranu, zvláště u zaměstnanců ženského pohlaví, jste cítili bezmezný obdiv a oddanost Kočandrlovi - diktátorovi.
Josef Hlinomaz - Slavomír Pejčoch-Ravik: Slavomír Ravik vzpomíná na naivní malování Josefa Hlinomaze
Mistr Hlinomaz byl svým způsobem mistrem nad mistry. Kdybychom ho zařadili mezi vyložené naivisty, nejspíše by se urazil. Vždyť absolvoval dva roky Uměleckoprůmyslové školy. Rozešel se ovšem se školou i pány profesory pro totální neshody - a k těm docházelo prakticky vždycky, když narazil na nedostatek smyslu pro humor.
Milan Dubský: Profesor Jan Wiener - Neporažený člověk nežijící na odiv
Kolik asi prochodil Jan Wiener párů bot od chvíle, kdy si šel v roce 1939 pro dokumenty, které mu umožnily opustit protektorát Böhmen und Mähren? Ty mu za 10.000 tehdejších korun vyřídila a sehnala prozíravě jeho babička. Když si šel pro vystěhovalecké vízum, tak mu imigrační úředník pan Havránek řekl k jeho žádosti o čtyři páry bot: „K čemu čtyři páry bot, židáku?“
Jiří Vlasák: Aluminiový klíček Felixe Holzmanna pokřtěn
V úterý 20.5.2008 se uskutečnil křest knížky Ondřeje Suchého ALUMINIOVÝ KLÍČEK Felixe Holzmanna. Kromě známých osobností se akce zúčastnila i druhá manželka F.Holzmanna paní Bärbel. V úvodu zahrál a zazpíval J.Š.Svěrák a také J.Suchý. Potom přítomní vzpomínali na humorné příhody, které prožili s F.Holzmannem. V pátek 23.5. odhalí Ondřej Suchý v Litoměřicích sochu Felixe Holzmanna.
Jarmila Moosová: MARTIN ŠTĚPÁNEK (1)
Vážení a milí, vzácní naši čtenáři, když jsem před časem posílala sérii otázek osobnosti z nejvýznamnějších, panu Martinu Štěpánkovi, nikdo z nás netušil, že jimi bude zaujat natolik, aby jeho odpovědi přesáhly rámec běžného rozhovoru. Logicky tedy vyplynulo, že jsme se v naší redakci rozhodli nabízet vám jeho myšlenky a slova v několika blocích na pokračování.
Andrea Fajkusová - Martina Fialková: Po stopách potomků Vojtěcha Friče v Paraguayi
Checomacoco sdružení vzniklo před třemi lety. Jeho zakládajícími členy jsou Pavel Frič, vnuk cestovatele Alberto Vojtěcha Friče, s manželkou Yvonnou. Smyslem činnosti je podpora indiánských potomků cestovatele Friče, kteří žijí ve zmíněné paraguayské vesnici Puerto Esperanza. O tom, že zde český cestovatel zanechal dceru jménem Herminia Ferreira Fric, kterou zplodil se svou indiánskou ženou, se donedávna u nás nevědělo.
Josef Hlinomaz - Slavomír Pejčoch-Ravik: Vyprávění o trpaslících a kýči vůbec
Vůbec mi nevadí sádroví trpaslíci na zahradách. Jsou to absurdní, stupidní a tím krásné bytosti. Pohádkové bytosti, které se líbí dětem, aniž by pokazily jejich vývoj a charakter. Jsou kýčem dávno z módy vyšlým a už jejich stáří je úctyhodné. A stářím získávají věci na hodnotě. Ovšemže je obrovskou pitomostí mít na zahradě trpaslíka na zahradě padesát let - dávno už vyšel z módy.
Milan Richtermoc: Otazníky kolem autora Malého prince
Když 1. září 1939 vypukla druhá světová válka, nastoupil kapitán Antoine de Saint-Exupéry do aktivní vojenské služby přesto, že nemusel. Dokonce byl lékařskou komisí uznán za neschopného bojových letů. Přesto se 4. září hlásil na letišti v Toulouse–Francazalu. Po intervenci vlivných přímluvců byl zařazen k vojenské letce 2/33, pověřené leteckým průzkumem.
Jan Řehounek: Generál Vladimír Přikryl
Vladimír Přikryl (* 3.srpna 1895, U 13. dubna 1968), brigádní generál, generálmajor, se stal za první světové války příslušníkem ruských legií. Bojoval u Bachmače, na Urale a na sibiřské magistrále. Do vlasti se vrátil cestou kolem světa přes Vladivostok, Japonsko a Spojené státy až v srpnu 1920. Po návratu domů zůstal v armádě, sloužil v Mostě postupně jako velitel roty, první plukovní pobočník a zástupce velitele praporu.
Pavel Pávek: Občas dělal i hlídače, ale stále kreslil a kreslil
Zšeřelý atelier, stěny pokryté trampskými trofejemi, kšiltovka a kraťasy jsou charakteristickými znaky pro výtvarníka Jiřího Filípka z Olešky. Pro jeho kresbu stylizovaná a pevná linka, úsporná práce s barvami a co největší zjednodušení námětu. Po třinácti letech, kdy se věnuje kreslení profesionálně, má za sebou televizní reklamu, detektivní a dobrodružné seriály, několik autorských výstav.
Marek Eben - Jan Maruška: Proč "Na plovárně"?
Ten název vznikl zcela prozaicky, prvních padesát dílů jsme točili opravdu na bývalé Občanské plovárně u Čechova mostu. Bylo to moc hezké prostředí, takový jakoby anglický klub, a mně se líbila i ta určitá mnohoznačnost názvu, kdy si povídáte s lidmi o plavbě řekou života, o záchranných kruzích a tak.
Stanislav Háber: Milan Lasica - Nepotrebujem zaháňať smútok
Komické dvojice sú vzácne. Vznikajú raz za čas. Možno raz za niekoľko desaťročí vznikne taká dvojica. Vyžaduje to spoluprácu, podriadenie, solidaritu, sebaobetovanie, kompromisy - to sú všetko veci, ktoré ľudia neradi robia. Ale pokiaľ ide o individuality, tak tie vždy budú. Napriek tomu, že vždy hovoríme o tom, ako tých možností nie je veľa, nielen že sa rozširuje paleta tohto žánru na Slovensku, ale sa aj spestruje.
strana 1 / 42